Temný krystal

Krásný, magický film. Příběh je taková klasická oldschoolová a dobrodružná fantasy s nádechem sci-fi jako ze starých komiksů-což mi přesně sedí. Vše je detailní, vše se hýbe, každá květina, ještěrka nebo brouk v záběru má svůj design, lesy žijí vlastním životem, v podzemních katakombách běhají chlupaté štěnice, nic není odfláknuté, z každé scény, z každého obrazu je vytěženo maximum, je to vtipné, velkolepé, kouzelné. Ani o 30let mladší Avatar nedokázal překonat imaginaci tohodle světa(pomoci jiných technologií se asi dostal na stejný level, ale překonat ho nedokázal). Na druhou stranu je jasné, že to není film pro každého-stačí jinak vyhraněná osobní estetika, nebo jiný vkus na příběhy a žánr a lehce se z toho může stát nezáživná, přebarvená patlanina....Za mě je to ale-naprosto s přehledem-plná palba. (25.09.2013)

Některé návraty by si člověk měl raději odpustit. Temný krystal jsem měl zafixovaný jako skvělou temnou loutkovou fantasy, jenže ouha, zub času na ní bolestně zapracoval. Snímek vyčpěl, žije z nostalgie pamětníků, současným loutkovým filmům, jako je dejme tomu dánský Strings se nepřibližuje ani vzdáleně. Většina české animované tvorby ve zkoušce časem obstála se ctí, ale slavný Temný krystal, co se kvality animace týče, spolehlivě nechávají za sebou dokonce i filmy Týrlové a Trnky z 50. let. Celkový dojem: 40 %. (23.09.2017)

Vynikající loutková fantasy pohádka z dílny tvůrce Mupetů Jima Hensona není rozhodně žádnou veselicí se zpíváním a potrhlými figurkami. Pro děti bude nejspíš příliš pomalá, málo akční, moc temná a místy i brutální. Starší diváci ale jistě ocení úchvatné vizuály, které v nich dokáží vyvolat pocit úžasu a otevřít před nimi uvěřitelný a propracovaný svět plný roztodivných míst a tvorů. Ačkoli film může v dnešní době působit zastarale, pořád zůstává vrcholem zaniklého neanimačního loutkářského umění. Jen pro vysvětlení: klasické animační loutky se rozhýbávají pookénkovou animací, zatímco s neanimačními loutkami se natáčí v reálném čase jako s živými herci. Loutky tu sice vypadají jako loutky, ale pohybují se jako by byly skutečně živé. Oproti moderním digitálním postavičkám, které jako by vzdorovaly gravitaci, působí v jistém směru více autenticky, protože opravdu zapadají do svého prostředí a obývají svůj svět, kde na ně reálně působí sluneční světlo, mlha, déšť či vítr. A to je u filmu, který pojednává o spojení bytostí s přírodou, hodně důležité. (14.01.2004)

Tohle vidět jako děcko, tak mám dodnes noční můry. Loutkové filmy nejsou úplně něco, co bych vyhledával, ale The Dark Crystal mě upřímně překvapil. Jasně, zub času cosi ohlodal. Příběhově je to úplně banální a řada scén působí režijně trochu toporně, až natahovaně. Dialogy také nejsou kdovíjak oduševnělé a navíc je znát, že si hlavní kladné postavy dabovali sami tvůrci - voice-acting je občas docela nevyrovnaný. Ale jinak ten vizuál (viděna 4k remastered verze). Kombinace loutek, ručně vytvořeného prostředí, malovaných pozadí a přírody funguje náramně. Až mě zarazilo, jak jsou loutky plynule rozpohybované a to i (logicky) bez jakéhokoli CGI. Poctivá ruční práce. Navzdory jednoduchému příběhu je to poměrně dost ponuré, místy i docela hororové, zajímavě bizarní a hlavně co do atmosféry svěže originální. Netflixu patří dík, že mě na tenhle polozapomenutý kousek svou prequelovou, dnes již bohužel zrušenou sérií, upozornil. (24.09.2020)

Jedním slovem: nádhera. Ale pouze v případě, jste-li ochotni akceptovat živou loutkovou animaci. Říkám to záměrně, neboť oproti kreslené či stop-motion animaci nemusí být pro každého snadné brát ji jako "normální" film. Kdo viděl třeba "Team America", ví, o čem mluvím, trikově loutky ze své podstaty jaksi nemohou být jiné. Pokud to dokážete, čeká vás pohádková fantasy s poutavým příběhem, neskutečně krásnou výpravou a spoustou krásných scén (paralelní retrospektiva hlavních hrdinů, hostina aj.). Pohádkové se tu snoubí s fantasy podobným způsobem jako třeba v "Nekonečném příběhu". Filmaři nápady opravdu nešetřily, ta příroda, kterou stvořily, je úchvatná a vše je podpořeno krásnou hudbou. A těch pár drobností či naivností tentokrát rád odpustím, vždyť se koneckonců píše rok 82. Jsem opravdu rád, že film neskončil jako nějaká hraná papundeklová záležitost. Tenhle loutkový svět totiž strčí do kapsy většinu fantasy produkce 80. let. (19.11.2005)