Klukanda

Céline Sciamma se po Akvabelách opět dotýká tématu sexuální identity, byť v tomto snímku se jedná o náhled opravdu dětskou optikou. Vzniká tak nikoliv sociálně-psychologické drama, ale příjemný, civilní snímek, který i díky skvělým výkonům dětských herců působí autenticky. Nějak tak to prostě v 10 letech v dětském kolektivu vypadá a nemusí nutně jít o krizi v sexuální identifikaci, na tu má, pokud k ní vůbec dojde, Laura/Michael ještě pár let čas :-) (23.09.2014)

Veľmi jemne a citlivo spracovaný príbeh nielen počiatkov dospievania, ale hlavne počiatkov veľmi pravdepodobného budúceho patologického správania sa malej Laury/Michaela. Všetko sa tu všetkého len tak jemne dotýka, nikde sa netlačí na pílu a ja mám takéto filmy rada. Tu ide o pocit. Naladiť sa na vlnovú dĺžku tohto filmu prostredníctvom jej hlavnej postavy nebol naozaj vďaka skvelému výkonu Zoé Héran pre mňa najmenší problém. Svoju postavu stvárnila naozaj presvedčivo a s citom. Videné v rámci projektu 52 films by women. (13.02.2016)

[AFF 2011, Trenčianske Teplice] Na Francúzoch mi imponuje ten neúnavný záujem podať akýkoľvek zložitý podnet čo najpresvedčivejšie. Ich sila spočíva v tom, že sa okrem realistického interferovania dokážu človeku dostať pod kožu a zarovno z neho vyždímať maximum. To sa takmer podarilo aj snímke "Tomboy", ktorá nevyhýbavo rozoberá ťažkosti/radosti dospievajúceho dieťaťa Laure súvisiace s etablovaním sa v kruhu sídliskových kamarátov. Doma Laure, vonku Mikaël, pravda strieda klamstvo a nezrelý adolescent (pre mňa) obdarený (pre niekoho) trpiaci diferencovaným ponímaním svojho pohlavia (dievča cítiace/vyzerajúce ako chlapec) pomaly mieri do slepej uličky. Vidno, že čo sa týka vypodobenia reálií/šikovných "junior" hercov si Céline Sciamma potrpí na subtílnu vizáž záberov a tým ako receptívne usmerňuje spletité okolnosti brnká na tú správnu, zamysleniahodnú strunu. Filmu však chýba ta pravá kontemplatívna dimenzia, ktorá by návštevníkovi do hlavy nasadila neposedného chrobáka a vryla mu ho do pamäte aj na dlhšie, než je len trvanie fesťáku. Dá sa hovoriť o pôsobivom načrtnutí ďalšieho neľahkého endogénneho rozporu, ale ako vrchol v danej kategórií to neoznačujem. Za snahu a čistotu malá štvoritá. (22.06.2011)

Hezký dětský psychologický film, který mě v mnoha momentech dojímal a nutil k záchvěvům empatie. Barevná mozaika nezvratně měnicí se francouzké společnosti mne sice trochu otravovala, ale to mi naštěstí neposkvrnilo celkový dojem. Mnohem kyselejší jablko byla maturita hormonálně rozložené těhotné matky z oboru "jak veřejně ponížit své dítě", zde byla hodnocena, tato žena, výborně. Závěrem snad jen poklona a kytička pro milé herectví Zoé Héran a Jeanne Disson. (30.05.2017)

Tak copak připravila Česká televize našim dětem pro sobotní prázdninové odpoledne? Sexuální identita... transsexualita... Chápu Redakci vysílání pro děti: tohle dnes "frčí" a s indoktrinací je potřeba začít už u dětí! Tu jednu hvězdičku dávám spíš než za ty zde tolik vychvalované dětské výkony za otevřený konec, který dává filmové hrdince přece jen jakousi šanci, že bude žít normální život a nebude potřebovat ani modelínu, ani žádné zmrzačující operace! Vtipný komentář Leník. (23.07.2016)