Lola běží o život

Jestli bych měl vybrat nějaký film jako ukázku dobře zvládnutých postmoderních přístupů ve filmovém umění, pak bych zřejmě volil právě Lolu Toma Tykwera. Jeho typicky ,,špinavý" námět o hrdinech překračujících z různých důvodů zákon tvůrce vypráví hned třikrát a pokaždé s jemnou změnou některého z detailů, díky níž se celý syžet uhne a vytvoří zajímavou alternativu ke skutečnému příběhu (tím zřejmě reflektuje nejnovější teoretické poznatky o paralelních vesmírech z kvantové fyziky, tedy teorii paralelních vesmírů profesora Stephena Hawkinga...). V tom ale vězí tak trochu háček Tykwwerova autorského záměru - nedá se vlastně říci, která z těchto tří verzí je skutečná, všechny žijí v paralelních světech a čekají na svou šanci uskutečnit se (podobně, leč ne takto progresivně, nahlíží divák i na dějovou linku třeba i ve filmu Butterfly Effect). Leitmotivem je Lola závodící (originální název Lola rennt = Lola závodí) s časem. Tomu je pak podřízeno téměř vše - obrovská dynamika filmu, rychlý a téměř klipový střih, výběr hudby, synchronizace obrazu a zvuku... Za zmínku stojí i další postmoderní prvek - mísení forem, kdy hraný film je prokládán animovanými sekvencemi. Tenhle progresivní Tykwerův experiment se překvapivě netříští, ale jemným sémantickým posunem modeluje významovou rovinu filmu. Shrnuje v sobě mnoho vlivů - ať už hudební videoklip, fenomén MTv, detektivku, klasický thriller, nebo i německý sociálně laděný film. Zvlášť dobrý je i výkon německé herečky Francesky Potente (škoda jen, že svůj zřejmý talent později zahazuje ve škvárech, jako je třeba horor Anatomie). Zkrátka Lola běží o život je důkazem toho, že se Tomu Tykwerovi vyplatila odvaha experimentovat. Velmi, velmi vydařený filmový experiment... (01.02.2007)

Kdybych měl volit nejlepší film moderní německé kinematografie (samozřejmě z těch, které jsem viděl), vážně bych váhal mezi Lolou a Klepáním Na Nebeskou Bránu. Tom Tykwer vypráví skvěle vystavěný příběh, vizuální podoba je ojedinělá a pro film naprosto klíčová (ať už jde o comicsové vsuvky či alternativní "flashbacky"). Herecké výkony jsou bez diskuse výborné a vše podkresluje výborná hudba z poslouchatelné části německé techno scény. Dialogy nemá cenu rozebírat, nemají prostě chybu (slovo "Tasche" si budete určitě nějakou dobu pamatovat:)), nicméně český dabing je na (chtělo by se říci tradičně) vysoké úrovni, obzvlášť vyniká Táňa Vilhelmová coby hlas Loly. Vše ostatní je teorie;) (25.01.2003)

Cool motherfucking asshole zábava pre nemeckú mládež. Vďaka inteligentnému režisérovi a nápaditej zápletke sa z toho stala ale aj výborná zábava pre všetky generácie. Krotká stopáž je výhodou, výborne to odsýpa. Skvelý príklad kvalitnej európskej komerčnej tvorby. A tiež treba brať ako prínos filmu, že sa z režiséra a dvoch hlavných predstaviteľov stali medzinárodné hviezdy. (01.08.2009)

Když sleduje člověk tenhle sebevědomý filmařský koncert, který sice kdovíjak neřeší nějaké pevně zcelující vypravěčské schéma, ale svými žánrovými a formálními hrátkami je jedním z nejvýraznějších autorských projektů své doby, říká si, proč to proboha takhle nejde i u nás. Film, z něhož dělají neúprosný soundtrack, promyšlené střetávání několika postav v nepříliš složité spirále a megavtipné fotografické koláže neutuchající gejzír dynamické černohumorné zábavy. Uhrančivá Franka Potente navíc v úloze, v níž by v tradičním sprintu na dva kilometry rozcupovala i Toma Cruise... 85% (20.02.2019)

Tykwerova požitkářská jízda mládím napumpovanou stylistikou, která své tempo a energii dává divákovi pocítit náležitě bezprostředně (zrychlený tep, touha vyběhnout na ulici a nezastavit se, dokud člověku nezrudnou vlasy). Pokud ne jeden z nejzásadnějších snímků německé filmové školy, tak přinejmenším ten nejprogresivnější a nejintenzivnější. (18.09.2008)