Szent Péter esernyője
St. Peter's Umbrella
Kamera:
György IllésHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Sándor Pécsi, Mari Törőcsik, Karol Machata, János Rajz, Samuel Adamčík, Ján Bzdúch, István Egri, Márta Fónay, Oľga Adamčíková, Irén Psota, Jela Lukešová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Starosvětská veselohra o deštníku, který vykonal nejeden zázrak... Je rok 1873 a v Baňské Bystrici umírá starý pan Gregorič, po jehož nezměrném bohatství toužil každý z jeho příbuzenstva. O to víc byli všichni překvapeni, když během líčení poslední vůle vyšlo najevo, že svůj majetek před smrtí rozprodal, ale peníze po něm téměř žádné nezůstaly. Nejhůře z toho vyšel jeho syn Juraj, který zdědil pouze movitý majetek, který se poté celý vydražil včetně otcova deštníku, který si vzal jeden potulný stařec. Tomu se na jeho pouti přes horskou vísku Glogové během průtrže zželelo novorozeněte v kolébce, sestrou místního faráře, a roztáhl nad ní deštník a vzápětí pokračoval dál. Místní však čin začali připisovat svatému Petrovi, který maličkou ochránil, a začnou si s deštníkem spojovat nejrůznější zázraky, až se z něj stane svatá relikvie. Po letech je již z Juraje slibný advokát, který je ale stále mrzutý kvůli ztracenému dědictví. Jednoho dne se ale dá náhodou do řeči se starým známým svého otce a dozvídá se, že si měl jeho otec vždycky schovávat peníze do rukojeti svého deštníku… (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Příjemná venkovská komedie, s ještě příjemnějším hereckým obsazením. V hlavní roli se objevuje mladý slovenský herec Karol Machata, dívčí hlavní roli si střihla velmi půvabná a stejně tak naivní dívčina Mari Töröcsik (herecky i zjevově podobná české Janě Rybářové ze Stříbrného větru). Film poukazuje na nešvary venkovského života, kde si každý téměř do talíře vidí. Skvělé dialogy vedou vesnické drbny, jinak velmi morálné a počestné, faráže neustále otravující, protipólem jsou bohatí měšťané, hašteřící se o zděděný majetek. Z jiného světa je farářovic sestra Verunka, milé a půvabné děvče, dosud nezkažené životem. Zajímavé je porovnání s dalšími filmy, které upozorňují na špatný vliv pověrčivosti a falešného náboženství - viz např. Farářův konec, Bílá paní, Noc nevěsty či Slepice a kostelník. ()
Asi nikdy už nebudeme mít příležitost vidět film domácí provenience, který je udělaný tak poctivě. Přenádherné prostředí historické vesnice i maloměsta. Do detailů provedené kostýmy a to i těch na početném komparsu. Evidentně se také netočilo na první dobrou, ale vše se nejprve důkladně vyzkoušelo – a na výsledku je to znát. Je to roztomilý příběh, hříčka, která ale vykresluje obecně, jak funguje davové přesvědčení a zbožňování. V tomhle laskavém příběhu je naštěstí lidská tupost nakonec strůjcem happyendu. Opravdu, velkoryse pojatý film, který i dějem pohladí na duši. _____ Nikdy jsem o něm neslyšela a dost mě překvapilo, že v roce 58 mohl vzniknout v Československu film, který nezobrazuje náboženství jako čiré zlo. Ale na Slovensku k tomu asi i tehdy přistupovali jinak. SHRNUTÍ: Kterak pověra nakonec pomohla ke štěstí spoustě lidem. ()
Bejval to v mládí velmi oblíbený film mojí babičky. Z dnešního pohledu asi lehce zestárlý, není vlastně bez zajímavosti, že se jedná o remake původně mnohem staršího maďarského filmu z meziválečného období a samotná knižní předloha spadá až do konce 19. století. Samotného mě tento film dnes ať tolik nenadchl, jako když jsem ho před takovými 10ti lety dvakrát právě s babičkou sledoval a v některých scénách se to nevyhne jemnému kýči. Ale zároveň to v restaurovaných barvách působí příjemně, Mari Törőcsiková je v roli osirocené Veroniky kouzelná, kostýmy dotvářejí pěknou atmosféru, nenudí to a v rámci rozvíjeni děje a sdělení to nemá výraznější hluchá místa. Satira na pověrčivý lid v první polovině v sobě ten vtip má, ač osobně mě opět více bavila druhá polovina s pěkným nápadem pátrání po ztraceném deštníku. DÁŽDNIK je filmem pro pamětníky, s legendickým a svátečním duchem, a jako takový pořád (i na mě) funguje. V rámci československých filmů 50. let přináší i velmi příjemné spestření v podobě koprodukční kostymní komedie, která mi svým pojetím víc než domácí tvorbu vzdáleně připomínala soudobé rakouské či západoněmecké veselohry s Romy Schneider a spol. 75% ()
Filmová konzerva starých časů. Zatímco u nás se v 50. letech točily toliko budovatelské filmy, Slováci a Maďaři si střihli dobově výpravnou antináboženskou satiru, v níž náboženství je prezentováno jen jako soubor pověr (v tomhle rysu to připomíná povídkový film O věcech nadpřirozených shodou okolností rovněž z roku 1958) a lásce k Bohu je nadřazena láska partnerská/manželská... Pro mne coby českého diváka jde o film skoro až exotický... ()
Nečekaně "nadupaná" komedie s roztomile zamotaným scénářem. Je zřejmé, proč jsou věřící prezentování jako hloupé ovečky, ale na každém šprochu... ;-) Skvělá je fáze s čtením závěti i aukcí (vzpomněl jsem si na jeden díl Maxipsa Fíka) a pak celá rozplétací část, takže vlastně skoro všechno. Velmi příjemná podívaná. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (14)
- Maskér Imrich Waczulík spomína, že Karol Machata (Juraj Vibra) už od mladi nemal dobrú pleť. Aj keď naoko to vyzeralo vynikajúco, ale nie až tak pri líčení. Maskéri mu hovorili, že je "žráč farby", museli ho úplne zvlášť nalíčiť, lebo jeho pleť to ťažšie prijímala. (Raccoon.city)
- Film bol vyhotovený v dvoch odlišných verziách. Jedna je slovenská, kde maďarskí herci rozprávajú po slovensky, alebo boli predabovaní do slovenčiny s tým, že aspoň otvárali ústa do slovenského jazyka a aj nápisy boli po slovensky. Druhá je maďarská, kde slovenskí herci rozprávajú po maďarsky, alebo otvárajú ústa do maďarčiny, potom boli predabovaní a aj nápisy sú takisto v maďarčine. Rozdiely medzi týmito verziami sú aj v strihu a uhloch kamier. (BlueNeon81)
- Obyvateľom malej dediny Žibritov od roku 2007 pripomína nakrúcanie filmu aj drevená socha svätého Petra od ľudového rezbára Jozefa Fojtíka z Krupiny. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
Reklama