Přání

Koreeda dokáže svůj vhled formovaný tvorbou dokumentů plně zužitkovat i v hraných filmech, což se představuje především u záběrů filmovaných lokací. Pocit, že divák prožívá děj spolu s protagonisty je zde značný. V Kiseki však Koreeda zvolil děj velmi komorní (oproti předcházejícím Dare mo shiranai a Kûki ningyô), a zápletka se vlastně jen očí okolo pověry se splněním snů, které se naplní v moment, kdy projedou vlaky v jiných směrech vedle sebe. Ani zde však nechybí sociální problematika točící se okolo vztahů a vazeb v rodině - ne však plně rozvinutá. Šlo by napsat, že jde o nejméně zajímavý film Hirokazu Koreedy - i to ale znamená, že jde o silně nadprůměrný film prostý chyb. (05.09.2014)

Prvá polovica je oproti druhej značne nekonzistentná. Bez nej by sme ale nevedeli v akej situácií sa hrdinovia ocitli. Ani by sme nevedeli v akom sociálnom prostredí sa nachádzajú a kto všetko ich obklopuje. Druhá mierne nadnesená- kde sa hľadá miesto odkiaľ sa dá zakričať prianie, ktoré sa môže splniť má v sebe presne tú hravosť, jednoduchosť a úprimnosť s akou asi Koreeda do filmu šiel. Nejedná sa o žiadny veľký film. Ale tentoraz sa nesnaží poukazovať na problémy, len na rozdiely. Tým je nenútení a má v sebe akýsi nadhľad. V prvej polovici sa ale deti tvária ako dospelí, čo mi trochu vadilo. V tej druhej, kde sú to len deti pred uvedomením, alebo ako chcete veľkým rozhodnutím vypovedá o scenáristickej a režisérskej uvedomelosti. Pekný film. Nie dokonalý, ale pekný. (02.09.2015)

Svěží, delikátní a úsměvný film o dětství, dětských snech a také o vztazích v rodině. Hodně mi to padlo do noty a líbilo se mi i zasazení na Kjúšú, které jsem dokonce minulý rok sama navštívila. Ve filmu se podíváme na Kagošimu, do Fukuoky a taky částečně do Kumamota. Všechna tato místa dnes propojuje trať vysokorychlostního vlaku šinkansen, ovšem příběh filmu je zasazen do období před několika lety, kdy tam tato trať byla úplnou novinkou a právě to dokáže velkou měrou ovlivnit životy několika školáků základní školy a částečně taky životy dospělých. Pro děti z toho vznikne příležitost vydat se na cestu za "zázrakem"... Zkrátka další skvost z pera Hirokazu Koreedy. Pro mě rozhodně nezapomenutelný zážitek. ~(4,6★)~ (17.03.2019)

Jako mám v Evropě rád téměř všechny filmy pana Nolana, tak na poli Japonských dramat u mě jasně vévodí Kore-eda. Zbožňuji jebo filmovou tvorbu, kdy většinou sledujeme čistě všední životy obyčejných lidí s dokonale a nenásilně přenesenými city na diváka. V tomto je pro mě absolutní jednička. Navíc své herce dokáže natolik vycepovat, že vše působí opravdově, nikoliv uměle. (20.07.2017)

Prianie nie je asi tak precízne premyslený a vystavaný film ako Naša malá sestra či Zlodeji, avšak má srdce no a skrátka decká sú zlaté. Spočiatku sa môže v deji a v postavách strácať nielen Európan a Američan, ale aj Japonec, avšak dôležitejšie je, že... decká sú zlaté. Samotná akcia "vlaky" má svoje vnútorné napätie, i keď v podstate v nej nejde o nič, "iba" o splnenie si detského sna, no a jej najväčšou devízou je fakt, že... decká sú zlaté. Inými slovami Prianie treba viac precítiť, než že by bolo potrebné pochopiť všetky súvislosti a spletité vzťahy. 70% (26.01.2024)