Režie:
Sophie LelloucheScénář:
Sophie LelloucheKamera:
Laurent MachuelHudba:
Jean-Michel BernardHrají:
Alice Taglioni, Patrick Bruel, Marine Delterme, Louis-Do de Lencquesaing, Michel Aumont, Yannick Soulier, Margaux Châtelier, Marie-Christine Adam (více)Obsahy(2)
Hraný debut mladé francouzské režisérky Sophie Lellouche narušuje strukturu současné hollywoodské romantické komedie a přináší inteligentní, půvabnou, a zároveň vtipnou obdobu tohoto oblíbeného filmového žánru. Přináší příběh svobodné svérázné lékárnice Alice, která nachází únik ze samoty ve filozofických filmech Woodyho Allena. V nich totiž dokáže najít odpověď na všechno. Když potká Vincenta, dokonalého partnera, zdá se, že konečně našla lásku svého života. Avšak seznámí se i s Victorem, který doposud neviděl ani jeden Allenův film, ale převrátí její život naruby. Který z nich je tedy ten pravý? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (56)
Moje smůla, že moje alergie na Woody Allena zrovna kulminuje, takže základní osa filmu (Woody coby mentor na plakátě, s nímž si hrdinka povídá) mne spíš otravovala, než bavila. Ale jinak to hledání životní cesty a peripetie rodiny a známých byly zcela ve stylu jemného francouzském humoru, takže jsem byl svědkem poměrně příjemné romantické komedie s trochu stupidním závěrem. Allenova moudra mi dnes už přijdou vyčpělá, ale připouštím, že smysl to dohromady dávalo. Jinak se ve filmu všichni chovali jak střelený prakem do brňavky, což mi připomnělo filmy Francise Vebera, které mám rád. 75% ()
„Vy taky máte střelenou rodinu?” - „Naši jsou chorobně nenápadní. Babičce je 102, dědovi 106 let. I pánbůh na ně zapomněl. Až si to jednou uvědomí, pomstí se na mé generaci.”... Mám ráda Woodyho Allena a tahle úsměvná romance plná nefalšovaného francouzského šarmu a zároveň tak trochu pocta jeho filmům mi okamžitě padla do noty. Omámená harmonizujícími tóny příjemných melodií, zcela ve stylu subtilního chlapíka s brýlemi, jsem se příběhem ochotně nechala unášet za hranice všedních dnů... ()
Chichotající se důchodkyně sedící za mnou v Modré posluchárně potvrzují, že patrně nejsem cílová skupina, ale i tak to bylo hrozně špatný. Alice Taglioni je krásná, jen co je pravda, ale to nestačí na 77 minut dlouhý film, který, i kdyby byl o polovinu kratší, bude stále příliš dlouhý. Romantická zápletka pokryje asi deset minut děje a zbytek je balast ve snaze o romantiku a trapnost ve snaze o komedii. Zklamání: Patrick Bruel nezazpívá. ()
První hodnocení (zadané dokonce experimentálně přes kindle!) filmu i první komentář tady. S Woodyho zhmotněním velmi symbolický film, vůbec jsem netušil, že se mistr hodlá dostavit i jinak než pohledem z plakátu. Alice Tagliony už nevypadá tak dobře jako v Dablérovi, ale to je spíš rolí. Patrick Bruel je nenápadný, ale o to vytříbenější hláškař. Michel Aumont je skvělý a odpusťte mi to, nemohl jsem přijít na to ,odkud ho (tak dobře filmově) znám a spletl jsem si ho s André Wilmsem z Le Havre. Přeslazený konec se dá jakž takž zkousnout, i díky W.A. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art. ()
Na prvotinu to není vůbec špatné. Sophie Lellouche natočila chytrou, a svým způsobem neobvyklou komedii, za kterou by se nemusel stydět ani sám Woody. Občas sice děj zaskřípal, ale to není nic co by vyloženě kazilo dojem. Většinu nedostatků totiž zakryla sympatická zaláskovaná dvojice a hravý pohled na svět očima lékárnice v hlavní roli. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v Paříži. (Terva)
- Ve snímku se objevuje záběr na plakát k filmu Match Point – Hra osudu (2005). (IQ Tiqe)
- Moudrosti, které promlouvají na Alici (Alice Taglioni) z plakátu, jsou řečené hlasem Woodyho Allena. (Terva)
Reklama