Štěstí

Jen kvůli tomu, že se ve filmu objevuje časté téma těchto evropských "malých" filmů (jeden je utečenec z Východu, druhý taky nebo třeba bezdomovec) nemá cenu film sledovat. Hlavní hrdinka je opravdu hodně nesympatická a těžko jsem si k ní hledal vztah. Zábava začíná teprve když dojde ke "zločinu". To, jak je to zpracované je opravdu zábava a také to nutí člověka přemýšlet co všechno by on udělal pro lásku. Ke konci to už zase plyne stejným tempem jako zpočátku, ale zamhouřím oko a vzuhledem k výše zmiňovanému přidám jednu hvězdičku. (28.04.2013)

Do detailu prepracovaný gýč, ktorý výborne funguje. Divák sa na režisérkou hodenú udicu chytí najneskôr v závere, ale návnadu zhltne 100%.Každý záber, každý dialóg, ba ešte aj zvuk v tomto filme je presne umiestnený do veľkého puzzle, každá minúta má presný dejový a musím uznať hlavne komerčne účelný význam. Precízna hodinárska prácička. Jedinou nevýhodou je fakt, že idea filmu na mňa nezapôsobila tak silne, ako u iných festivalových filmov. S ohľadom na humornú preexponovanosť záveru, by som ešte polemizoval o žánrovom zaradení. Mne z toho, a viem, že to niekoho môže aj naštvať, vyšla viac komédia ako dráma. A pri "morbídnej scéne" som sa musel smiať. IFF BA 2012. (15.11.2012)

Když už jsem začal věřit v kvalitu německých filmů, tak přijde tohle neŠtěstí. Drama?...to jakože nakousnete několik zajímavých témat, ale všechny pohřbíte (ona vůbec ráda paní "režisérka" ráda pohřbívá. Pokud možno za bílého dne v centru Berlína). Režisérka je vůbec divná, škoda, že mě to nenapadlo už podle plakátu...Haló Haló Doris, je načase sundat růžové brýle...pro jakou cílovou skupinu film je? Fanoušky dramat to urazí jelikož žádné se nekoná. Jako romance pro dvanáctileté holčičky se zálibou v růžové je to příliš odvážné (felace, nahota) a v závěru krvavé. Jako černohumorná komedie příliš dětinské a díky romantickému cvrdlikání neskutečně otravné. A vůbec, logika celého filmu je úplně v trapu. A býti šlapkou (odněkud z východu, patrně Čečna?) je vlastně hrozně fajn (v Německu určitě), občas pokouříte milého otyloně a o náklady na velmi slušný život máte postaráno a dokonce si můžete pořídit domácího mazlíčka v podání tokajícího "fešného" arijského houmlesa :) Pronájen slušného bytu seženete i bez papírů...opravdu? Balím kufry a jedu směr Dojčland. No prostě škoda slov na tohle. "Kvalitu" scénáře bych pochopil, pokud to psal páťák :) Jedna hvězda za zcela jistě nechtěnou vtipnost. Kdyby na konci přiletěla včelka Mája ...bzzzz...a se vztyčeným prostředníkem...bzzz...řekla "Dělám si z vás prdééél kreténi"...bzzz. Šel bych na pět :) A proč ta včelka? Protože Irina ráda medík... (20.08.2014)

„Všichni chceme být šťastní. Vlastně všichni chceme jen dvě věci. Vyhnout se bolesti a být šťastní.“ Hlavní hrdince (výborná Rohrwacher), která si mohla odškrtnout obě věci, se v momentě veškeré štěstí rozplyne jak pára nad hrncem, a musí zmizet pryč. Uprchlice (z nějaké bývalé sovětské republiky?) se dostane do Berlína, a zprvu to na velký zázrak nevypadá. Pak ovšem potká sympatického, mladého bezdomovce…No, svým způsobem to na někoho může působit jako taková trochu drsnější pohádka (o chudém princi, který utíká před problémy, a rovněž nepříliš bohaté princezně, co nepoužívá špendlíky na nástěnku), na druhou stranu se na ni příjemně dívá, ačkoliv divák čeká, kdy se něco pokazí. A když jde do tuhého, teprve se ukáže, kdo uteče od problémů (ačkoliv řešení není úplně „adekvátní“ situaci)…no a tady jsme zas zpátky u pohádky, protože vyřešení „případu“ vyznívá trochu naivně (o takovém „zakopávání“ za bílého dne ani nemluvím), ale celkový dojem to vzhledem k vývoji zas tolik nepokazí, takže končím na slabších 4*. (20.10.2019)

Prečítate si obsah a viete, čo sa bude diať skoro celý film. Ja som si obsah našťastie nečítala, takže som nechala príbeh, nech sa predstaví sám. Až na úvodnú a scénu v závere sa jedná skôr o úsmevný a milý film ako o ťažobu, napriek tomu, že je Irina prostitútka a Kall bezdomovec. To, že nájdu jeden druhého je pre nich najväčšie šťastie, ktorého sa nedokážu vzdať bez boja a aj napriek svojej tvrdohlavosti vedia jeden druhému ustúpiť. Scéna s elektrickým nožom niektorých ľudí vyhnala z kinosály a pri tej predstave som sa musela smiať, lebo to celé prišlo trochu nečakane. Ale to sa mi práve páčilo, že si film zrazu ulietol úplne niekam inam. (Medzinárodný filmový festival Bratislava 2012 - 9.11.2012, Cinema City Eurovea) (13.11.2012)