Kon-Tiki

Banálnější verze Pí a jeho života. Kon-Tiki je naprosto přímočará, jednoduchá a jakýchkoliv hlubších významů zbavená podívaná, která si však i přes svou stereotypní strukturu (epizodní vyprávění na voru) drží solidní dobrodružný charakter. Z technického hlediska samozřejmě brilantní a zdatně konkurující tomu nejlepšímu z Hollywoodu - lze vidět, že když se jedná o hranou verzi dokumentu, který vyhrál v roce 1950 Oscara, dají Norové rádi do ambiciózního projektu peníze, jež z něj dělají nejdražší film v jejich historii. Velmi osvěžující mainstream ve změti všeho toho do sebe zahleděného evropského artu, který ročně zahlcuje festivaly. (05.02.2013)

Najskôr by som sa rád vyjadril k dlhým intrám podobných dobrodružných filmov. Pre niekoho možno zbytočne dlhých a nič neriešiacich, podľa mňa však takéto "zdržovanie" skvele zvyšuje napätie pred nadchádzajúcim dobrodružstvom. Na oceáne sa posádka potom prekvapivo viac zaoberá nebezpečenstvom podvodnej fauny, ako počasím a ak by to nebolo podľa skutočnej udalosti, ťažko by sme prežitiu posádky v istých momentoch uverili. Asi som čakal niečo ezoterickejšie a artovejšie, podobný konvenčný štýl je ale aspoň stávka na istotu. (18.12.2014)

Film s nejpromrhanějším potenciálem snad v celých dějinách kinematografie. Tak nosné a silné téma a tak neadekvátní forma zpracování. Filmu, kterému by asi nejvíc slušel žánr dokudramatu, syrového boje o přežití (ryzí man-against-nature), tvůrci z toho nejpřízemnějšího důvodu nasadili melodramatická křídla a poslali ho bojovat o Oskara. Nebo to možná způsobila ta mezinárodní koprodukce s podmínkou producentů natočit širokospektrální víceméně rodinný snímek či cíleněji dobrodružný film pro starší děti. Prostě obrousit hrany, osekat psychologii, být přehnaně (až hagiograficky) pozitivní a mírně sentimentální, neboť tak se to v případě životopisného snímku prostě sluší. Jistě, je to vizuálně nádherný film (s krásným staromódním optimistickým feelingem poválečné éry objevitelů-badatelů), ale není to v tomhle případě trochu málo? (23.05.2014)

Ani nevíš, jak (moc) Ti, Thore, rozumím. V názorech na snímek se můžeme (jak vidno, také se tak děje) značně rozcházet, ale snad se shodneme alespoň na jednom a to sice faktu, že bezesporu nejsilnější pasáží je ta část, kdy se dotyční konečně dostávají na otevřené moře a naplno tak může vyniknout práce G. H. Andreassena. Navíc se, pokolikáté už, ukázalo, že (finanční) omezenost se dá přetavit v přednost. Když sledujete místní uvěřitelné zápolení se žraloky (až na scénu SPOILER odplaty za papouška, ze které by měl(i) jistě radost i B. Helgeland resp. M. Gibson resp. Porter) člověk se mimoděk neubrání srovnání s hollywoodskými vysokorozpočťáky, kdy ta digitální umělohmotnost (všechna čest všem vyjímkám) brání v jakémkoliv si užití snímku. I přes fakt, že osobně bych uvítal více upřednostnit dokumentární formu (velká zvědavost a očekávání od originálu z roku 1950) v momentě, kdy se tvůrci rozhodli čistě pro filmovou verzi, troufám si rozhodně tvrdit, nemohli dosáhnout o mnoho lepšího výsledku. Kon-Tiki působí sice moderně, přesto si ovšem zachovává starosvětský ráz a navíc punc přirozenosti, tj; uvěřitelnosti. Za to, pánové, velký dík. Tímto mi závěrem dovolte tvůrcům resp. snímku samotnému připít. Na co? No přece „SKÅL!“ (17.07.2013)

Filmu po filmárskej stránke niet čo vytknúť. V tomto smere je to kvalita. Horšie je to však so samotným príbehom. Námetom je skutočný príbeh cestovateľa Thora Heyerdala, ktorý sa snažil dokázať, že "Tiki" osídlil Polynéziu inak ako sa dovtedy všeobecne predpokladalo. Práve nedávno som čítala článok, v ktorom bolo rozoberaná práve tématika mnohých možných omylov v teóriách osídľovania nových území starými civilizáciami. Preto som na film bola veľmi zvedavá. Príbeh nie je spracovaný zle. Nosným prvkom je samotná plavba čo je aj v poriadku. Lenže tá plavba bola akási nemastná neslaná, mnoho dramatických momentov z môjho pohľadu vyznievalo do prázdna. Chcelo to podľa mňa lepšiu kresbu a vývin charakterov, ku ktorému tam nesporne dochádzalo, ale vzhľadom k prílišnej všeobecnosti a nezameraniu sa na jednu (Thor) či dve postavy a ich hlbšie rozpracovanie to všetko zostávalo len v náznakoch. Tak ale teraz už aspoň viem, ako to bolo s tým osídlením Polynézie, keď už nič iné... (14.04.2015)