Sbohem jazyku

Loučit se s jazykem může jen filmař, a to rozhodně ne každý. Tam, kde na různé otázky existují stejné odpovědi (či na jednu otázku různé odpovědi), nelze se vyjádřit lépe, než obrazem. O tom ostatně existuje hojná literatura i z českých zdrojů - např. Miroslav Petříček: Myšlení obrazem či Martin Charvát: Gilles Deleuze. Asignifikantní sémiotika. Co jsem si z filmu odnesl? Žena by měla přijímat květiny nahá... I kdybychom viděli jako pes (nebo jako včela), pořád zůstáváme na lidské jazykové úrovni. (16.08.2021)

Možná, že kdyby něco takového vzniklo před devadesáti lety, našlo by si to svoje opodstatnění v kontextu rodícího se moderního umění, tedy v kontextu všemožných ismů vymaňujících uměleckou formu z kadlubu přežité dobové konformity (Andaluský pes). V současnosti se však pojem experiment stává nezřídka jen zástupným synonymem pojmu: tvůrčí impotence, což je v případě Godardova filmu ještě podtrženo jakousi lascivní potřebou vykroutit se z okovu imaginační vyčpělosti akcentem kladeným na nesmyslné a stále opakované zobrazování dosti odpudivé nahoty ústřední herecké dvojice. Taktéž stupidní společensko-kritické bláboly v marastu nesmyslných obrazů a vět pouze podtrhují zoufalství, či spíše jen prázdnotu, pronikající krajinou tohoto rádoby uměleckého filmového díla. Škoda, obávám se že ztráta soudnosti bývá u postarších tvůrčích osobností většinou nevratná. (18.12.2021)

Jednou za čas přijde tyhle Godardovi experimentální eseje k chuti... a tahle se povedla rozhodne víc než předchozí Socialismus a jednou se k ní určitě rád vrátím... přesto nedoporučuji 95% místních uživatelů... PS.: Viděno zatím pouze ve 2D, je možné, že po shlédnutí ve 3D přidám hvězdu PPS.: Viděl jsem a přidal jsem. (03.02.2015)

Zbohom, jazyk? Skôr zbohom oči a zbohom žalúdok. To, že režisér skladal úplne nezmyselné zábery s úplne nezmyselnými rečami by som ešte ako tak pobral, ale že sa na to vyslovene nedalo pozerať, lebo ste vďaka 3D prevedeniu nemohli kvalitne ani čítať titulky a čím viac ste sa snažili, tak vám bolo o to viac a viac na vracanie (áno, doslova mi došlo ťažko od žalúdku a nie, nejedol som predtým nič ťažké)? To, že zo sály po krátkej dobe odchádzalo kopa ľudí hovorí samo za seba. Čo týmto všetkým chcel básnik povedať skutočne netuším. (16.09.2014)

Jedna hvězdička za nahatinku. Upřímně řečeno, příliš na mě intelektuálský film. Myšlenky vycházející z několika lidí jako by byly rozstřihány z nějaké knihy a pak náhodně slepené dohromady. Ono by se to možná dalo číst a o každé myšlence popřemýšlet, ale na to není ve filmu čas. Trošku mi to připadalo, že ten čokl, který se tam neustále pletl, to měl ve svých myšlenkách spořádanější, než ta dvojice protagonistů. No, a když jsem nějakou tu myšlenku stačil přece jen vstřebat, tak jsem zjistil, že s ní jako člověk odmítající dnešní liberalismus vůbec nesouhlasím. A to jsem měl Godarda v jeho klasickém období dost rád. (11.11.2017)