Piti Piti Pa

Začátek filmu je naprosto strhující a Funes dokonale předvadí chování českého řidiče na silnicích. Pak se tam začne hopsat, cupitat a vůbec je tam tolik bab v tom baletním, že mě to připomíná slepičinec. Snad jen na konci se tvůrci probrali z letargie a oblíkli některé z nich do minisukní, pozdě, ale přeci. Jasně mohlo to dopadnout hůř, mohli tam bejt chlapi v baletním. To bych se pak díval na bílé elasťáky ve kterých by byly zvýrazněny baleťákovy koule. To mě vždycky fascinuje, jednou ještě ve škole jsme šli povinně na balet a všichni baleťaci měli bilý elasťáky s obrovskou boulí mezi nohama.Vždyt tak velký koule nemá ani slon ! Já na to pořád musel čumět a to teplej skutečně nejsem ! Další vyučovací hodinu jsme měli napsat referát na ten balet. Co jsem tam asi tak měl napsat ?? Že jsem celou dobu nevěřicně zíral na jejich koule ?? Naštěstí v tomto filmu nebyli baleťáci a tak můžu napsat, že sice na Funese nic moc, ale proti jiným komediím pořád na úrovni. Funesova živelnost a obličejová mimika dohromady s dabingem pana Filipovského vždycky spolehlivě zafungují. (03.08.2007)

Zbožňuju ten film od prvních minut, kdy si Louis De Funes- Evans v autě klestí cestu rušnými ulicemi a blbec je každý, kdo nectí jeho "pravidla". A hned potom následuje můj nejoblíbenější kousek: Evans vpadne do divadla, začne s muzikanty jamovat, hudební motiv se perfektně rozvětvuje, pak skočí na jeviště a předtancovává. Ta scéna je děsně podmanivá, navíc holky mají look, jaký se mi líbil tehdy a líbí se mi i teď. Nezapomenutelné je taky Evansovo lepení magnetofonového pásku do "žádoucího" tvaru, meditace nad nočníkem, drezura tanečnic. Zkrátka tohle je komedie, která, ať je jakkoli prostinká, je potěchou pro moje oči, uši i unavenou duši. (17.09.2005)

Piti Piti Pa neomrzí ani při opětovném zhlédnutí a pokaždé mi vykouzlí nenucený úsměv na tváři, na němž má samozřejmě (jako vždy) obří podíl Louis de Funès (s nezaměnitelným hlasem Filipovského), jemuž sedla role starostlivého a poněkud potrhlého choreografa pečujícího o svá "kůzlátka" jako ulitá. Ať už jde o podmanivé vyprávění pohádky nebo zběsilé lepení magnetofonové pásky či "dietní" večeři (a vážení) - (nejen) tyto nezapomenutelné scénky mě vždy zaručeně pobaví. (03.09.2020)

Tohle je jeden z mála filmů, které jsou s Louisem de Funèsem neviděl nikdy dříve. Koukám, že jsem ani moc nepřišel, protože až na skvělou hudbu, tedy konkrétní skladbu, to zase tak skvělá komedie není a je zde jenom pád gagů, při kterých jsem se skutečně zasmál. Člověka pak potěší, že stopáž je jinak docela krátká. (27.01.2015)

Tak tohle je zase moje nejoblíbenější Funésovka. I když ono se to dá tězko říct u tak výtečného komika. Zápletka s neposkvrněným tanečním harémem a jedním anonymním novorozencem je fakt dobrá a herci z ní hodně vytěžíli. Bláznivá komedie, kde se problémy přelévají z jedné strany na druhou, a v podstatě o nic nejde. (24.07.2003)