Život Adèle

Filmom s touto tématikou sa vyhýbam. Asi aj preto, že ma absolútne nebaví pozerať sa na dve ženy a ich posteľné radovánky. A tu ešte naviac boli tieto scény veľmi dlhé, a pritom kľudne nemuseli byť. Ale odhliadnúc od toho, je to jeden skvelý film. Režisér a kameraman odviedli naozaj výbornú prácu, keď dokázali zmiznúť. Lebo nie oni, ale ja som to všetko sledovala v priamom prenose a bola celý čas s Adéle. Veľmi skutočné, veľmi intímne a veľmi dobre zahraté. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov (12.06.2015)

Malokedy v poslednom case hovorim v spojitosti s nejakym filmom slovo "dokonalost", ale tento film si to zasluhuje. Ovsem plati to pre verziu, ktora bola v Cannes a potom u nas na Art Filme. Netusim, aka bude zostrihana verzia, ktora pojde do distribucie (Kechiche uz v minulosti bol prinuteny strihat svoe filmy a zatial vzdy islo iba o par minut), ale neviem si predstavit, ze bude lepsia ako ta verzia z "Cannes". Ustredne predstavitelky to zahrali maximalne presvedcivo, dokonca az uhrancivo - smial, citil a aj plakal som s nimi. Ich vasen a laska je prezentovana na platne s takymi silnymi emociami, ze citit z toho nefalsovanost, uprimnost ba priam skutocny zivot (i ked skutocnost je prave opacna). (26.06.2013)

Film z kolekce "život - jaký je". A tato kolekce začíná být velmi fajn, počítá mezi sebe totiž stejně jako Adèle i první díl Nymfomanky. Tyto hrdinky je potřeba milovat. A projít si s nimi kus vlastního života. Na opačném konci spektra stojí pak apel života vyplývající z mládí hrdinů Klipu. Je nepodstatné odkud tito hrdinové jsou, ale čím nám nastavují zrcadlo. A i kdyby nic jiného, oblíbený problém vášnivých vztahů vždycky bude o tom, co s načatým večerem, když se nám naše polovička dostatečně nevěnuje? Stojí nám to zahýbání a rozchody za ty chvilkové pocity uspokojené marnivosti? Zároveň musím dodat, že mě velmi mile překvapil i původní comics, který se dá přečíst v anglickém překladu jako Blue Is the Warmest Color. Předloha je něžnější a zároveň chmurnější, Adèle má jiné jméno a filmový přepis se vědomě vzdal některých detailů a motivů z jejího života. Toto zrcadlení ale velmi přirozeně ponechalo comics žít si svůj vlastní svébytný život a pokud vás tedy filmový Život Adèle byť jen trochu oslovil, přečtěte si jeho předobraz, stojí to za to. (29.08.2014)

Dnešného diváka, ktorý sa zaujíma o súčasné trendy, Adele nemá čím inovatívnym ohúriť. Vieme, že nás čaká snaha o maximálnu autenticitu, detaily tvárí hrdiniek kvôli zvýrazneniu ich emócií a samozrejme explicitný sex. Tak sa máme dostať a aj dostávame hlbšie do ich srdcí a hláv, čomu napomáha aj mohutná dĺžka. To ale skôr z toho hľadiska, že keď s niekým strávite 3 hodiny, tak je vám bližší ako ten, s ktorým strávite hodinu a pol. Väčšinou. Páči sa mi Kechicheho symbolika, toľko modrej som ešte vo filme nikde nevidel. Raz Emmina tvár pripomína farbami francúzsku zástavu a k heslu francúzskej revolúcie to skvele pasuje. Najvýstižnejší je však Adelin gay kamarát (kto iný by ju dokázal chápať, že...) s tričkom Robocopa: Adelino vnútro vs. jej klamlivý zovňajšok, ktorý ju neodhaľuje. Problémy mám s niektorými maličkosťami typu prijatie jej inakosti kamarátkami, v dnešnom svete (aj tom pred pár rokmi) by s tým asi taký veľký problém nemali, Adele príliš svoju inakosť nerieši, hneď sa vrhá do lásky, tá prvá teenagerská vydrží dlhé roky, atď. No ten najväčší problém je v tom, že po troch hodinách nezávislého, či umeleckého filmu by som mal cítiť katarziu, a nie iba skonštatovať, že to bolo kvalitne natočené, s výbornými hercami a režisér vie pracovať so symbolikou. http://www.youtube.com/watch?v=68ugkg9RePc (08.01.2014)

Problém není v (opodstatněné) olbřímí délce, ale stejně měla být mezi kapitolou 1 a 2 přestávka. A to hned několika let, aby především Adèle dospěla, protože působí značně nepatřičně, když sotva dvacetiletá dívčina hraje v druhé fázi ženu středních let a jediné co ji odlišuje od náctileté fáze jsou brýle. Dalším problém jsou explicitní sexuální scény, jejichž podání do nálady filmu nesedne. Více než co jiného působí, že se chtěl Kechiche na place ukájet nad poplácáváním se mladého masíčka. Paradoxně je tedy nejlepší postelovou scénou až ta dialogová po zahradní párty. No a v neposlední řadě je problematická závěrečná dvacetiminutovka, kde to postupně vyšumí způsobem, který kvalitám zbytku filmu vůbec nesluší. Výše uvedené potíže, ale stejně nepřebijí fakt, že jsou tu stále ještě celé pasáže (o stopáži delšího celovečeráku), kdy je historie vztahu Adèle a Emmy bezkonkurenční v autenticitě protažení diváka všemi dobrými i špatnými emocemi, které ke vztahům nedílně patří. PS: Pokud vám též bude hlavou vrtat role deníku, o kterém se sice stále tajemně a důležitě mluví, ale nic z toho (ani ten MacGuffin), tak doporučuji si zjistit, čím je uvozena a jakým stylem je vyprávěna předloha. (23.11.2013)