Poll (festivalový název)
-
Poll
-
Poll Diaries, The
Drama
Německo / Rakousko / Estonsko, 2010, 129 min
Režie:
Chris KrausObsah
-
V létě 1914, krátce před vypuknutím první světové války, hrozí bezprostřední rozpad Pobaltí, které sice patří k carskému Rusku, ale má spíše německý ráz. Tento rozpad ohrožuje i aristokratickou rodinu čtrnáctiletéleté Ody, její život a dosavadní jistoty. Když se Oda náhodně setká s těžce raněným estonským anarchistou a spisovatelem, rozhodne se mu pomoci – čímž zcela změní svůj osud. Na rodinném statku zvaném Poll se v parném estonském létě postupně vyhrocují konflikty, které končí bojem na život a na smrt. Příběh všeho schopné lásky, historické drama o velkých zvratech v Evropě, velký film z Německa – to všechno je Poll. (Das Filmfest)
V létě 1914, krátce před vypuknutím první světové války, hrozí bezprostřední rozpad Pobaltí, které sice patří k carskému Rusku, ale má spíše německý ráz. Tento rozpad ohrožuje i aristokratickou rodinu čtrnáctiletéleté Ody, její život a dosavadní jistoty. Když se Oda náhodně setká s těžce raněným estonským anarchistou a spisovatelem, rozhodne se mu pomoci – čímž zcela změní svůj osud. Na rodinném statku zvaném Poll se v parném estonském létě postupně vyhrocují konflikty, které končí bojem na život a na smrt. Příběh všeho schopné lásky, historické drama o velkých zvratech v Evropě, velký film z Německa – to všechno je Poll. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
JFL
Půdorys výpravné ságy získává ve filmu volně inspirovaném paměťmi německé básnířky Ody Schaefer obdobu opulentního snu, v němž se v uhrančivé atmosféře mísí motivy dospívání, tělesnosti a etnického napětí před první světovou válkou i konce jedné éry a jejích společenských příznaků. Snímek za pomoci strhujících záběrů na hraně hyperrealismu a fantazie utváří obraz světa z pohledu dívky, která vyrůstala ovlivněna otcem posedlým frenologií, který si v bývalé pile u rodinného sídla zřídil laboratoř. Deformovaná či vypreparovaná tělesnost oproštěná bytí a redukovaná na vědecký exponát a znak kontrastuje se strojeností vysoké společnosti a jejími kratochvílemi, ale také s lyrikou a živelností, které hrdinka poznává prostřednictvím estonského anarchisty, kterého ukrývá před ruskými vojáky i svou rodinou. 9/10(3.4.2011)
-
Fr
,,NAD RUSKOU VÝCHODNÍ PROVINCIÍ PANUJÍ BALTOVÉ, NĚMEČTÍ BARONI, KTEŘÍ JSOU ODDÁNI CAROVI A PO STALETÍ POTLAČUJÍ JAKÝKOLIV ODPOR PODROBENÝCH ESTONCŮ“..... /// Ty vole, a co mám k tomu asi tak napsat? ,,JFL“ napsal všechno tak výstižně (jako to jsi vymyslel sám, jo?), že každej druhej se svým názorem tady bude za idiota. Tak třeba já: Estonská (?) usedlost Poll v časech ...prostě pár tejdnů před tím, než paní Müllerová řekla Švejkovi onu slavnou větu ,,Tak nám zabili Ferdinanda“. Nečekejte statek jako v Popelce. Spíš místo, ve kterým otec mladé Oděnky otevřel spoustu lidských hlav (ale vlastně stejně ví hovno, co se v nich ukrývá). Prostě příběh rodiny Siering, jejichž budoucnost jde pomalu do prdele. Dramatický tempo a příběh mladičký holky, která prožívá něco.....nebo situaci....která musí bejt chápána jako něco víc než první láska. Ta situace je nebezpečná....a je pro mě dost těžký jednoduše vystihnout podstatu. (Proto obdivuju uživatele ,,JFL“!) Film pro milovníky příběhů a dramat. Jen si neodpustím poznámku, že něco podobnýho jsem očekával od (pro mě nepochopenýho – nebo nepochopitelnýho?) filmu Bílá stuha. Jo a ty 2 hodiny jsou v poho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluji filmy podle skutečných událostí a paměti Ody Schaefer číst nebudu. 2.) Jsem rozenej anarchista. (Estonskej!). 3.) Na pitevním stole, ze zadu....taky už mě to napadlo! 4.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(24.4.2012)
-
Bubble74
Od prvních minut vzbouzí fascinující kulisy naději na epickou podívanou. Majestátné leč trouchnivějící sídlo dominantně trůní v moři jak bedla jedlá a působí stejně morbidně jako neetický inventář laboratoře aristokratického doktora Mengeleho. I dobové kostýmy, zasněné západy slunce a vesměs veškerá práce s kamerou, to vše funguje pro omámení oka náramně. Jenže brzo zjistíme, že ambiciózní výpravě nesekunduje scénář. Nepřilepší ani stopáž, která je neúměrně dlouhá k příliš řídkému ději bez napětí a gradace. Chris Kraus sice nadhazuje několik zajímavých myšlenek, ale hned je zas lhostejně opouští a zůstanou jen ty opulentní záběry a vlažný příběh. Divák, opticky patřičně navnaděn, dlouho trpělivě vyčkává, že se konečně začne něco pořádného dít, ale postupně se smíří s tím, že čeho se někdy dočká, bude jedině konec. A tak nepotřebuji ani skleněnou kouli a vidím osud tohoto snímku celkem zřetelně. Ostatně hlavní hrdinka ho vyřkla již přede mnou.“Nezůstane ze mě nic, žádný z mých pocitů nepřetrvá, bude to jako bych nikdy nebyla.“ I když takhle macešsky ho zatracovat úplně nelze, protože rozhodně neurazí a vizuálně bezpochyby nadchne.(16.4.2012)
