Dívka z budoucnosti

Brit Marling účasť v malých komorných ambicióznejších sci-fi snímkach vďaka jej éterickému zjavu náramne sedia, dokonca až tak, že sa stala v tomto prípade spoluautorkou scenára. Problém je však v tom, že slušný námet nie je poriadne rozpracovaný a má rozhodne väčší potenciál, aký konečný scenár dokáže naplniť. S celkom premyslenou pointou prichádza na rad ale aj premýšľanie nad logikou toho, čo sa dialo predtým a prečo sa skupina na čele s Maggie chovala práve tak, ako sa chovala. Možno to chcelo gýčovo sa tváriacu sektu vymeniť za nejaké zmysluplnejšie hnutie, kde by prejavom prezretia nad sebou samým a svetom nebolo zvracanie jablka. (22.01.2016)

Po dlouhé době nezávislák s něčím víc než jen dobrou režií a mrazivou atmosférou. Brit Marling vládne a ukazuje Johnu Hawkesovi, jak se píší a hrají pořádní lídři pochybných kultů. K tomu dobrý scifi podtext a spousta vynikajících detailů, dělajících ze Sound of My Voice podívanou na vícero použití. Hype ze Sundance naprosto zasloužený. Recenze zde. 80% (24.09.2012)

Takových čičin s talentem na brainwashing běhá po světě asi dost (zdravím Teal Swan) a je fakt, že se poslouchají asi lépe než ti Jardové guruové Duškové :D ...Každopádně film to není vůbec špatný a především parádní konec z toho dělá záležitost která se v hlavě usadí podobně jako omamně duhové pindy záhadné Maggie.... Jen tomu něco schází. Možná ambice. Možná drive. Možná odvaha být velkohubější a rejpavější..nevím.... Někde mezi 3 a 4 (24.08.2017)

Atmosféra tohoto filmu mě chytla na samém začátku a pustila až na konci. Je zde skvěle vystižen způsob fungování společenství, které se dá nazvat sektou a u kterého si nejste jisti, jaké má skryté motivace. Nejsem příznivce skupinových seancí, tak mi takové počínání nedělalo dobře, podobně jako hlavnímu hrdinovi, který se jejich působení dobrovolně podrobí. Napětí je zde vytvořeno z odstupu hlavní dvojice a zároveň z podmanivé osobnosti Maggie a je vystaveno tak, že diváka nutí přemýšlet. Zatím jsem neviděla film, takového typu, kdy je celý děj až klaustrofobicky sevřen. (19.12.2012)

Tyhlety užvaněné diskuzní filmy o prdu, jedno jestli je to Chatrč, Zrcadlení tmy nebo ten film o chlápkovi, co prohlašoval, že je Ježíš a žil i před Ježíšem (Man from Earth). Všechno jsou to instantní esoterické a new-age bláboly pro povrchní, spěchající publikum, které chce okamžitá moudra teď hned, jen zalít prášek vařící vodou a zamíchat. A jestli celý film stojí jen na tom, jestli k rozhodování máme používat rozum, nebo emoce, tak je úplně mimo, protože obojího je potřeba. Na pozadí této úžasné myšlenky se pak divákovi prodávají moderní ekologické trendy - pěstujte si rostlinky doma ve sklepě, žerte červy (ta scéna s jejich pojídáním asi ne náhodou má připomínat křesťanské přijímání), zvykejte si na svět bez elektřiny, zpívejte si sami pro sebe, žijte v lese, ne v domech... Mno, moc tomu nedodal ani ten pozdrav jako z jedné parodie, kterou jsem nedávno viděl, ačkoliv má na závěr jistý smysl (jenže nevysvětluje nic, protože třeba takoví stalkeři vědí o svých obětech i to, co oni sami o sobě ne). Navíc ten film chvílemi popírá sám sebe - eko agitka, kde se doporučuje kouřit cigarety? Ale? O jointa by moderní zelení neradi přišli? Nebo se mi líbí, jak i žena z budoucnosti musí mít nalakované nehty. (Možná nemuseli s sebou propašovávat kameru, ale spíš psychologa, který umí odezírat z lidských gest a obličejové mimiky.) Nebo - tolik tajností, kde se nacházejí, ale účastníci sezení na sebe mají kontakt, takže jedna z nich vezme Lornu do lesa? A jak ta agentka našla Lornu? A mimochodem, ta Peterova holka je taky tetovaná, má to nějaý význam? Ale zase se na obě hlavní herečky hezky kouká (ačkoliv ten nos, pánové, ten nos, abych citoval Panoramixe) a objevil jsem nové mexické jídlo huevos rancheros. (13.07.2023)