I Hate Luv Storys

V tomto som príšerný. Je to sladké ako škoricová štrúdla v riti jednorožca, ale dokým budú v indických filmoch budú krásne dievčatá( Sonam Kapoor) v priliehavých šatách, pekné lokácie( Nový Zéland), a nejaké tie chytľavé pesničky aj keď z iných filmov( Maahi Ve), tak dovtedy to tomu Bollywoodu budem žrať aj s navijákom. Romantika z filmového prostredia s peknými postavami a dynamickou réžiou. Nič prevratné, ale pri takýchto filmoch si dokážem parádne oddychnúť. A až na nejaké prekrútené a prehrávajúce grymasy Imrana Khana je to aj herecky veľmi slušné. Trošku prikrášlené 4. (31.03.2015)

Film, který si utahuje z klasických bolly love stories, aby se na konci stal jejich pomníkem. Stačí znalost několika klasik jako jsou Devdas, Dilwale Dulhania Le Jayenge, Kal Ho Naa Ho a dalších podobných a můžete si krátit čas při sledování filmu hádáním, který záběr a která melodie jsou z jakého filmu. V úvodu jsou dokonce použity i krátké ukázky z originálů. Hlavní mužský hrdina Joey, alias J, jak si rád přezdívá, je jako indická kopie Joeyho z Přátel. Nejen, že jsou si Imran Khan a Matt LeBlanc neuvěřitelně podobní (když si odmyslíme ta kila, co Joey během všech těch sezón nabral), ale jsou to oba stejní lehkovážní vtipálkové, kteří svedou každou sukni. Oba se ochomýtají kolem filmu, ale žádná hvězda z nich nikdy nebude. Celý film se nese v duchu toho, co slyšíme skeptika Jaye říkat hned na začátku: "Všechno už bylo řečeno, všechno už se někdy stalo. Nikdo už nevymyslí nic nového." Každý si tak může vybrat, jestli bude film sledovat jako komedii-parodii na bolly slaďáky, nebo jestli se už po sté ponoří do sledování téhož dramatu a na konci uroní i nějakou tu kroupu. (06.08.2011)

Nebyl to špatný nápad natočit parodii na bollywoodské romantické slaďáky jako totálně přestřelený megaromantický slaďák nacpaný citacemi a narážkami na slavné filmy tohoto specifického subžánru a odehrávající se navíc během natáčení typického bollywoodského romantického slaďáku. Ale jako u většiny exotických kinematografií je i tady vše především otázkou přístupu. Můžete zhnuseně konstatovat, že je to kýč jak bič a budete mít pravdu. Intelektuál z divize Klubu náročného diváka bez zaváhání vyjmenuje třistatřiatřicet prohřešků proti filmovému umění a bude mít pravdu. Všichni jsou krásní, cool a nechutně bezstarostní, všichni se chovají jako sjetí redbullem, barev je tu víc než jich má celé barevné spektrum, hlavní hrdince neustále tak efektně povlávají vlasy, že musela natáčení odnést minimálně zánětem středního ucha. Jistě. Nebo můžete přistoupit na hru, přijmout hrdinou konstatovaný fakt, že pokud jde o filmovou romantiku nikdo už nic nového nevymyslí, neřešit bollywoodskou pozlátkovost a užít si legrácek, obvyklých zápletek a zvratů, tradičních hudebních čísel, prostořekosti okouzlujícího rošťáka Khana, který je indickým klonem „přítele“ Matta LeBlanca, nebo se nechat okouzlit oslnivě dokonalou krásou Sonam Kapoor, která je pro změnu indickým klonem Penelope Cruz. Já si vybral to druhé, vypnul kritické já a, i když bych to celé minimálně o půlhodinku zkrátil, pobavil jsem se vtípky, vychutnal si Sonam, užil si bezstarostné megaromantiky i písniček mezi nimiž jako Matterhorn na Hané ční absolutní hitovka Sadka Kiya. (06.01.2012)

Buť to človek prijme, alebo nie. Ja som si to s určitou rezervou užila, keďže Imran Khan mal dosť charizmy a neskutočne veľa výrazov, aby som sa nenudila. Škoda drevennej Sonam. Keby hudba nebola taká úžasná, príbeh by bol strašne zdĺhavý, ale už len samotné Sadka Hua by si zaslúžilo ešte hviezdičku navyše. :) Okrem toho boli vo filme dosť podarené vedľajšie charaktery a robil si srandu z toho, čomu sa väčšinou smejem aj ja - uplakaným bollywoodskym romancám :) Aj napriek hluchým miestam a nedostatkom som sa bavila. Solídnych 60%.**** Videla som to znovu. Sú tam scénky, ktoré by som rada zmenila, hnevá ma nevyužitý potenciál, ale ešte stále ma to baví. Dokonca viacej ako predtým - mením hodnotenie na 70% a ničoho neľutujem :) Menšia recenzia (17.04.2011)

Asi jediné, co se mi opravdu líbilo, byl soundtrack. Příběh mě nějak moc neoslovil, neříkám, že sem tam nebyly nějaké pěkné scény či "vtipy", ale na můj vkus dost málo, protože pak už to bylo všechno moc dlouhé. Vlastně ještě kladně hodnotím, že jsem si mohla zavzpomínat na starší filmy, které jsem viděla, jejichž hudba/scény v tomto filmu zazněly/byly. (09.08.2015)