Artifact

A já si bláhově myslel, že Jared si dal přestávku, aby se pobavil při hraní s kapelou. A on mezitím musel řešit takovéhle sračky s hudebním průmyslem, který nehraje ve prospěch kapely, ale ve prospěch svůj. Pro mě, jako člověka, který tenhle byznys nesleduje, je to hnusný podraz. Ale máte na výběr? Buď budete pod společností, která vás odrbává a jste v dluzích nebo se osamostatníte a bez týmu zajišťujícího marketing jste v podstatě taky na mizině. Jared Leto je mimochodem úžasný člověk. (04.03.2014)

This is War! This is War! This is War! Opravdu jsem něco takového ještě neviděla. Ty tři lidé, kteří svou práci nadevše milujou, kteří stále drží pospolu. Kdy ani před tím největším problémem nechtějí uhnout a taky, že to neudělají, protože mají odvahu a vůli jít po hlavě do všeho, co jde proti nim Tihle lidé z Marsu dokázali opravdu mnoho. A ještě toho mnoho ukážou a dokážou. Je vidět, že i jejich život není vždy lehký, ale udělají všechno proto, aby dovršili svůj sen a cíl. A jsou za tuto snahu odměněni fanouškovskou láskou, která je zrovna u této skupiny velká. Když pak na konci tohoto artefaktu vidím tváře obyčejných lidí, kteří jsou v té chvíli opravdu šťastní, z kterých cítíte, že teď, zrovna teď mají odhodlání splnit si i ten největší a nejšílenější sen, kdy na těch pár minut zapomenou na skutečnost, že tenhle svět není zcela v pořádku....to je ten nejkrásnější moment. Time to Escape. The Clutches of the Name. No, this is not a Game. It´s just a new Beginning. (03.12.2013)

Je velmi ironické, že album bojující proti zlým a zákeřným vydavatelům, bylo těmito vydavateli nakonec vydáno. Ještě vtipnější je poté to, že 30 Seconds to Mars z prodeje údajně prozatím neviděl ani dolar. Dokumentem tedy udělali svým záškodníkům takovou větší reklamu. Jared Leto je multitalentovaný borec. Umí hrát, zpívat, tančit, kreslit a když by na to přišlo, tak by snad zvládl i létat. Spousta lidí ho za to nenávidí. Já mezi tyto závistivce určitě nepatřím, protože toho umím mnohem více než Jared a nemám mu tak co závidět. Bohužel, dle mého odborného názoru, není Jared až natolik zručný režisér. Kromě sympatického výkřiku do ztracena, který po sobě dokument zanechal, mě takřka ničím nezaujal a neoslovil. Kluci podepsali smlouvu s ďáblem a vrhli sami sebe do víru začarovaného kolečka vedeného vykořisťovatelskými korporacemi. Celé je to o to, dle očekávání, brutálně stereotypní. Co dál? Podepsat další smlouvu, nebo se zkusit projít mezi dravými šelmami na vlastní pěst? Když už to začíná sklouzávat k brutální nudě, tak diváka zachrání nějaký ta ukázečka z práce na novém albumu. Obsahově mi to určitě rozšířilo obzory, protože jsem se před zhlédnutím detailně nezajímal o to, jaképak přátelské pouto vládne mezi umělci a vydavateli. Nějakou velkou dokumentární záživnost jsem však nepociťoval. Jedná se o materiál pro velmi omezené publikum. Hudbu tvoří kluci solidní, ale stahovat ji nebudu... Až tolik mě neočarovala. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybral uživatel ytheri. (20.04.2016)

Okej, příště už se asi nebudu dívat na dokumenty o hudbě, která mě přinejlepším vůbec nezajímá a přinejhorším se mi během jejího poslechu otevírá kudla v kapse. Nicméně chtěla jsem si vytvořit alespoň mírnou představu o tom, co je Jared Leto za člověka/autora, neboť mi přijde fascinující, jak je jeho výraz absolutně prázdný navzdory tomu, že prakticky v každé písničce projde celou škálou od uvzdychaného "prožívání" do emocionálního řvaní. No a za dojem jedné velké totální prázdnoty za těma jeho vytřeštěnýma očima jsem se moc neposunula. Je to taková hudba jak do reklamy na Coca Colu, kde hlavní dějová linka naznačuje, že všichni mladí krásní lidé na světě jsou spojeni tím, že pijí stejnou značku v cukru rozpuštěné kyseliny fosforečné. Jo a jinak korporace ničí naše duše a dělají z nich prázdné schránky, to se myslím kluci snažili říct. A navzdory všemu, co jsem napsala, mi ho bylo chvíli i líto, jak se tam tak krčil v koutku a bál se, že kvůli právníkům nebude moct vydávat svoje písničky. Jenže na druhou stranu, když to svoje dílo potom popisuje, tak je zřejmé, že nějaký mesiášský komplex určitě má a že jsem si ten narcisismus, co z něj čiší, nevymyslela. ("Chci vytvořit něco, co bude žít navěky", what the fuck Jarede, tak nedělej pseudorock pro týnejdžry.) A to jsem ještě zapomněla zmínit, že to je vlastně obyčejné home video, a že doufám, že nemá dojem, že vytvořil komplexní filmové dílo. P.S.: Body language Chestera Benningtona v jeho příspěvcích byla vážně děsivá, takhle nějak musí vypadat zosobněný stres. (11.10.2018)

"Ahoj, já jsem Jared. Jsem režisér, muzikant, herec, sem tam jsem manažer, jsem grafický umělec, kreslím, byl jsem známý jako tanečník, rád chodím na dlouhé tůry. Ach do prdele...to je den... to je den..." 30STM v mém životě figurují již 11 let a přesně pro to, čeho je schopen Jared Leto ho obdivuji a je to on, kdo mi denodenně dokazuje, že jsou tak unikátní jedinci jako je on. Artifact je krátký, ale výstižný dokument, ve kterém můžete 30STM vidět z malinko jiného úhlu, což považuji za lidské, jelikož je zde jen dokázáno, že to jsou taky jen lidi. Ale vidět Jareda takhle až moc smutného a vyčerpaného, kvůli soudnímu procesu...škoda :( (16.09.2013)