Zvrácený

Hrozně zvláštní film, který v žádném případě není zajímavý jen tím, že je vyprávěn od konce po začátek (podobně jako Memento, jen je mnohem zvrhlejší a odpudivější) , ale především tím, že je neskutečně naturalistický (a tím nemyslím tunu masturbujících a kopulujícíh chlapíků v homo-ero-baru) a je to přesně ten film, kde násilí na obrazovce je tak nepříjemné, že i mě se chtělo dívat jinam a v případě jedné dost zásadní scény jsem přeskočil několik desítek sekund, protože mi z ní bylo fyzicky špatně. A to všechno doprovází pevné výtvaré cítění, které koresponduje s tím, co divák ví o ději. Čímž myslím toto - divák na začátku neví nic, mnoho toho nechápe, takže kamera sebou hází jako na vlnách rozbořeného moře (žádné magořivé střihy, nebo třesení, jen plynulé, ale rychlé pohyby) za zvuku monotónní hudby a je velmi těžké se zorientovat a postupně se vytrácí jak magořivá kamera, tak hudba a na řadu přichází dlouhé statické záběry s nulovou zvukovou kulisou a to přesně v době, kdy divák dostane k dispozici všechny indicie a ví, co se stalo a proč... Je to silnej film, ale jakkoliv je dobrej, tak je i sakra nepříjemnej. PS: ignoruju první minuty filmu a taky nechápu oficiální text distributora, který jsem před sledováním naštěstí nečetl, protože by mi zkazil hrozně moc ze zážitku (20.01.2019)

Prý jeden z těch filmů, který bude korzovat na hranici snesitelnosti ve světové kinematografii. Oceňuji u něj především hudební stránku, se kterou si Thomas Bengalter z Daft Punk opět vysloveně vyhrál. Oceňuji nápad přijít s takovým příběhem od konce. Zbytek je ale čiré umění a já nevím, proč by se mi to mělo líbit. (19.01.2016)

Brutálne, realistické a s jasným cieľom šokovať diváka, čo sa aj podarilo. Nemám na mysli len tie dve kruté a drsné scény (hasiaci prístroj v hlave a scéna surového znásilnenia bez jediného strihu) ako skôr film ako celok. Tým, že štruktúra filmu je príbehovo koncipovaná z konca na začiatok (v tomto prípade originálny nápad ako pointu filmu zdôrazniť na maximum), sa vo výsledku dosiahol šokujúci efekt o "zvrátenej" predstave konca všetkých nádejí na šťastný život. Vizuálna stránka, hlavne na začiatku a na konci filmu, je tiež nepríjemná, dokonca možno až bolestivá, prísne účelové a presne zapadajúce do celkovej koncepcie snímku. Ďalej sa o filme nemá zmysel rozpisovať, film si každý musí zažiť na vlastne koži, aj keď by som ho vo všeobecnosti moc neodporúčal, nesadne každému. Snáď len radím pozorne odsledovať scénu v metre - naoko možno bezstarostná chvíľa a plná humorne-ironických dialógov, ale podľa mňa to bol na pochopenie jeden z kľúčových momentov. 85/100 (09.05.2015)

Hodně dlouho se mi nestalo, že bych bojovala sama se sebou a s tím, co si mám o filmu myslet... Jsem v šoku, psychicky vyčerpaná, ale zároveň i znechucena ale nevím, jestli z toho co jsem (ne)viděla, nebo z toho zpracování? Tenhle experimentální pokus jak s kamerou, tak střihem na mě působil bohužel opačně než měl. Osobně říkám, že vidět film popředu, tak ty „dvě“ silné scény prožívám o hodně víc a proč? Protože bych se s hlavními hrdiny sžila ještě víc a poté bych tu chaotickou kameru chápala též o hodně víc.. Bohužel pro mě mi požitek kazilo i to, že jsem o těch dvou scénách slyšela už před puštěním, ale nebýt toho, film bych vypla po několika minutách.. Každopádně vím, že mě film nenechá nikdy chladnou i když už o něm nechci nikdy slyšet.. Do jisté míry mě mrzí, že to dílo nechápu tak jako uživatel Matty, který to ve svém komentáři popsal dokonale.. Já mám v sobě asi jakousi clonu, která mi brání tohle dílo strávit.. Jediné co vím teď přesně, že moje cesta nocí nebude už nikdy příjemná.. (22.03.2011)

Krásny film, do ktorého som sa na prvý pohľad zamiloval - a po všetkých stránkach jedno z absolútne najzásadnejších diel modernej kinematografie. Fascinácia filmovou hmotou, najvýraznejšie štrukturované vlákno Noého sémantického tkaniva. Film, ktorý možno neustále opakovať a narážať na nové, hlbšie vrstvy a významové nuansy (niekedy sa zamyslím nad skutočne obsiahlym a podrobným textom). Avšak stále len predstupeň kondenzovanej filozofie všetkých filmov Gaspara Noé, ktorá sa pred divákom roztvára po vstupe do Prázdna. Jednoznačne jeden z cca 30 najlepších filmov, aké som videl. 100% (28.03.2015)