Musa Válečník
Musa
The Warrior
Bojovník
Režie:
Seong-soo KimScénář:
Seong-soo KimKamera:
Hyung-koo KimHudba:
Širó SagisuHrají:
Woo-seong Jeong, Seong-gi Ahn, Jin-mo Joo, Ziyi Zhang, Yong-woo Park, Hae-jin Yoo, Jeong-hak Park, Seok-yong Jeong, Jae-ho Song, Ringo Yu, Doo-il Lee (více)Obsahy(1)
V roku 1375 na území veľkej Čínskej ríše panuje totálny vojnový chaos medzi jednotkami znesvárenej mongolskej dynastie Jüan a čínskej dynastie Ming. Keď zajmú diplomatov zo susedného kórejského kráľovstva Coryo, obvinia ich zo špionáže a vedú do vyhnanstva. Ak chcú deviati kórejskí bojovníci ešte niekedy uvidieť svoj domov, musia vykonať záslužný čin - oslobodiť unesenú čínsku princeznú z dynastie Ming, aby jej cisársky otec im umožnil návrat do vlasti. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Kórejský historický veľkofilm ma oslovil viac ako jeho čínsky kolegovia. Ono totiž, čínske veľkofilmy majú v sebe istú dávku romantiky, ale napr. vo Flying Daggers nebola na môj vkus poriadne využitá. Musa v sebe nemá takmer žiadnu romantiku, napriek tomu som si vzťahy medzi postavami užíval viac. A vôbec, bolo to super. ()
Čestne priznávam, možno som už voči ázijskej a všobecne ťamanskej kinematografii otupelý a plný predsudkov, no nemôžem si pomôcť. Keď odhliadnem od slabučkého príbehu - ktorý pozostával len z toho, ako pár chlapíkov oslobodí princeznú a ako s ňou potom idú cez púšť až kým sa dostanú do pevnosti, kde ich začnú obliehať - tak som dostal len zmes smiešne teatrálneho herectva, trápny sentiment, tváre, ktoré mi nič nehovorili, guláš mien, medzi ktorými sa vyznať je výkon hodný zlatej olympijskej medaily... Jediné čo ako-tak bavilo boli samotné súboje, inak nuda až sa mi z toho chcelo plakať. A to historický žáner priam zbožňujem. Skrátka ide o smiešny a teatrálny hrdinský "epos" s takmer nijakým príbehom. Ledva podpriemer. 30/100 ()
Přiznám se, že jsem měl vždy k šikmookým filmům despekt. Možná je to tím, že za komunistů se k nám tyto filmy dovážely a většinou se setkaly s bouřlivým ohlasem diváků (moc jsem jich neviděl, ale vzpomínky starších členů rodiny absolutně stačí). Pokud běžely v televizi, tak je s železnou pravidelností dabovali Brňáci a to se samozřejmě nezměnilo. Film vypráví o malé skupince vojáků doprovázejících korejskou delegaci do Pekingu (musejí vyžehlit menší diplomatický problém), ale tam je nepřivítají zrovna s otevřenou náručí (co taky čekat, když Korejci zabily čínského ambasadora). Mají však štěstí v neštěstí, když jsou transportování přes poušť do vyhnanství, jsou jejich věznitelé pobity mongolským oddílem dynastie Juan, kteří válčí s dynastií Ming. Zbylým přeživším Korejcům, kterým se podařilo přeplazit smrtící poušť až do malé osady, se naskytne zajímavý obrázek, Juanové zajali Mingskou princeznu. Generál Choi, který podlehne jejímu kouzlu se rozhodne, že ji Mongolům uzme (není lepší způsob jak odčinit korejské menší diplomatické škobrtnutí) a dopraví zpět k jejím lidem, ale to si Mongolové samozřejmě nenechají jen tak líbit (navíc jich je značná přesila) a nemilosrdně pronásledují nepočetnou korejskou družinu. Ta se odvážně brání, leč je pomalu, ale jistě redukována, naštěstí někdo přijde s nápadem, dojít do malé pevnosti, odkud by se pomocí člunů mohly dostat do bezpečí. Pevnost je však opuštěná a navíc ji nelze opustit (za zády moře a v předu mongolská horda). Schyluje se k nevyhnutelnému krvavému konci. Když říkám krvavému, tak si za tím slovem stojím, bitevní sekvence jsou natočeny velice umně, všichni zúčastnění se ohánějí meči a kopí opravdu velice zdatně. Milovníci antigravitačních bitek však budou hrubě zklamáni, žádného lítání na drátech se nedočkají a to je jen dobře. Od Tygra a draka se každá sebevětší debilita, pokoušela parazitovat na současné oblibě tohoto bojového stylu, protože tvůrci nepochopily, že má své místo ve filmech s lehce fantaskním nádechem (což Tygr a drak i Hrdina měli). Dočkáme se však poctivé ruční řezničiny a taky scén typu: „Když chce těch sto chlápků na tlamu, tak proč jim nevyhovět“. Film lze rozdělit na dvě části, prvá rychlý úprk Korejců do bezpečí a druhá na fanatický (předem však zbytečný) odpor přeživších. Hudbu, která je přece jenom trochu potlačená dabingem, my přišla spíše průměrná (nerovná se špatná). Můžeme jen litovat, že na rozdíl např. od francouzů film neuvidíme na velkém plátně (kdy už konečně distributoři pochopí, že podobný druh filmu je dělám právě pro velké širokoúhlé plátno a ne pro malé kyksny, kde se samozřejmě část kouzla ztratí a někdy úplně zabije), ale pouze na videu, i když díky aspoň za to. Takže pokud máte rádi historické filmy, nebojte se půjčit film od tvůrců, kteří nepíšou písmenky, ale domečky. Tím se pokorně omlouvám všem asijským filmům které jsem urazil (pouze však těm, které si to zaslouží). Film je u nás uváděn ve zkrácené verzi, takže žádných 154, 159 či 160 minut, ale pouze cca 135 minut. () (méně) (více)
Zajímavý film. Nejdřív jsem byl zmaten z děje a ani jsem netušil, kdo je dobrák a kdo zlý, ale to se nakonec ukázalo jako pozitivum. Začal jsem si libovat v nevyhraněnosti hlavních hrdinů, kteří svými činy přeskakovali z jedné strany barikády na druhou, a začal jim držet palce. Časem jsem si zvyknul i na dost rychlý střih. Už od začátku filmu jsem si zamiloval jeho hudbu. Bojové scény předčí mnohé americké velkorozpočtové filmy. Mají švih a své osobní kouzlo. A o čem Válečník je? O smyslu pro povinnost, oddanost a čest. ()
Kdo je vůbec v tomto (super)hrdinském eposu oním válečníkem? Snad bývalý otrok a největší bijec, jakého kdy Korea spatřila? Nebo generál, který sice bojuje obstojně, ale jemuž by strategické schopnosti i Xerxes záviděl? Třetím v nabídce je hrdinný kapitán, mistr lučišník, kterého všichni berou jako největší autoritu. Tohle dilema bych nechal stranou a vrhnul bych se rovnou na film samotný. Já miluju poetiku asijských filmů o bojovém umění, ale tady až na šikmé oči a fajn asijskou hudbu nebylo východní filmové krásy ani za mák. Což pro mě znamená zklamání. Bojové sceny se fakt povedly (když opomenu nadlidský výkon pana kopí, který jsem mu střídavě věřil a střídavě ne), krev v nich stříká, umírají hlavní i vedlejší postavy, ... Ale co ty herecké výkony? Pár z herců tam vážně přehrává o sto sedm (o sto šest nestačí). Tohle se filmu dá ale odpustit, kupa amerických "hitů" to má podobně, takže je nasnadě, zda dát tři nebo čtyři hvězdy. Naštěstí je tady velké klišoidní a kýčovité finále s debilními obrázky na jednoho umírajícího Korejce za druhým, na opakující se jev, kdy bojovník zachraňuje stařenku/dítě/mnicha/dosaďte si sami, a konečně superdojemný závěr jak jinak podbarvený nějakou tou asijskou pop odrhovačkou, která kazí i ten dojem z pěkného soundtracku. Stojí za to vidět, ale nemá cenu to vyhledávat nebo dokonce vidět víckrát. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (4)
- Scény, kdy šíp probodne vojáka, se točily pomocí speciálního triku, tzv. infografie. Nejprve byla natočena scéna, ve které vybuchují nálože s umělou krví, a následně se v počítači doanimovaly šípy. (dinamit_1)
- Herci i kaskadéři prošli čtyři měsíce před natáčením tvrdým bojovým výcvikem, aby výsledné scény vypadaly co nejautentičtěji. A tak aby byla scéna dobývání pevnosti, v níž během natáčení klesly teploty až zamrzlo i moře, pomocí žebříku co nejvěrohodnější, rozhodli se dokonce herci bojovat doopravdy. Akce a pády jsou proto filmovány bez triků. Přinejmenším jednou se to ale nevyplatilo jihokorejskému herci Woo-seong Jeong (Cold Eyes (2013), Scarlet Innocence (2014)), který při natáčení specifické scény upadl a poranil si koleno. (dinamit_1)
- V době svého vzniku byl snímek považován za jeden z vůbec největších filmových počinů tehdejší jihokorejské kinematografie. Rozpočet uvolněný produkční společností k výrobě přesáhl veškeré tehdejší filmové projekty. A s více jak dvěma miliony prodaných lístků, stal se v roce 2001 snímek celkově osmým nejvýdělečnějším jihokorejským snímkem. Filmoví tvůrci se pokusili co nejvěrohodněji napodobit nejenom zaznamenanou historickou událost, která měla neblahý vliv na tehdejší politickou pospolitost mezi čínskou vládnoucí dynastií Ming a korejskou vládnoucí dynastií Goryeo, ale také tehdejší vojenskou výzbroj, válečné zbraně či chování jednotlivců. Ve filmu je zřetelné, že každá národnost, počínaje Korejci, konče Číňany a Mongoly, mluví vlastním dialektem s co nejvěrohodněji napodobovaným přízvukem. (Conspi)
Reklama