Zvrácený

Film, který mne doslova dostal a po kterém jsem opravdu neměl moc dobrý pocit ... Ale pak jsem si řekl, "To je přesně ono!!" Nebyl jsem ani tak šokovaný ... myslím, že Noé nechtěl šokovat za každou cenu. Nic šokujícího ani v podstatě nenatočil a neukazuje. Ukazuje prostě běžnou smutnou a drsnou realitu dnešních velkoměst, stejně jako to udělal v roce 1978 Zarchi svým "I Spit on Your Grave", ovšem na venkově ... Filmy bych nerad porovnával, ono to ani nejde, ale oba se dotýkají základního tématu násilí na ženách a pomstě. Ireversible je perfektně řemeslně zvládnutý film, který dokonale a detailně, realisticky a vhodně zobrazuje běžné stránky života, o kterých se raději nemluví. To že jde pozpátku je silně provokující, ale jediný šok jsem dostal na "konci"-"začátku" filmu, kdy M. Belluci leží na rozkvetlé louce. Ty kontrasty krásy, nového života, lásky, hnusu, brutality a perverze jsou prostě řemeslně zvládnuté, stejně jako chování sjetého Cassela ... a to jak na párty, tak potom. Jinak musím uznat, že Noé skutečně natočil nejvěrnější a nejrealističtější znásilnění v dějinách filmu. A tohle natočit, třeba jen tuhle část, to chce hodně velkou zručnost ... Perfektní film, který bohužel většina běžných diváků nevydýchá ani do poloviny a proto ani nepochopí a bohužel (!!) nepřijme ... (23.01.2008)

Brutálne, realistické a s jasným cieľom šokovať diváka, čo sa aj podarilo. Nemám na mysli len tie dve kruté a drsné scény (hasiaci prístroj v hlave a scéna surového znásilnenia bez jediného strihu) ako skôr film ako celok. Tým, že štruktúra filmu je príbehovo koncipovaná z konca na začiatok (v tomto prípade originálny nápad ako pointu filmu zdôrazniť na maximum), sa vo výsledku dosiahol šokujúci efekt o "zvrátenej" predstave konca všetkých nádejí na šťastný život. Vizuálna stránka, hlavne na začiatku a na konci filmu, je tiež nepríjemná, dokonca možno až bolestivá, prísne účelové a presne zapadajúce do celkovej koncepcie snímku. Ďalej sa o filme nemá zmysel rozpisovať, film si každý musí zažiť na vlastne koži, aj keď by som ho vo všeobecnosti moc neodporúčal, nesadne každému. Snáď len radím pozorne odsledovať scénu v metre - naoko možno bezstarostná chvíľa a plná humorne-ironických dialógov, ale podľa mňa to bol na pochopenie jeden z kľúčových momentov. 85/100 (09.05.2015)

Film, který ze začátku působí divně a nestravitelně se s přibývajícími minutami začne rozjasňovat (jak obrazově tak dějově) a původně nepochopitelné úvodní scény dostanou smysl. Film, který si dal za cíl šokovat (a daří se mu to), který je ale také v jistém smyslu hodně opravdový a realistický. Z některých scén bolí hlava kvůli chaotické kameře, z některých mrazí kvůli jejich naturalistickému zobrazení. Syrový výsledek se nemusí líbit, ale chladnými vás nenechá. (21.09.2007)

Hm, jaký to zajímavý vjem, skoro se mi během závěrečných sekvencí filmu dralo na mysl, že jsem byla proti svojí vůli vzdělána. Procházím teď jakýmsi obdobím života, kdy mám tendenci vymezovat se vůči své předchozí etapě, kdy jsem adorovala filmy zobrazující násilí (zejména) proto, že jsem si připadala jako veliký borec, že se na to vůbec vydržím upřeně dívat a neucukávám pohledem někam vedle. Přirozenou reakcí na to je, že teď mám zase tendenci jakýkoliv film, který dle mého "neopodstatněně" zobrazuje násilí, velmi brzy odsoudit. Během první poloviny sledování Irreversible jsem si zformovala názor, že film je zbytečný a nesnaží se nic říct, jenom šokovat "ty slušné" a tak dále a tak dále. Jenomže potom... ta zelená tráva! Ty květované šaty! Ta deka! Ta kniha! - V době psaní tohoto původního komentáře, v roce 2011, bylo hodnocení tři hvězdičky. Dnes, 2012, chápu, že čas vše zničí, a hodnocení zvyšuji na pět. ♥ (09.01.2011)

Tak na tohle fakt nemám. Většinou se u násilných scén směju:), ale tohle mi fakt moc legrační nepřišlo:( Ale i tak je opravdu odporná scéna znásilnění paradoxně to nejzajímavější na celém filmu. Zbytek je dost velká nuda a kamera je tak zmatená, že nemáte představu, co se tam vlastně děje. Každopádně, pokud to opravdu chcete vidět, nechoďte na to po obědě...........Myslím, že něco podobného bych dokázal natočit taky. Stačí si půjčit kameru (mohl bych ji držet třeba vzhůru nohama, abych na sebe víc upozornil) a natočit něco o tom, jak nějaký chlápek znásilní, zabije, upeče a sežere třeba desetiletou školačku nebo sousedovic psa, přidal bych pár rozmazaných záběrů ucpaného záchodu, abych to natáhl na celovečerní délku, a až by můj film vzbudil rozruch, jen bych tvrdil, že jde o mnohovrstevnaté podobenství nastavující zrcadlo postmoderní společnosti, a že každý, kdo to nechápe, je vůl, a pobaveně bych sledoval, jak to všichni papouškují dál a považují mě za velkého umělce. A pak už bych se jen smál, až bych se za břicho popadal..... (25.04.2003)