Rozbitý svět

Takový zvláštní divnofilm, který kombinuje žánry jak na běžícím páse, tragiku střídá komedií, nevíte, jestli se smát, nebo brečet, komedii střídá romantikou, romantiku dramatem. Je to film o jednom sousedství tří domů, kde se propletou osudy lidí tak zvláštním způsobem. Malá holka, která má svůj přímý, nezkažený a naivní pohled na svět, mentálně zaostalý mladík, který se během 14 dnů stane největším smolařem na světě, a okolo nic se roztočí epizody života. (11.09.2022)

Zneklidňující pohled na sousedský dvorek očima dospívající dívky - jen několik osob bylo součástí jejího života a jak strašné deziluze byly v mladé mysli zanechány... Pro právě takové případy se přikláním k přání existence paralelních světů s potvrzením domněnky o utváření charakterů pod vlivy odlišných faktorů, majících na svědomí fatálnost následných dějů. Zpočátku odtažité vyprávění zvolna našlapuje k naplnění staré pravdy o věčnosti hlouposti a zloby a jejich "dědičnosti", jakož i faktické bezmoci se těmto projevům lidsky bránit - jako důkaz zde slouží kokrhelové sesterské trio, navzájem se trefně nazývajíc čubkami, kterými se skutečně stanou a osudově ovlivní další a další životy, už jen tím, že budou matkami... Typicky britskému sociálnímu dramatu vládnou výborné herecké výkony, tradičně ty dětské, v čele s maximálně přirozenou Eloise Laurence a zrovna takovým Timem Rothem v otcovské roli. (14.06.2013)

Nebudu spekulovat nad tím, na kolik Rozbitý svět vybočuje z představ o podobě sociálního dramatu a kolika prvky ho překračuje. Spíš napíšu, že tohle drama z městské periferie mě emočně zasáhlo do černého. Těm postavám jsem jejich konflikty, motivace a krize věřil a herci mě bez výjimky přesvědčili o svých vysokých kvalitách. Eloise Laurence je talent, který by bylo velká škoda nevyužít, doufám, že ji ještě v pár snímcích uvidím i v dospělém věku. S označením melodramatu bych nesouhlasil, tohle nejsou lacině ždímané emoce, Rufus Norris mě svou nápaditou režií, kdy chytře využívá flashbacky a dávkuje informace, přesvědčil o tom, že stojí za to sledovat jeho další tvorbu. Celkový dojem: 90 %. (21.02.2018)

Cena pro nejlepší film na British Independent Awards (v konkurenci třeba Berberian Sound Studio a velmi očekávaných Sightseers) a další nominace pro nejlepšího režisérského debutanta vzbudily samozřejmě mojí pozornost. Snímek, kde se proplétají osudy 3 rodin v jedné slepé ulici může vzdáleně připomenout Americkou krásu. Ale díky střídání nálad, používáním drobných časových přesmyček a soundtracku Damona Albarna z Blur se vytvořila podívaná, která působí svérázným dojmem a je potřeba se trochu vyladit. Škoda motivů, které se nechaly vyznít do ztracena (Cillian Murphy), ale stejně - posledních 15 minut nebudete dýchat. A Eloise Laurence je naprostý zlatíčko, možná nejlepší debutantka od Katie Jarvis ve Fish Tank. (21.01.2013)

Úvod snímku bol pre mňa miernym utrpením, najmä kvôli rozháranosti jednotlivých situácií. Ako keby autor nevedel, čo chce tým príbehom povedať a kam sa dopracovať. Postupom času ma však dejová linka predsa len stiahla a bola radosť pozerať na jednotlivé osudy malej Skunk ako i jej susedov. Stred bol z tohto pohľadu vynikajúci. Záver mi však prišiel pomerne nejednoznačný, akoby nedotiahnutý a uviaznutý kdesi na polceste. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 (31.03.2018)