Režie:
Asghar FarhadiScénář:
Asghar FarhadiKamera:
Mahmoud KalariHudba:
Sattar OrakiHrají:
Payman Maadi, Leila Hatami, Sareh Bayat, Shahab Hosseini, Sarina Farhadi, Merila Zare'i, Bábak Karímí, Ali-Asghar Shahbazi, Shirin Yazdanbakhsh (více)Obsahy(1)
Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (346)
Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 24 - Írán. Film, jenž atakoval moje vedoucí Rumunsko, ale zůstává zatím těsně druhý. Rozchod Nadera a Simin dokazuje, že i film, v němž nejsou akční scény, násilí a sex, dokáže strhnout neuvěřitelným způsobem a během 120 minut vůbec nenudí. Všichni tady v ČR v teple našich domovů víme úplné hovno, jak to v Íránu chodí, takže já se rozhodně zdržuji výkřiků do tmy typu, že je v Íránu takové a takové právo, takové a takové zvyky, a že ve filmu bylo něco přiklášenou, upraveno, cenzurováno. Jsem imunní vůči mediální masáži, že je Írán nebezpečný a ohrožující světový mír atd. Mně se to jako film moc líbilo, je velmi podnětné a obohacující sledovat očima Středoevropana konflikt dvou manželských párů, který neustále graduje a přemýšlet, jak by se takový konflikt odehrál v ČR, Německu, Francii. Nejsilnější stránka filmu alespoň pro mě tkví v tom, že jsem vnitřně nepovažoval ani jednu postavu za vyloženě kladnou ani za vyloženě zápornou, což je nanejvýš realistické, protože nikdo z nás není ani anděl ani ďábel. V jednu chvíli jsem soucítil a fandil jedné postavě, v jiné situaci se moje preference obrátily. Proto jsem taky rád, že na Berlinale rovným dílem ocenili všechny čtyři hlavní protagonisty. Pokud se nemýlím, je to asi druhý íránský film, jejž jsem v životě viděl a z obou filmů mám velmi dobrý pocit. ()
Dalo se očekávat, že to nakonec zůstane na chudince Termeh. Závěr byl všeříkajícím výkřikem dítěte do světa dospělých. Jinak jsem přesvědčená o tom, že by se celá ta smutná anabáze kolem rozvodu a s tím související události dala zkrátit na polovinu. Je to smutná vztahová záležitost, kde jsem trochu víc nahlédla do myšlení a tradic íránských mužů a žen a tak jsem se občas přistihla, že se v některých momentech čílím, protože bych věci řešila úplně jinak. Ale ve vypjatých životních situacích, ke kterým patří i rozvod, je mnohdy neadekvátní chování všech zúčastněných téměř pochopitelné. ()
Na jedné straně slyším, jak film nabourává předsudky vůči islámské společnosti a na té druhé řeči o tom, že takhle by si ty ženské v Íránu nemohly nikdy otevírat hubu, takže je to samozřejmě nereálná propaganda. Těm prvním bych doporučil, aby se na film podívali ještě jednou a pořádně a těm druhým zběžné prostudování toho, jak to v Íránu chodí. Z mého pohledu se jedná o solidní drama o dvou vzájemně se protínajících linkách. Ta první, která se věnovala rozchodu manželské dvojice, na mě neudělala příliš velký dojem, pokud nepočítám emotivní konec. Druhá měla ovšem něco do sebe. Sekvence před soudním úředníkem, který řešil z mého pohledu poněkud absurdní případ, byly výtečné a i když obyčejně nemám rád ukřičené výjevy, tak tady mě to vzájemné slovní napadání bavilo. Podle mě se tady nedá říct, že by měl film nějakou vypovídající hodnotu íránské společnosti, ale jako lehká dramatická sondáž funguje celkem slušně. 65% ()
Dobre situovaná manželská dvojica čelí vážnemu problému. Simin sa chce rozviesť, lebo Nader nechce odísť do zahraničia a ten nechce odísť, lebo sa musí starať o chorého otca, ktorý býva v spoločnej domácnosti. Ich dospievajúca dcéra sa stáva jazýčkom na váhach... Ak by si miekto myslel, že týmto sa manželská dráma začína a končí, má len čiastočnú pravdu. Tu ide o viac. Celý príbeh razom dostáva inú dimenziu a je cťou tvorcov, že ju v komplikovanej krajine, akou je Irán, zvládli dokonale. Z manželskej drámy sa dostávame do súdnej ( nie však v našom európsko-americkom ponímaní, ako ho poznáme ), divák je konfrontovaný s náboženskými zvykmi, predsudkami a systémom. Z tohto pohľadu je viac ako žiadúce spoznať aj inú mentalitu. Film je natočený precízne a poctivo a poodkryje nám život v spoločnosti, ktorá je nám neznáma. ()
Majstrovsky napísaná a zrežírovaná konverzačka. Domino nepredvídateľnych udalostí, ktoré z naoko banálnych situácií každodenného života vyústia v drámu, ktorá môže zničiť životy rodín. Napínavé, dusné, emocionálne vyčerpávajúce. Filmárska úroveň najlepších drám Woodyho Allena či Mika Nicholsa, v exotickejšom prostredí Iránu a jeho kultúry. Úchvatné je tu sledovať, že ľudí, ktorých duše a mysle sú uzamknuté zákonmi tak radikálnej viery, zužujú vo výsledku rovnaké osobné a rodinné problémy, ako kohokoľvek iného kdekoľvek na svete. A ten záver je K.O. ()
Galerie (40)
Photo © Memento Films International
Zajímavosti (10)
- Jedná se o první film, který získal tři Berlínské medvědy na Berlínském filmovém festivalu. (mi-ib)
- První nápadem režiséra Asghara Farhadiho na film bylo vyobrazení muže myjícího vlastního otce, který trpí Alzheimerovou chorobou. Zbytek filmu postavil kolem této scény. (Cheeker)
- Ženy v islámských zemích sice nejsou povinny nosit pokrývku hlavy v domácím prostředí, ale jelikož se film počítá jako „veřejné prostředí“, mají pokrývku hlavy v každé scéně. Tvůrci tento detail většinou maskují tím, že ženy buď odněkud přišly, nebo zrovna někam odcházejí. (misuleee)
Reklama