Je to jen konec světa

Famózní výkony strhující diváka a nutící ho prožívat s postavami, jinak ale příliš zmatená hádka jedné dysfunkční rodiny, která v sobě nezapře divadelní prkna. Ještě bych pochválil kameru a hudbu bohužel pro mě to nefunguje moc po příběhové stránce, ani co se týče dialogů. Bez mučení přiznávám, že je to můj první Dolan, nějak mi dlouho unikal. (18.03.2017)

pojednání o rodině v totálním emočním a citovém rozpadu.Zkrátka do odjíždějícího vlaku se naskočit nedá.A myslet si že z těch vypatlanců někdo pochopí větu :"Musím odejít!" jinak než na ni zareagují tak ,že začnou Louise překotně pakovat a je zřejmé že si oddechli že odchází.Je to prostě cizinec.Který narušil běh jejich podělaných životů.jen jsem si oddechla že scénář nepřipsal ještě vřeštící dětičky.Stačil vyšinutý Antoin..ani scénárista radši nezařadil scénu kde Louis oznamuje svoji smrt.To už si nikdo neumí představit jak by asi měli všichni zareaovat.Je to velmi specifický film pro intelektuály.Za mě :tohle téma chtělo jiné zpracování (20.09.2020)

Časoprostorově komorní drama ze života jedné na první pohled značně dysfunkční rodiny, která není schopná mezi sebou řádně komunikovat, aniž by nedošlo na urážky a hrubá slova. Dolanova rodinná konverzačka zaujme svým audiovizuálním zpracováním založeném na množství detailních záběrů a nepřeslechnutelném hudebním doprovodu. Na filmu mě nejvíc rušily prázdné a místy až nuceně natahované dialogy, které sice vypovídaly o povaze jednotlivých postav, nicméně nebyly dostatečně silné, aby dokázaly diváka upoutat a přesvědčit. Mluvit o nadcházející smrti není běžné téma ke konverzaci, ale v tomto případě byla tato nelehká záležitost zastíněna hysterickým návalem emocí, který nelítostně zazdil prvotní myšlenku. (21.03.2020)

"Nerozumím ti. Ale miluju tě. A to mi nikdo nevezme." ___________ Excelentní komorní melodrama, který by nebylo vůbec špatný ve formě divadelní hry. Jak jsem podotýkal u zatím posledního Dolanova snímku Matthias et Maxime, je znát, že ten excentrický mladík pomalu ale jistě dospívá, a nečekaně začíná preferovat umírněný a seriózní přístup -  ale právě zde není jeho signifikantní rozmanitý rukopis vůbec podstatný, poněvadž pré zde reprezentuje pozoruhodná studie psychologie postav.... Výhradně francouzský casting výborný - impulzivní démon Vincek jako vždy až živočišně exceluje, a famózní Léa Seydoux mu herecky oponuje - zbytek je zde v podstatě jen 'na oko'. Dolan zde dokonale zachytil tzv. tíživou atmosféru dosud nevysloveného (laicky řečeno prolomení ledů), která sžírá nitro svých charakterů. Sice by bylo bezpochyby zajímavější, kdyby Dolan do narativu zakomponoval i retrospektivu protagonisty [anebo hudební introspektivu] a zintenzivnil tak vzájemné dysfunkční vztahy ústředního sourozeneckého tria a jejich rodinných hodnot. No a závěr až moc tlačí na pilu.... Nepopírám, že se mi Xavíkova nynější tvorba vyloženě nelíbí, Je to jen konec světa budiž důkazem - jde totiž o strhující herecký koncert, který staví na principu jednoduché premisy a nenucený přirozenosti dialogů - jenže jeho raná tvorba, která glorifikuje nekonvenční a inovativní stylistický inovace a kreativní extravaganci, je prostě někde jinde.... VERDIKT: 8,5 kukaček z 10 (06.07.2020)

Dolanov nový, uhádaný hysterický počin spĺňa všetky charakteristické znaky (akejkoľvek) vysokotáčkovej hádky - rozvíri vody (kontroverzné názory divákov), k ničomu väčšiemu nedospeje (film sám, ktorý pôsobí ako obligátna dramatická vata, nie ako naliehavá výpoveď) a v konečnom dôsledku sa javí ako zbytočný (v rámc celej Dolanovej tvorby). __ Ak bolo Zabil som svoju matku zaujímavým rozbehom, Imaginárne lásky a Laurence Anyways dvoma výraznými ukážkami naozaj relevantného talentu, Tom na Farme zádumčivým a sľubným ponorom do hĺbky a štylistickým skľudnením, tak duo Mami! a Juste la fin du monde predstavujú prehnane dramatický ukážku opoužívania ešte pred štyrmi rokmi sviežej (a hlavne výpovednej) autorskej extravagancie. (16.09.2016)