Klip

Byl by to pětihvězdičkový film, ale méně diskutovaný...bez těch několika explicitních záběrů. Nesnáším názornost a nevěřím podobným výrazovým prostředkům, ale jsem celkem zvědavá na další film Maji Milošové. "Klip" je přesvědčivý právě ve vzácných civilních momentkách, dík tomu za přetlakem chaosu a hnusu vidím jasné sdělení a intimní příběh, jen si nemyslím že je to zásluhou jen režisérky, ale také skvělých neherců v hlavních rolích. (01.08.2012)

Dej nadrženým buranům mobil s videem a očekávej porno klip se srbským folklórním popem. Pro mě nepochopitelně promarněný potenciál silného dramatu s dobrými herci z drsně reálného prostředí, zobrazující sociální úpadek současného Srbska, ale i přirozenou lidskost, kterou lze také v těchto místech nalézt. Místo toho nás má prý víc jak nadpoloviční většinu času zajímat velikost Djoleova penisu, zlepšování techniky orálního sexu a rozjařená debutantka za kamerou, tedy vlastně mobilem, nezapomíná diváka pravidelně oblažovat i dávkou spermatu. Všechny zmíněné a mnou očekávané možnosti filmu, společně s jakýmkoli vyzněním, se zřejmě na natáčení nedostavily. (24.09.2017)

Podivná to doba. Žádné romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou a nesmělé pozvánky do kina. Tihle dva spolu vlastně skoro nemluví, ona neví, co si myslí, jemu je jedno, o čem sní ona. Vztah-nevztah v současném Srbsku pohledem šestnáctileté Jasny a jejího chytrého telefonu, na který nahrává prakticky cokoliv. Asi je zřejmé, že tenhle nehorázně drzej fracek, který se doma v dusnu klaustrofobního paneláku snaží být neviditelný a pro nového násilnického hošana je hlavně kusem hadru, má pečlivě budovanou masku zmatené teenagerky. Koloběh chlastu, experimentů s drogami, výtržnictví, flákání se, narcismu a pokřikování na vlastní matku. Radikální srbský kousek ukazuje v plné nahotě až zrůdný svět současné mládeže: výsledek moderních technologií a křiklavé doby, která tak moc chce uhánět dopředu, až tu máme situace, kdy mladé zamilované holky doufají, že po orálu a análu se konečně dočká i jejich vagína!! Kde jsou ty časy, kdy to všechno začínalo šťouchnutím v podobě otrhaného kousku papíru s nesmělým vyznáním? Přesto tu máme silnou výpověď, která je na jednu stranu sugestivní a zneklidňující, ale určitě nechce (jen) šokovat. Nabízí dva mladé lidi, nejisté, zraněné. A ztracené? Nabízí i onu sexuální explicitní otevřenost, kvůli které měly některé země s distribucí plnou hlavu otázek. Fyzično je tu cítit na každém rohu, podtržené několika závěrečnými kopanci. Proměny a rozklad tradičních hodnot, úcta k rodičům, k vlastnímu tělu, obtížná komunikace s okolím – bez patosu a zdvižených ukazováčků. Klip je především cenný!! (26.01.2013)

Explicitní výpověď o generací sdíleného narcismu, který zakrývá velmi lidské pohnutky - strach ze smrti, blízkosti, intimity. De facto radikálnější verze Fish Tanku, v níž se autorka nesnaží prázdnotu nijak stylizovat, ale nechává ji zaznít v syrové a studeně mrtvolné všudypřítomnosti natáčejícího mobilního telefonu. Domněnka, že tu jde jen o prázdnou kontroverzi prozrazuje jistou nezralost diváka - neschopnost vnímat vyhrocený obsah v sociálních i psychologických souvislostech. Pod krustou stupidních lascivních hitů a upocených kuřeb na záchodech totiž dříme velmi univerzální příběh o zrání a křehkosti, která se maskuje odkoukanými pózami. Výborný debut režisérky, která má co říci. (28.08.2012)

Lehký náznak zajímavé dějové linie o umírajícím otci a jeho rodině, totálně zabitý stovkami záběrů na jeho dospívající dceru, která po celou dobu snímku nedělá nic jiného, jež natáčí svá sexuální videa, nebo předstírá, že se učí... Snad tu byl jakýsi záměr zobrazit realisticky srbskou společnost či vzbudit v diváku nějaké otázky, mně ale v hlavě zůstává otázka jen jeda - o co sakra Maje Miloš šlo?? (06.07.2012)