poster

Graffitiger (studentský film)

  • anglický

    Graffitiger

Krátkometrážní / Animovaný

Česko, 2010, 10 min

Režie:

Libor Pixa

Scénář:

Libor Pixa

Kamera:

Jan Šuster

Producenti:

Pavla Kubečková
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tom_Lachtan
    *****

    tolik zábavy a emocí na tak malém prostoru se jen tak nevidí a když se k tomu přidá odvaha v podobě výtvarného řešení, vznikne cosi velice zajímavého, jako třeba Graffitiger(25.9.2012)

  • Slarque
    ****

    Malý film z džungle pražských ulic má dobrý nápad a perfektní zpracování.(10.12.2011)

  • Driss
    ***

    Jeden z těch povedenějších studentských filmů, které jsem doposud viděl. Dobrá pointa a skvělá animace...přesto tomu něco chybělo a tak dávám 6/10(19.2.2012)

  • Jakubisko
    *****

    LFŠ 2011 ... Moc hezká, vtipná a technicky dokonalá miniatura. V rámci svého žánru (studentské krátké filmy) určitě patří mezi TOP. Libor Pixa si tím určitě zadělal na zajímavou budoucnost.(1.8.2011)

  • JitkaCardova
    ***

    Skvělý nápad, jak vyzískat techniku, specifický nástroj k vrstevnatému vyprávění - stopa nasprejovaného tygra site-specifickou pražskou džunglí, jeho výsostná, člověkem či živým zvířetem, nezopakovatelná kognitivní mapa jinak důvěrně známého prostoru vnitřní Prahy odrážející notoricky srozumitelné rozpoložení otevírá vzrušující možnost vyprávět také neznámý příběh - použít tento nástroj k svébytnému příběhu, když už autor vynalezl svébytnou dimenzi v realitě, měl za nás poslat graffitigra na zkušenou. Když můžu nově vyprávět, měl byl bych také vyprávět něco nového. ** Jenže místo toho vzrušení opadá, když sledujeme, jak se nový nástroj utratí na ohraný syžet, kde notorický a ohraný je i sám závěr příběhu. ** Je neodpustitelné utopit takové bohatství jenom v sérii skvělých gagů (che che, pravil by na to Che Guevara), spojených prostoduchými oslími můstky do té nejobyčejnější story o ztrátě, smutku, bloumání a opětném shledání (kdepak, není tu inovace: když někoho ztratíme, i kdybychom ho znovu našli, pokaždé je to už někdo nový, koho budeme muset znovu poznávat. Tahle skutečnost je známá, co je příběh příběhem.). I vyšší smysl je tu dodaný jen akademicky, trikem -- postavení klišé do metaroviny, pokud zůstane mechanicky jen u toho, samo z klišé nic jiného neudělá, jen ho pustí ještě o rovinu výš.) ** Nejsilnější je proto film právě v momentě, kdy na chvíli o nic neusiluje, jenom si svižně prožívá - v momentě tygrova bezcílného bloumání, kdy je postava nechaná napospas pocitům v prostoru, než zase zavětří a zacílí - využívá se tu chytře princip, že graffitti to táhne právě do těch nejnepřístupnějších míst - na štíty domů, na mostní oblouky, na vagóny vlaků - a tak si tygr může svoje hořkosti, nevrlost, bolest, údiv a tíseň z nepohodlné situace odžívat v Praze na místech, kam ti pozornější z nás při správném počasí či duševní krizi leda marně vzhlížejí, a nebo naše srdcová zákoutí alespoň vymetá o dost vynalézavějším, vtipnějším a expresivnějším způsobem. ** Škoda, že s takovým nástrojem nevzniklo víc než jenom večerníček - přestože je film plný originálních vtipů a skvělých postřehů, jsou všechny hříčky příliš hřejivé, hodné a sladké (což je u graffiti nesoulad) a vedou k jedinému cíli - hlavně aby to za deset minut celé dobře skončilo.(28.8.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace