Die Wand
Die Wand
Stena
The Wall
Režie:
Julian Roman PölslerScénář:
Julian Roman PölslerHudba:
Bernd JungmairHrají:
Martina Gedeck, Karlheinz Hackl, Ulrike Beimpold, Julia Gschnitzer, Hans-Michael Rehberg, Wolfgang M. Bauer, Jan ŠraitrVOD (2)
Obsahy(1)
Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (54)
Když člověk přistoupí na hru, tak je to docela zajímavý. + mám velmi rád hory ()
Pozerane v lietadle medzi Chicagom a Viedňou... Nedalo sa to pozerať uplne, musel som preskakovať. Strašne dlhé obrazy a scény bez zmyslu. Psycho stavy hlavnej postavy dominujú filmu... Neviem. Radšej si pozriem Šulíkovu záhradu... ()
Po přečtení některých komentářů mám potřebu napsat, že tento film je natočen podle stejnojmenné knihy, která je velmi známá, ale ne u nás. Potom jistě nelze autorům filmu tolik vyčítat, proč je to celé zrovna o tomhle a proč tam není to a ono. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2011. ()
Klíčovým slovem v popisu tohohle filmu je slovo FILOSOFICKÝ. Protože žádný boj o přežití, portrét psychologického vývoje člověka v osamění nebo snad vysvětlení, vyvrcholení situace zde nečekejte. Zeď ve filmu nefunguje jako překážka, jako hlavní nadpřirozený nepřítel hlavní hrdinky: naopak, je to autorská deus ex machina, která do příběhu sestoupí zcela samoúčelně a její původ ani odstranění nejsou důležité. Prostě tam je, a to proto, abychom se následně mohli dvě hodiny zamýšlet nad podstatou lidství, vztahu člověka a přírody, rozdílu mezi člověkem a zvířetem a ženou a mužem s ekofeministickou třešničkou nakonec. Vypravěčka udělá všechno přemýšlení za vás - napadá mě srovnání s o třídu lepším Antikristem, který podle mého názoru diskutoval (ač mnohem záživněji, strašidelněji a brutálněji) podobná témata a který nechal interpretaci na vás. ()
Na to že má film téměř 2hod, tak se tam vlastně nic nestane. ()
Nebyl to špatný nápad,ale mohlo to dopadnout a vypadat daleko lépe.I tak jde o zajímavý snímek a řadím se mezi tu diváckou menšinu,která z kina neodcházela zhnusená,otrávená a ospalá!Líbilo se mi to a to je pro mě to hlavní! ()
Pozvoľna atmosféra filmu vykresľuje hľadanie duševnej rovnováhy a pokoja v panenskej prírode. ()
Hrozivá síla mizanscény Tarkovského Stalkera, bezútěšný existencializmus Sokurovovy Matky a iracionální motiv zásahu shůry v Piknik na Hanging Rock Petera Weira se ve Zdi ozývají v modelové situaci a archetypálních významech, vracejících se k elementárním otázkám. Nevysvětlitelný zásah boří iluzi racionálního a bezpečného světa. Intezivní intelektuální sonda do nitra samoty, strachu a vzpomínek na hranici šílenství, které je ukryto v každém lidské bytosti, vystavěná na vynikající románové předloze, je zahalena do zrádných kýčotivých obrazů krajinné horské scenérie, jejíž hrozivá krása je návratem k magickému pojetí přírodních potažmo univerzálních sil. Parafrázuje romantické pojetí krajiny, která je zdrojem kontemplace a zároveň strachu ze vznešena, děsu jedince, jehož bezmoc a zranitelnost ústí do hledání opory v něčem, co ho přesahuje. Zde to není bůh, ani vesmír, či věda. Je to bezútěšný syrový pohled do tváře své vlatní opuštěnosti, člověka jako vyděděnce, cizince, který do tohoto světa nepatří, ale je nucen v něm žít. Slovy hrdinky - přijde-li člověk o své lidství, nestane se zvířetem, spadne mnohem hlouběji. ()
Trochu jsem se obával náročné psychologické hry. Místo toho se přede mnou doširoka rozevřel příběh ženy uvězněné na relativně malém místě, která bojuje o holé přežití (ať už fyzické či psychické). Robinsonovský příběh se sympatickou herečkou v hlavní roli mě potěšil mimo jiné i dechberoucími záběry Alpské krajiny. Pro mě jednoznačně nejmilejší překvapení na 47™ Karlovarském filmovém festivalu. ()
Taková hříčka. Krásné obrazy přírody, snový a trochu hrozivý pocit z totální opuštěnosti. Imprese. Hlavně nepřemýšlet o logice věcí. Odkud kam teče voda, co ještě zkamenělo a co už ne atd... Zkrátka taková jednodušší pohádka pro nenáročné dospělé diváky. ()
Půldruhé hodiny jakoby čtení obsahu knížky, do toho nicneříkající a často i nesouvisející obrazy alpské přírody. Ale na tom se film postavit nedá. Bohužel další naprosto zabitý námět, ze kterého mohl vzniknout poměrně slušný film. Aby se hlavní a vlastně jediná hrdinka raději zkoušela dostat ven, vyzkoušet naprosto všechny možnosti a obejít si zeď třeba na všech místech, jestli třeba někde není možnost, jak se dostat ven, raději se stará o zvířata a o všechno ostatní už nemá zájem. Kdybych film vypl po hodině, o nic bych už nepřišel. Hodně slabá jedna. ()
Byť sám neznamená nutne byť osamelý. Osamelosť je stav mysle. Byť sám je cesta k sebapoznaniu vyžadujúca čas k objavovaniu spoločnosti vo všetkom navôkol. ()
108 minut dlouhá rozhlasová hra, v níž se vůbec nic nestane! Text a obraz spolu mnohdy vůbec nesouvisí. Zombie pes, který je chvílemi naživu a chvílemi mrtvý. Chlápek, co přijde přes zeď a ji zajímá ne to, kde se tam vzal, ale proč jí zabil zvířata. Logická chyba: Nikde ve filmu nebylo řečeno, že by si tam ta kráva pěstovala trávu, ale za střízliva by nebyla schopná vytvořit takový bláboly! Celou dobu jsem si říkal, že dám alespoň jednu hvězdičku za scény se zdí, které mají jakous takous atmosféru, ale prostě nemůžu. Myslel jsem si, že něco takovýho musela natočit nějaká ekofeministka, a to, že režisér je chlap mě vážně dostává. ()
Asi jsou šťastní ti, pro které je tenhle film nicneříkající nuda. Nejspíš mají jednodušší život. Pro mě je ale základní filozofickou studií smyslu života. To jsem v tomhle podání opravdu nečekala. Tak mi nezbylo od začátku do konce jen zírat a téměř ani nedýchat. Velký, opravdu velký, filmový zážitek. ()
viděno na 47. MFF KV 2012 ()
No já jen sledovala a s vyprázdněnou hlavou jsem jen poslouchala vyprávění. Nádherná příroda. Zajímalo by mě, jak bych to zvládla já sama :) ()
Po dlouhé době jsem viděla film, ve kterém se děje NIC. Je to tak uklidňující. Jen se díváte, jak se hlavní a vlastně jediná postava vypořádá se svým osudem. V klidu, bez rychlých akčních scén. I ta jediná rychlá scéna je spomalena. Krásná kamera a hudba. Úžasné. ()
Tiché, pochmúrne, originálne, idúce do hlbky. Dobre natočené aj dobre zahrané. Rakúske alpské scenérie sú možno to najlepšie na tomto filme. ()
Předlohu neznám, to předesílám. Nicméně film se mi líbil, jen bych ještě chtěla vidět více geneze chování. Mě přijde, že njedřív "nevěděla jak na to" a pak už "věděla". A taky jsme možná až příliš dopředu věděli, že přijde o Lynxe, nejdříve jsem si řekla: super, to krásně vystihuje její zmar, že to jen tak prohodí, přišla jsem o psa... ale ouha, to byl jen začátek popisu vrcholné dramatické akce, možná by byla působivější bez přípravy. PS: Plakát je příšernej! Tak sladkej, film vůbec nevystihuje, tohle vidět, nejdu na to. Ještě že Das Film Fest měl na stránkách výrazně více vystihující záběr. ()