Lola běží o život

Velice zajímavé ztvárnění vás chytne už od začátku, ať jsou to sestříhané osudy osob, které se mihnou, když kolem nich Lola běží, nebo animovaný kousek běhu rozhodně zaujme. U nejvypjatější scény začne hrát pomalá hudba, která sice nedoprovází ten zmatek, ale za to ten zpomalený záběr ještě více podporuje a ve tvářích herců můžeme vidět ještě větší zoufalství. Rozhodně jsem nečekala, že po půl hodině bude hlavní hrdinka postřelena. Naštěstí kvůli hře s časem se začíná znovu a běhá :) Člověk si myslí, jak to je dobrá změna, ale pak to není o nic lepší, po cestě se mění určité momenty a detaily, které ovlivní budoucí situaci, to se mi na tom líbí asi nejvíc. Takže i když se ve filmu vlastně moc nemluví, není to důležité, pocity jsou jasné a cíl taky. A navíc, i když jde vlastně o peníze, tak jsme viděli, že jde nakonec hlavně o život ! Tři varianty řešení se mi zdály akorát, film mě nenudil a nepřipadal mi dlouhý, tak akorát a to je dobře, nic tam nechybělo a ani tam nebylo nic navíc. Vyvážený příběh s né moc inteligentní zápletkou, ale rozhodně s velkým nasazením a kuráží se jeví jako opravdu hltací snímek :) Také musím dodat, že ty červené vlasy, tomu všemu snad jen přidávají, je to odvaz :) A konec? Nemá chybu. Do třetice všeho dobrého. (28.05.2009)

Originální nápad, především tohle slovní spojení dělá z Loly neobyčejný filmový zážitek a zároveň z Franky Potente udělal velmi nadějnou mladou herečku a Toma Tykwera katapultoval do role jednoho z nejtalentovanějších německých režisérů, což potvrzuje dodnes. Lola je bezpochyby zajímavý snímek a jen dokazuje, že kvalitní film stojí hlavně na kvalitním a nápaditém scénáři. Na druhou stranu, když snímek nějakou dobu pobýval v TOP250 na imdb, tak jsem opravdu očekával ještě něco lepšího a z toho důvodu, že Lola úplně nanaplnila mé očekávání, dávám čtyři hvězdičky. Ovšem rozhodně doporučuji....... (23.11.2008)

Vteřinka sem, vteřinka tam... není to fuk. (To byla prosím oznamovací věta) . Lola běží. Je při tom sexy. Běží a mění dění své i okolí. Mění ho a to zásadním způsobem.___ Já ale nechci umřít. STOP . A jedeme od znova. ___Že by to tak fungovalo vždy? Malé, sebevzdělávací detaily, které náš osud přehodí na jinou kolej? Ne tedy prostor k jinému rozhodnutí, ale nastavení jiného běhu děje na základě mírně odlišných událostí, které strhne naše rozhodnutí - což nabízí samozřejmě v pozdější fázi prostor pro rozhodnutí nová. Hmm... Tak to musim nutně prožívat svůj první pokus.___ Žije se mi poměrně hůř než dříve. Když vezmu v potaz co film nastiňuje, je dost pravděpodobné, že každý z nás pozabijel svým neuvědomělým poklusem spoustu lidí. Ikdyž to, že lidstvo je rasa vrahů, není novinka, na věc to hází jiný kolorit zářivky. Nikdo jí nesposlouchá.. tak to odnáší sklo.____ film protkaný detailíky očividnými i skrytými.(Kdopá je tatínek?) Vzájemnými souvislostmi i souvislostičkami. Má grády (slyším z publika slůvko drive ? Vyvolává u mě představu úsměvu s dírou mezi předními zuby ) a ty grády podporuje i rytmický ost. Čekal jsem větší osudovost. Snaha vysvětlit proč, co a jak - chybí. A to bude asi i dobře. Autor se tím automaticky zbavuje rejpání erudovaných, kteří poukazují an to, že to nemá faktologický základ. Hip! Závěr příjemně naivní, ale tak nějak z něj mám pocit, že není fér. spoiler: Vždyť on ani neví, kolik toho pro něj holka naběhala. Navíc se musej bez zamilovaného adrenalinu nutně rozejít. Frajer blbec ještě dělá jako by nic, když jí předtim řve do telefonu - no nezabili byste ho? (3,6*) Utikéééééééj http://www.youtube.com/watch?v=omZopnZH15E (03.08.2010)

Klipovitý styl některých amerických režisérů je tu říznutý evropskými prvky a vše doplňuje otravně chrochtavá němčina. Nápad je vcelku zajímavý. Kreslené části, rozpůlení obrazu, tři verze příběhu a další a další vychytávky jsou fajn. Avšak režisér pozapomíná na děj jakožto celek, který je naprosto jednoduchý /nezáživný/. A tak se Lola stává jen dalším, technicky dobře zpracovaným tucťákem. Hercům nevěříté téměr nic a potřetí ty samé scény už působí trochu vyčpěle. Celkově tak zlatý střed. Na evropu je to ovšem nářez a obdivuji režiséra, že si troufl toto mírnějším evropanům naservírovat. (15.01.2006)

Německé filmy většinou nebývají můj šálek kávy. Výjimka však potvrzuje pravidlo. A v mém případě jsou to filmy Toma Tykwera a Lola rennt obzvlášť. Paradoxně se jedná dokonce o jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Viděla jsem ho nejméně 5x a pokaždé mě ty tři osudové příběhy bavily stejně jako poprvé. Vždy napjatě pozoruji každý krok červenovlasé Loly a přes všechny ty nezdary se těším na ten třetí zasloužený šťastný konec a závidím, protože bych sama občas v životě potřebovala více pokusů. :)) (06.02.2012)