Dogani

DO-GA-NI (Silenced, 도가니) je film podle skutečné události, který se odehrával na škole pro sluchově postižené osoby v Gwangju( ve filmu v Mujinu), kde docházelo ze strany lektorů k mlácení a sexuálnímu zneužívání žáků , vyvolal po uvedení bouřlivé diskuze na toto téma, kde se diváci dožadují znovu-prošetření případu. Velmi kontroverzní a emocionální snímek, který nenechá diváka chladným a rozpoutá v něm řadu emocí. Naprosto bez servítek ukazuje vše od zneužívání, až po absurdní fungování právního systému. Po technické, hudební i příběhové stránce perfektní, přesto drsná podívaná u které při konci kroutí divák nevěřícně hlavou. (23.02.2012)

Spoilery... Po skončení tohto snímku sa ma zmocnili všelijaké myšlienky a nie som schopný správne vykresliť svoj názor. Po konečnom rozsudku som dúfal, že správni ľudia zoberú moc do svojich rúk a rozhodnú sa niečo spraviť, no napokon to skončilo tak ako skončilo. Som maximálne dožratý a titulky s textom "V súčasnej dobe pracujú niektorí z útočníkov stále v školstve a rozsudky prípadu sú konečné" ma úplne otrávili. Momentálne naozaj nie som schopný tento film detailne opísať a zhodnotiť, zmôžem sa už len na toto: DO RITI S TÝMI SKURVENÝMI KOKOTMI (mäkší výraz som nenašiel). (03.01.2019)

Toto bol prvý film, s podobným námetom, pri ktorom som neplakala...Otázka je prečo? Počas celého filmu som bola tak neuveriteľne nahnevaná a vytočená a pocit bezmocnosti vo mne stúpal ako keď idete vo výťahu. Príbeh posilnený faktom, že je podľa skutočnej udalosti bol natoľko zaujímavý, že som dokázala prehliadnuť fakt, že nepozerám filmy, v ktorých sa ubližuje deťom. Nemala som čas sa na tým zamýšľať. Myslím, že herci mladiství a aj dospelí v tomto filme odviedli také herecké umenie aké som dlho nevidela. Dvojičky, úžasný pán učiteľ či všetky tri deti. Je to skoro 10 hodín, čo som videla ten film, no neviem prestať na to myslieť. Úžasné, smutné, znepokojujúce. 100% (pravdaže pri filme som neplakala ale o pol hodinu neskôr som sa pustila do fňukania, no čo, ja sa asi v tomto ohľade nezmením) (10.11.2012)

Vyzerá to, že čím viac sledujem kórejské filmy, tým viac zisťujem, že sú to extrémisti. Nič to však nemení na veci, že sa zneužívanie detí deje a nemyslím, že nebolo vykreslené pravdivo. Taktiež mi je v mojom veku jasné, že svetom hýbu prachy a všetko sa skryje za ľudskú ľahostajnosť, mne v mojom veku, ale skúste to vysvetliť dieťaťu, ktorému práve zabili súrodenca a mlátili a znásilňovali ho do bezvedomia. Jeden z najbrutálnejších filmov, ktoré som v živote videla a to nemám na mysli filmárske umenie, ale istotu, že nejde len o fikciu a k týmto zverstvám, niekde za zavretými dvermi, dochádza každý deň. (11.07.2013)

Říkal jsem si Echt Drama,ale nakonec jsem se nespálil a díky zajímavé látce film zasahuje i do Thrilleru a divák dostane vskutku drsný, emotivní, zlý a krutý matroš. Vynikající příběh, který diváka vtáhne do děje a nutí ho si projít různými fázemí, kde budete fandit, věřit, modlit se a vzápětí nenávidět, řvát, nadávat,brečet. Ano tak takhle silně se mnou film nezamával ani nepamatuji a že film bude okořeněn i soudem, což já jako milovník právnických thrillerů uvítám v otevřené náruči, tak o hodnocení bylo dávno rozhodnuto. Že je film podle skutečných události a pozměnil zákony Korejské ústavy je pouze krásná třešnička už tak na dosti vynikajícím dortu. 100% (12.07.2015)