Obsahy(1)
Oceňovaný režisér Martin Dušek (Poustevna, das ist Paradies, Ženy SHR) se ve svém posledním snímku Mein kroj sám postavil před kameru, aby se ve vlastnoručně sestrojeném lidovém kroji vydal na tradiční sraz sudetoněmeckých vyhnanců do Augsburgu. Najde tam bývalé krajany ze svého rodného města? Přijmou ho vyhnanci mezi sebe? Pomůže mu jeho částečný sudetoněmecký původ? Film o kterém se v celosvětovém vysílání rozhlasová stanice BBC World Service vyjádřila jako o „nesmírně zábavném dokumentu, který je zároveň závažným pátráním po identitě a příslušnosti ve střední Evropě“ uvede brzy Česká televize. Osobní kroj si Dušek, rodák ze severočeské České Lípy, rozhodl vytvořit poté, co zjistil, že folklor a tradice v jeho rodišti reprezentuje nově objevený „lidový“ kroj, který byl uměle vyvinutý v poválečném nacionalistickém vypětí po odsunu Němců. Dušek, v dětství fascinován moravskými kroji během rodinných dovolených, si rozhodne vytvořit svůj kroj, který bude reprezentovat jeho osobní historii a bude se tak s ním moci identifikovat. Bizarní oblek, obsahující režisérův pionýrský šátek z dětství, kožené kalhoty po dědečkovi, který byl napůl sudetský Němec, nebo zadní svítilny z veteránské Škody Octavia, budí rozruch jak v rodném městě, tak na srazu vyhnanců v Augsburgu, kde dojde i ke konfliktu s představiteli Sudetenlandsmanschaftu. Film byl s úspěchem uveden na loňském MFDF Jihlava v sekci ZOON POLITICON, kde vzbudil ohlas diváků i zahraničních médií. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Jsem na rozpacích. Na jednu stranu se mi to moc líbilo a pan Šinágl tomu dal naprosto úžasnou tečku, která posílila celé vyznění dokumentu ( prostě poturčenec jak sviňa) . Na druhou stranu, pokud jste z rodiny, kterou celý odsun silně poznamenal, asi stěží oceníte recesi nějakého blikajícího exota a je celkem pochopitelné, že vám to nepřijde vtipné. ()
Bizarní je, že to někomu přijde vtipné. Ale vtipné je (a velmi příznačné, vlastně až ne moc vitpné), že by někteří (i zde z komentářů) rádi panu Duškovi fyzicky domlouvali (či se diví, že se tak nestalo). Takže vlastně zas tak "mimo mísu" se pan Dušek nepřemístil. Možná ten jeho trapný výlet k něčemu fakt byl. Navíc zajímavé cameo Herr Shinagla, další bod. PS: Klíčová otázka - proč že se autorův německý dědeček neúčastnil těch sjezdů?;) ()
Naprostý souhlas s uživatelem Mariin a Enšpígl. Tenhle naprosto trapný dokument ukázal, jaké debilní nápady Martin Dušek má. On možná hledá identitu, ale v poslední scéně jasně dá najevo, že si ze Sudeťáků dělá neuvěřitelnou prdel. Tak hnusnou a ironickou legraci, která mě neuvěřitelně nasrala. Celkově nechápu škatulkování Čechů, Němců a Sudeťáků. Všichni jsme lidi a všichni jednáme tak, jak nám život umožňuje. To, že jsme se v minulosti, jako národ, zachovali tak, jak jsme se zachovali, jenom dost vypovídá o tom, jací jsme (tedy pokud rádi házíte různé postavy s různými názory v Česku do jednoho pytle) a zde přítomný Martin Dušek to akorát opět dokázal. Ti lidé za to nemohli, proč do nich má teda potřebu rejpat a provokovat je ještě takhle debilně. Akorát nám ve světě udělal ostudu. Jenže nejhorší je, že Němci nemají tu kuráž, aby mu dali do držky, protože si jako národ, objektivně, uvědomují jakou mají historii a snaží se s tím vším žít. ()
Asi jsem z jiné planety, ale trapné mi to vůbec nepřišlo. Trapný je uměle vytvořený kroj, o o jehož původu představitelé města skoro nic nevědí. Duškův "kroj" mi přijde jako poměrně vydařená satira a vesměs pozitivní a pobavené reakce na něj na srazu byly sympatické. Mít větší stopáž k hranici trapnosti či nudy by se dostal, takhle je to ale dobrý, kompaktní zábavný autorský dokument s jasně a srozumitelně vyloženým stanoviskem autora. Subjektivní názor a lehká provokace, žádné zesměšňování sudetských Němců. ()
Z "nové vlny" na FAMU, jak byl na MFDF Jihlava nazýván současný trend skupiny studentů dokumentaristiky vyjadřovat se k dlouho opomíjeným politickým tématům, se tento snímek nejvíce vyděluje - provokativností, hravostí, osobitostí. I když nakonec řešený problém je spíše bizarním a spontánním nápadem bez hlubších souvislostí a myšlenkové hloubky, dokázal Dušek odhalit na reakcích okolí daleko více, než například počin P. Nesvačilové. Možná proto, že je jeho způsob natáčení daleko bezprostřednější, vnímavější a nezaložený na snaze, podložit předem stanovený cíl omezeným výběrem, nezohledňujícím okolní kontext. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama