The Theatre Bizarre

Nemám příliš v lásce povídkové filmy. Zvlášť takový pelmely, v nichž je každej pes jiná ves, každá povídka úplně jiná ... to se pak člověku nějaká docela líbí, jiná ho sere, celkovej dojem je rozpačitej a blbě se to hodnotí :-D. The Theatre Bizzare je přesně takovej případ, na hodnotící stupnici se mi jednotlivé povídky pohybují v rozmezí 3/10 až 7/10 (mimochodem většina těch povídek je mnohem méně bizarní, než byste podle názvu filmu čekali), výsledná známka 5/10 tak vůbec o ničem nevypovídá. Celkově je to poměrně sympatickej hororovej pokus, ale zcela mě nepřesvědčil. Zkoušejte na vlastní nebezpečí. /// The Mother Of Toads: 6/10 - Hezky vizuálně zpracované, atmosférické, s "příšerou". /// I Love You: 7/10 - Pro mne nejlepší část, přestože je to jenom konverzačka v jednom bytě. /// Wet Dreams: 5/10 - Saviniho hororové Inception má svý momenty, ale celkově mi to přišlo takové příliš laciné. /// The Accident: 6/10 - Posmutnělá konverzačka o smrti, s hororem to nemá společnýho nic, ale pěkné. /// Vision Stains: 3/10 - Depresivní, ošklivý, pro mne absolutně nepřitažlivý. /// Sweets: 4/10 - Asi nejbizarnější a nejúchylnější povídka, ale mne to nějak neokouzlilo, spíš naopak. (07.02.2012)

Dávam vyššie hodnotenie, ktoré je možno trošku neobjektívne, ale milujem hororové poviedkové filmy a keďže je ich ako šafránu, tak si musíme vážiť všetko, čo príde. Určite existujú lepšie poviedkové filmy, ale rovnako aj horšie. Tieto by som zaradil k priemeru so slabšími aj silnejšími chvíľkami. Fanúšik hororu si v nich určite nájde to svoje. Podľa traileru sa čakala megadávka bizarností, avšak je ich tam pomenej, o to je väčšia ich údernosť. A gore je tiež na vysokej úrovni. Savini sa proste nezaprie. (24.05.2012)

Rovnaký pocit ako pri poviedkovom Little Deaths- a (dokonca) väčší potenciál sa dá hľadať práve tu. V prvom rade je to moc prvoplánové a o žiadnom väčšom slohu dosavadných sekvencii sa tu pisať nedá. Veľký problém je hlavne nevyrovnanosť poviedok, takže nadšenosť väčšinou predbiehava sklamanie a to hlavne u tvorcoch, kde divák čaká najmenej. Hlavne musím priznať menšie sklamanie u Hussaina. Jeho diel je špinavý a svojim sposobom zvratený, ale je to klišé a diváka to prestane zaujimať už v polovici. Takisto problém som mal aj s dielom "The Accident", ktoré je mimochodom fakt dobrá sekvencia, ale jednoducho to tu nepasuje ani omylom. Prekvapil Savini (i keď mnoho ľudí jeho diel zavrhne). Prekvapil aj maximálne neznámy Buddy Giovinazzo a jeho diel "I love you" (ktorý je skor taká konverzačka) je najlepším a najkomplexnejším dielom. Takže skor suchý primer, než dobrý podpiemer. Na jedno pozretie viac než dobre. (20.09.2013)

Pozornost si zasluhující antologie o šesti povídkách, jimiž vás bude provázet Udo Kier se svou sbírkou podivných loutek v životní velikosti. Jak už to u většiny případů bývá, jednotlivé příběhy jsou značně nevyrovnané, ale žádný vysloveně špatný jsem tu nenašel. Některé útočí špínou a depresí, jiné si hrají s detaily a vnitřními pocity, ale jen jedna (hned ta první) pracuje s výbornou atmosférou a silně Lovecraftovými prvky. Toť můj favorit, co nastavil laťku zatraceně vysoko, ale zůstal bohužel nepřekonán. Dá se však říci, že každý hororový divák si tu najde svoje. Kdo by ale čekal těžký kalibr zvrhlostí a úchylností, jakým byl například loňský Little Deaths, bude nejspíš zklamán. (08.02.2012)

Ve výsledku vlastně jen průměrná antalogie. Sice ani jedna z částí není vyloženě špatná, ale na druhou stranu tu byly mírně nadprůměrné jen poslední dvě - v předposlední, "Vission Stains", se vytáhne Karim Hussain se svou působivou a nepříjemnou povídkou, která je za mě to nejlepší, co Theatre Bizarre nabízí a dále poslední, zajímavou jednohubkou pro gurmány jsou "Sweets", která ale kromě relativně pěkné vizuální stránky nenabízí žádnou hlubší myšlenku. Jo a - možná příjde i Lovecraft a Udo Kier ;) (20.03.2013)