Rozbitý svět

Nesnadné dětství sympaťačky Skunk. Zpočátku hořké i úsměvné zároveň, ale s ubíhajícím časem čím dál víc smutnější a depresivnější. Krom představitelky hlavní postavy mě potěšili i Roth a Murphy v dobře zahraných rolích. Ale hlavně film může sázet na pečlivě vystavěný příběh a výbornou práci s divákovými emocemi. Celkově to vidím na silné 4*. (16.07.2014)

Tady venku i uvnitř je. Něco závadné, něco záhadné. Zbořil se, domeček pro panenku. Povolejte Noemovu archu s vhodným náčiním teď hned. Tenhle blok je jako hromosvod, negativních proudů vchod, kde i kousek něhy zavalí husté anglické mlhy, hrozící intolerance. Lidské bytosti, duše z předměstí, zhoubně obtěžkané existencí, mají v sobě zasekané střepy. Kdo je vytáhne a svět do normálu slepí? P. S. Mít Cilliana za učitele, každý den a ráda byla bych i po škole. :-) (17.01.2018)

Znovu se na film nepodívám, ale zážitek mám silný. 1) Hlavní tvář Rozbitého světa nazývají mazlivě Skunk a tím je řečeno vše._____ 2) Postava otce tří dcer, cholerického primitiva Boba Oswalda, je neobyčejně působivou ukázkou schopnosti Angličanů zobrazit zlo. To vyplývá nejen z přirozeného primitivismu, ale i z osobního neštěstí a shody okolností. Oswaldy známe, jsou všude kolem nás. Mluvit se s nimi nedá, žít ještě méně. Než je přijde zachránit anděl (pokud vůbec přijde), učiní mnoho lidí nešťastnými. A nejhorší je, že po strhujícím závěru budete Oswaldovi ještě i vděčni. Skvěle vystiženo._____ 3) 26letý Robert Emms (retard Rick) nezklamal._____ 4) Výstižný koment: F.W.Colqhoun***. (06.06.2019)

Drsné drama, které se takovým na první pohled vůbec nezdá. Zajímavě využívá retrospektivu, což rozhodně lze považovat za novátorské pojetí. Vrcholy tohoto filmu přicházejí naprosto nečekaně, o to větší dopad na vás pak mají. Tady zase jednou budete cítit, jak hnusný ten život dokáže být a že se s nikým nemazlí. Není zde nic, co by mělo být fér, není zde nic, na co se můžeme spolehnout. Prostě jenom žijeme a ono to dopadne. Nějak. Znepokojivé, přitom skvělé. (06.12.2013)

Nebudu spekulovat nad tím, na kolik Rozbitý svět vybočuje z představ o podobě sociálního dramatu a kolika prvky ho překračuje. Spíš napíšu, že tohle drama z městské periferie mě emočně zasáhlo do černého. Těm postavám jsem jejich konflikty, motivace a krize věřil a herci mě bez výjimky přesvědčili o svých vysokých kvalitách. Eloise Laurence je talent, který by bylo velká škoda nevyužít, doufám, že ji ještě v pár snímcích uvidím i v dospělém věku. S označením melodramatu bych nesouhlasil, tohle nejsou lacině ždímané emoce, Rufus Norris mě svou nápaditou režií, kdy chytře využívá flashbacky a dávkuje informace, přesvědčil o tom, že stojí za to sledovat jeho další tvorbu. Celkový dojem: 90 %. (21.02.2018)