Čínský bufet

Vytáčecí misantrop se slabostí pro bizarní příhody je typem, co si dokáže zjednat pořádek ve svých citech.... pokud mu jej nenabourá jeden ztracený Číňan, což by samo o sobě nebylo nijak objevné ani extra zábavné, nejlíp snad festivalové... Ale jedinečnou hláškou o idiotech, kteří žijí jen, aby ho srali si Roberto dokázal pojistit třetí hvězdici. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (13.04.2015)

起我来不愿, 做奴... 隶的把人们!:D:D 我们的 (血肉筑成), 我中华:)) 们新起来!!!:) Představte si, že se ze dne na den seberete, zbalíte si pár svých košil a spoďárů, na ruku si napíšete adresu vašeho strejdy, kterého jste viděli naposled když jste ještě cucali granko z lahve, koupíte letenku do Buenos AIres a hurá ho navštívit, aniž byste uměli jediné slovo španělsky a vůbec uměli POUZE česky - jej, pardon, čínsky:))) Tak k tomu přidejte skvělou zábavu, skvělé vtipy, skvělé moemntky, promíchejte a podávejte s třešničkou:) DOPORUČUJÍ NA 100 %. Originální, vtipný (a to budete rozumět jen půlce filmu:))) (11.08.2012)

Škoda, že se takových filmů nedostane k nám víc. O krávě spadlé z nebe jsem už slyšel, tak teď to zpracovali i Argentinci. Ze začátku se nic moc neděje, akorát nám představují Roberta jako slušného introverta, trochu autistu. Jakmile ale potká Číňana, děj nabírá na tempu a je radost se na to dívat. Dle mého to není vůbec komedie - spíše drama s občasným vylehčením nějakou komickou situací. Mě to připadalo hrozně smutné, bylo mi líto jak Roberta, že je tak sám a neumí přijímat lásku Marie, i Číňana, který byl taky sám, ale z jiného důvodu. Nebylo mi líto toho vola, co tam chodil pro šroubky :-) A nechápu, proč se to jmenovalo čínský bufet. (06.02.2013)

Spíš drama než komedie, ale kdo by se neusmál při přepočítávání hřebíků od toho šmejda, co dostal Roberto:-) Každá postavička byla něčím zajímavá, jiná a originální. Číňánek byl roztomile, ale smutně ztracený človíček a já mu držela palečky až do konce, ale tomu Robertovi bych asi ty noviny na konci už hodila do kamen i když měly v jednu chvíli svou váhu Neotřelé, příjemně koukatelné a přirozeně zahrané a tomu já fandím. (21.08.2015)

Naprosto parádní kombinace absurdity a reality života jednoho nenápadného chlápka ze železářství, tam, na rohu ulice. Ze začátku jsem toho protivu nemohl vystát, ale pak jsem si na něj tak zvykl, že těch 93 minut uteklo jako nic. Nejenom on, ale i jeho nečekaný návštěvník a prakticky každý, kdo se ve filmu objevil, byl jako balzám na duši. Kór, když Vám není dobře jak po fyzické tak po psychické stránce. Tohle udělá radost a je úplně jedno, že je to ten klasicky opakující se mustr, který jsem viděl už několikrát. (07.04.2013)