Zločiny a poklesky

Takové konce najdete v Hollywoodu, tohle je život. Hodnocení je spíš 85%, což by u jakéhokoli jiného režiséra znamenalo pamětihodné dílo, ale ve sbríce Allenových geniálních skvostů se Crimes and Misdemeanors bohužel lehce ztratí a to z jediného důvodu. Tentokrát se totiž trochu nešťastně rozhodl rozdělit vážnou a odlehčenou náladu do dvou lehkým vláknem propojených příběhů, kde ten humorný s klasickou Woodyho neuroticko-zamilovanou polohou sedí, kromě něj zde udává tempo klasická osudová žena, díky roku vzniku 1989 samozřejmě v podání Mii Farrow, a při první společné spolupráci také krásně rozšafný Alan Alda. Problémem tak zůstává vážná poloha, kde se pan režisér nečekaně seknul při výběru herce pro hlavní roli - Martin Landau je dobrý herec, ale tady mě těžce zklamal, protože přehrává a pokouší se až příliš doslovně ukázat Judahovy emoce. Spíše mě překvapilo, jak moc byl můj milovaný Match Point vykrádačkou oné thrillerové části a přitom je natočený o tolik lépe a daleko naléhavěji a důrazněji vyzní. Zločiny a poklesky pak v tomhle ohledu příliš nefungují. (03.03.2007)

Scénář: Woody Allen .. God is a luxury I cannot afford. Tentokrát mě Allen mírně zklamal a zároveň dostal do rozpaků. Jistě, film má výborné morální/filozofické myšlenky, které jsou podány místy skutečně originálně a poutavě, jenže jelikož jsem film viděl až nyní (2007), hodně mi připomněl nevýrazný Match Point resp. vážná linie mi přišla jako její dřívější variace z New Yorku. V tomhle stínu (Match Point považuji pouze za průměrný film) jsem neměl moc nad čím jásat ani nyní. Ještě že na Crimes and Misdemeanors zbyl i nějaký ten pověstný humor, protože thrillerová linie podáním dech nebere. Kdyby už tehdy Allen vynechal komediální polohu, kde sám typicky září po boku typicky zábavného Alan Aldy, měl bych stejně „špatný“ pocit, jako u pozdějšího Mače. 70%. (24.10.2007)

Snad nejsmutnější film Woodyho Allena. Autor se zde pokouší reflektovat vlastní osobu, pohled na svět a své postavení v něm. A podařilo se mu to opravdu skvěle. Musím zde uvést závěrečná slova filmu, protože si myslím, že přesně vystihují to, co chtěl tímto filmem Woody sdělit světu: "Všichni v životě čelíme mučivým rozhodnutím a mravním volbám. Některá rozhodnutí jsou velká, mnohá jsou menší. Ale ve všem utváříme svou osobnost. Jsme vlastně součtem svých rozhodnutí. Život je nepředvidatelný a nespravedlivý. Záměr stvoření nezahrnuje lidské štěstí. Jen my svou láskou dáváme lhostejnému vesmíru smysl. A přesto se většina lidí stále snaží, ba i nalézá radost v prostých věcech, třeba v rodině a práci, i v naději, že příští pokolení pochopí víc." 9/10 (26.10.2007)

Na jubilejný 5000. koment som si nič extra neprichystal a siahol som na prvý film na ktorý som mal chuť a som dosť sklamaný z tejto vysoko hodnotenej Allenovky. Nejak som nepochopil, prečo bol film zložený práve z týchto dvoch príbehov. Ten prvý o chlapíkovi, ktorý rieši dilemu jak sa zbaviť svojej milenky, ktorá sa pre neho stáva hrozbou, ma bavil do momentu kým ju nedal zabiť. Následné jeho výčitky ma nebavili a finálne rozuzlenie mi pripadalo príliš neprirodzené. No a tá druhá línia síce obsahuje nejaké tradičné Allenovské hlášky (väčšinou o sexe), ale vôbec mi k tomu prvému príbehu nepasovala. A jej vyústenie bolo tiež až príliš vykonštruované. No a tie folozoficko morálne myšlienky v pozadí filmu mi na ospravedlnenie toho všetkého deja nestačili. Film držia hlavne herci. A to najmä Landau, ako vždy vtipný Allen a potešil ma Alda v nie úplne pozitívnej úlohe úspešného producenta s príliš veľkým egom. Tak záporáci mu nakoniec predsalen celkom idú, pokiaľ sú dobre napísaní. Výsledkom je rozpačitý film a divný mix žánrov a línií. 6/10. (31.05.2020)

Zločiny a poklesky je z té Allenovo tvorby, kterou jsem měl tu možnost vidět suveréně tím nejpesimističtějším filmem. A zdá se mi, že mi snad i tím nejreálnějším co se vyobrazení postav týče. Oční lékař, který se dopustil zločinu a vypořádává se se svým svědomím zde může být porovnáván s jeho přítelem žijícím v duchovní morální čistotě a vždy hledajícím pravdu. Allen tak porovnává dva životní postoje a ukazuje jak morálka dostává na frak. Vše je navíc zdůrazněno tím, že zatímco ten první se se svými činy nejak smíří a daří se mu dobře, ten druhý hledající všude pravdu k tomu slepne. Jak cynické. A pak je zde druhá dějová linie. Hluboce intelektuální režisér usiluje o stejnou ženu jako úspěšný povrchní trouba. Kdo asi vyhraje? Defeinitivně jeden z nejlepších Allenových filmů, jehož scénář je troufám si říct geniální. (27.02.2012)