Zločiny a poklesky

O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". (10.05.2011)

Zločiny a poklesky je z té Allenovo tvorby, kterou jsem měl tu možnost vidět suveréně tím nejpesimističtějším filmem. A zdá se mi, že mi snad i tím nejreálnějším co se vyobrazení postav týče. Oční lékař, který se dopustil zločinu a vypořádává se se svým svědomím zde může být porovnáván s jeho přítelem žijícím v duchovní morální čistotě a vždy hledajícím pravdu. Allen tak porovnává dva životní postoje a ukazuje jak morálka dostává na frak. Vše je navíc zdůrazněno tím, že zatímco ten první se se svými činy nejak smíří a daří se mu dobře, ten druhý hledající všude pravdu k tomu slepne. Jak cynické. A pak je zde druhá dějová linie. Hluboce intelektuální režisér usiluje o stejnou ženu jako úspěšný povrchní trouba. Kdo asi vyhraje? Defeinitivně jeden z nejlepších Allenových filmů, jehož scénář je troufám si říct geniální. (27.02.2012)

Bachova a Schubertova hudba provází tento film Woodyho Allena, který se snaží diváka zaujmout dějem rozděleným do dvou souběžných částí, které se propojí až těsně před koncem filmu. Skvělá kamera Svena Nykvistema už jen doplňuje klasická Allenova snaha o podkreslení příběhu svou oblíbenou jazzovou hudbou, tentokrát okořeněnou o již zmíněné dva hudební velikány. (10.01.2015)

Spoilery! Pointa i závěr snímku se mi moc líbil, byl takový reálný bez nějakých debilních příkras. Dále už se mi bohužel líbil pouze moudrý pán z televize, který občas proložil tu odpornou nudu nějakým moudrem. Od úvodních do posledních minut ve filmu opravdu kralovala hnusná nuda. Tuctový snímeček o nešťastném výběru adeptky pro nevěrnu, která chtěla být v životě svého drahého protějšku více než jen občasným zpestřením, čímž ho donutila k zoufalému činu. V celém snímku mi žalostně schází humor, díky kterému se mi Woodyho snímky tak líbí. Tento se bohužel kompletně celý táhne na dramatické vlně, což zkrátka stojí za hovno. Strašná nuda s naprostým minimem nadstandardních dialogů. (14.07.2018)

Vážnejší Woody Allen. Snímok je rozdelený na dve dejové línie, ktoré pojednávajú o rovnakých témach, len z iného uhlu pohľadu. Na jednej strane tu máme otázky cti a svedomia z pohľadu kriminálneho zločinu vraždy a na strane druhej zase otázky spojené s profesnou čestnosťou a svedomím na poli umenia. Jedna polovica je temnejšia, druhá je typicky Allenovská, oplývajúca ironickým humorom, satirou a trefnými myšlienkami. To samozrejme nie je všetko. Ako okrajové spoločné témy možno vypichnúť otázky židovstva, filozofiu života, lásky a mnohé iné témy, vyskytujúce sa snáď vo všetkých filmoch tohto velikána. 85/100 (31.08.2015)