Malej Quinquin

Co to proboha mělo být?! Nuda k uzoufání, která navíc tvrá tři a půl hodiny! Kdybych to nemusel hodnotit pro Scope, tak to po první hodině dávno vypnu, ale takhle jsem trpěl až do konce. Tak trochu jsem po celou dobu trvání doufal, že se něco změní, ale ne. Duo debilních policistů v městě plném více či méně mentálně i fyzicky retardovaných vesnických balíků, kde se dějí "záhadné zločiny", které ma na svědomí "zlo" či "ďábel", a to je VŠE! Snažil jsem se jak to šlo najít v tom hlubší smysl a nechat se očarovat atmosférou, ale to bych si asi musel něco šňupnout. Obsah tohoto filmu nestačí ani na desetiminutový kraťast. Miluju bizár, miluju ujetiny, jsem schopen najít zalíbení v lecčem, ale tahle záležitost se u mě zcela minula účinkem a tou úmornou stopáží, kterou jsem musel přetrpět, mě naprosto znechutila a vyvolala ve mně až vztek. Jednou, jen jednou jedinkrát za těch celých 200 minut, jsem se pousmál, a to na samotném začátku, kdy je záběr na krásnou krajinu s hromadou hnoje v popředí. Vzbudilo to příslib hořkého humoru, jehož náznaky jsem později cítil, ale vůbec nefungovaly. Co to všechno mělo znamenat? Měl to snad být nějaký pokus o zachycení bezvýchodnosti vesnického života? Nepovedlo se. Měl to být sentimentální film o dětství? Taky ne. Detektivka je stupidní žánr už z principu a tenhle výtvor jí nasazuje korunu stupidity honosnější než Komisař Rex. Tohle byl zatím nejhorší film z celého projektu Scope 50 a doufám, že nic horšího už nepřijde. (19.02.2015)

Ústřední vztah dětských hrdinů je kouzelný. Dvojice vyšetřovatelů, to je True detective po vzájemné lobotomii, obzvlášť inspektor „Mlha“ je odzbrojující. Podmanivě minimalistické záběrování jako vždy, délka bohužel uměle protahovaná kvůli tv formátu. Klidně by to sneslo hodinu dolů. Vysoká koncentrace různě retardovaných lidí nutí přemýšlet o termínu exploatace, ale to není u Dumonta poprvé. (05.07.2014)

Místy jsem se výtečně pobavil spíše než že bych se konstantně dobře bavil. Ona vůbec otázka, jak komu zdejší značně specifický (ne)poměr "jakože detektivky/jakože dětského prázdninového dobrodružství/jakože absurdní bereme-se-vážně komedie" sedne. Nejeden sympaticky nijak do popředí cpaný "humor" sice právem aspiruje na status kultovního (ano, kupříkladu scéna v kostele ze závěru první epizody), ale krom toho Dumont dává i dosud netušené významy řčení "opakovaný vtip není vtipem"; přeci jen v některých případech sledovat nezdařilý running gag napříč čtveřicí mnohdy i vatou vyplněných epizod je útrpné. A ostatně stopáž... Proč to prostě není celovečerák s běžnou délkou, když by to zkrácením nic netratilo? Ba spíše naopak. (09.12.2014)

Zákeřná hravost. Tak bych stručně shrnul formu televizního projektu, který mne po 200 minut neskonale bavil, a to i za cenu, že hláška "zlo je mezi námi" čím dál tím více znepokojovala a v závěru zůstala nepopřena. Dumont vsadil na podvratnost, na kterou přistoupí jen někteří. Je otázkou, jak moc se chce posmívá, nebo ukazuje posměchy. Scéna v kostele je bravurní divadlo, objetí ústřední dětské dvojice krása. (13.07.2014)

Uf, dát tohle na jeden zátah mě stálo hodně sil, těch 200 minut ale stálo za to. Pro mě osobně bylo zajímavé sledovat, jak se v průběhu těch více než tří hodin měnil můj vztah ke sledovanému ději. Začátek mě vyloženě nadchnul: bizarní dvojka policejních vyšetřovatelů mi sedla, a malý Quinquin mě hodně bavil a připomínal podobné klukoviny, které jsem dělal v dětství (ježdění na kole, klučičí party, rvačky, prolejzání opuštěných staveb, první cigára, bouchání petard, dětské lásky... důvěrně povědomé atributy dětství ve vidláckém zapadákově). Zdařilým jsem shledal i nápad s kousky mrtvol v těle krav a nevšední smysl pro humor, jímž se tato podívaná vyznačuje - celkově se mi tenhle film prostě jevil jako sympatický bizar, u něhož jsem se hodně nasmál a který mi připomněl spoustu krásných filmů, které jsem někdy v minulosti viděl ve Varech na filmovém festivalu a teď se mi znovu oživily ve vzpomínkách. Postupně ale moje pozornost otupovala a nastupovala jistá únava až znuděnost, zapříčiněná mj. tím, že to celé místy skutečně působí strašně natahovaně, a kdyby se hromada materiálu vystříhala, vůbec by mi to nevadilo. Ke konci jsem ale opět ožil a užíval si to čím dál víc, ten film vrcholí zcela neuvěřitelným finále, které mě ohromilo a dostalo do kolen. Sympaticky bláznivá podívaná, která nabídne skutečně nevšední divácký zážitek. Za sebe mohu jen doporučit. (25.01.2015)