Režie:
Andrej LettrichScénář:
Paľo BielikKamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Gustáv Herényi, Eva Večerová, Karol Machata, Kveta Stražanová, František Zvarík, Martin Horňák, Vladimír Durdík ml., Jozef Adamovič, Samuel Adamčík (více)Obsahy(1)
V 70. letech se klasik slovenské kinematografie Palo Bielik připomněl ještě dvěma scénáři, které však natočil někdo jiný. V obou případech se však přidržoval žádoucích ideologických schémat, v tomto případě odvěkého přátelství prostých Slováků s ruským obyvatelstvem. Pateticky, ale přitom neuměle vyprávěný příběh se dokonce klene od první světové války, kdy hrdinové dobrovolně končí v ruském zajetí, až k druhé světové válce, kdy ruští vojáci s nasazením vlastního života přinesli i na Slovensko mír a svobodu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
moja zaujímavosť: Filmovanie snímky Stretnutie prebiehalo v Devínskej Novej Vsi, Čiernom Váhu, Liptovskom Hrádku i Liptovskej Lužnej. (dyfur) ()
Paľo Bielik sa predstavil ako zručný skúsený scenárista, keď vtesnal do relatívne krátkej minutáži časovo široko koncipovaný príbeh a ten neutrpel. Naopak. Svižným spôsobom sledujeme osudy rodiny Dobríkovcov v rokoch 1914 - 1944. Nevadili mi ani flashbacky, azda len mohli byť "čistejšie" natočené , horšie to bolo s prílišnou ruštinou, ktorá niektorým scénam doslova dominovala a dnešný divák si to zrejme neužije. Herényiho nahovoril Pavol Mikulík, Večerovú Táňa Hrivnáková a Horňáka Stano Dančiak. ()
Film ma nekolik dobrych momentu (zajatci ve vlaku, zvyseni tezby dreva pro Nemecko), ke kterym se vsak divak musi doslova prokousat. Herecke vykony take nijak mimoradne. Namet je urcite lepsi nez filmove zpracovani, celkove se vsak jedna o lehce zapomenutelny pocin. ()
Vojnová dráma prekrývajúca 2 svetové vojny nemá zlý námet, bohužiaľ dopláca na slabé spracovanie, za ktoré by aj televízia ohŕňala nosom. Neviem, či nebolo dosť peňazí, pretože na pár vojnových scénach to tak nevyzerá, alebo kde bol problém. Plno ruštiny (ani len neotitulkovanej), odfušované flashbacky, divný postsynchron a herci väčšinou nie najlepší. Výnimkou je Machata, ktorému sa divím, že sa na to dal nahovoriť. Rok na to točil (jeden z najlepších slovenských režisérov) Letrich Červené víno, tak sa divím, že pri tomto svieti jeho meno. ()
Z dnešního pohledu jde o kontroverzní film, ale ve své době byl oceňován. A není se čemu divit. Jde o myšlenkově podmanivé dramatické vyprávění o životě člověka poznamenaného dvěma světovými válkami a příběh je natolik rozvinutý, že je s podivem, že devadesátiminutová stopáž stačila na celý dějový koncept. Příběh prolíná obě světové války a ukazuje, jaký vliv měly na jednu konkrétní rodinu. Začíná tedy dopadem první světové války na život manželů Dobrikových, žijících v horách v krásné lidové vesnici, a končí druhou světovou válkou, v níž už jejich syn bojoval v Rudé armádě. Celá normalizační atmosféra je plně v souladu s danými stanovami, takže už jen z tohoto důvodu je třeba se na tento film dívat s určitým odstupem. Nicméně co se týče výpravy, klobouk dolů. Ohledně námětu je to natočeno zodpovědně a se vším všudy. Zvlášť když se ideově jedná o oslavu Rudé armády. Tragický konec musel být už ve své době dost kýčovitý, nicméně ideologie byla ideologie. Bez hrdinů a zbytečných obětí by něco takového nikdy nefungovalo. Film se stal spíše zapomenutým, ale takový je osud všech podobných filmů. Jestli je to škoda, je na diskusi. Co se týče ideologie, tak určitě ne, ale co se týče technické stránky a výpravy filmu, tak takový film už nikdo nenatočí. ()
Příběh není špatný, ale zpracování - formální, herecké i scenáristické - bylo hrozně zastaralé už v době svého vzniku. Film působí, jako by byl vyroben v 50. letech a to ještě nějakým sovětským režisérem. Střídají se tu dobré, působivé okamžiky se sekvencemi neuvěřitelně strašnými (viz už původní "muzikálová" scéna zpívajících vesničanů). ()
Reklama