Láska je láska

Možná svým hodnocením budu všemi lesbami ukřižována, ale je jednoduché odůvodnění. Lesby jsou dvojí: 1)prochází to hladce 2) hladce to neprochází. Zde jsme mohli vidět příjemný až nudný snímek o tom, jak to dvoum mladým lesbám vyšlo. Happy end prakticky o ničem. Dokážu, si představit, že mnoho dívek u toho zatlačili slzu a heterosexuálové na to nepochopitelné koukali, ale je to až moc normální, abych z toho byla vyjevená. Přišlo mi to hrozně vtipné. Mnohokrát jsem si posteskla: Joo kdysi.. To je právě to, příjde mi to až moc všední abych z toho byla paf na 4 hvězdičky. Možná však je dobře, že je i "normální" film z pozadí queer vztahů, kde se neprostřílejí hlavy nebo stále neprovozuje sex. (09.01.2010)

Paráda! Evropsky otevřený teen-age film s lesbickou tématikou. Příběh je hodně opravdový, člověk se dokáže vžít hned do několika postav a věří jim to. Živě sdílíte radost se zamilovaným člověkem. Prostředí je seversky obyčejné, žádný American dream absolutně nečekejte. Atmosféra krásně graduje. A než jsem si ho pustil, čekal jsem, že bude o něčem jiném, buďto o sexu, nebo nějaké vážné drana; určitě ne takhle dobře podaný, o čtrnáctileté holce. Plný počet je moc, ale vzhledem k malému očekávání a obrovskému zážitku, si ho zaslouží. Ale asi to chce mít i správnou náladu. # SPOILER: realističtější líbání jsem ve filmu dlouho neviděl. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 9 | hudba 7 | humor 2 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 8 (06.07.2012)

Stylisticky velmi zajímavě natočený příběh o první velké lásce, která přece jen nebyla taková, jakou si ji většina z nás pamatuje. Skvělé herecké výkony a naturalistické podání zaručují (řekl bych) velmi objektivní pohled do duše pubescentní generace, která má největší problém vyrovnat se především sama se sebou, s tím co chce a co může mít. Velmi, velmi dobré! (21.05.2003)

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)

Ja som nikdy nebol veľmi na tieto filmy - európske, artové, klubové, škandinávske, bezútešné, drámy - nemávam z nich dobrý pocit - ale tento som si aj v telke pozrel vždy znovu a znovu a ten burácavý pocit víťazstva a slobody sprevádzaný a vyjadrený jedinou piesňou, na samotnom jeho konci, sa mi navždy zaryl do mozgu. (10.03.2010)