Lovec hlav

Kriminálny thriller zo starej školy vo svojej priamočiarosti sebaistý rovnako ako Belmondov "Stopár". Labro sa nezdržuje zbytočnosťami a ide až prekvapivo tvrdo po hlavnej línii príbehu, čo je jedna z vecí, ktoré zaujmú už v úvode - jednoducho, v súlade s hlavným hrdinom je drsným a jasne čitateľným zástupcom populárneho žánru, ktorý v 70.-tych rokoch zažíval vrchol. Nenechajte sa oklamať zaradením do akčného žánru; i keď o streľbu tu nie je núdza, skutočnej akcie sa divákovi dostane až v závere a film ako taký stojí na postupnom budovaní atmosféry aj s pomocou kamery, ktorá nezabúda zoznámiť diváka s prostredím, v ktorom sa odohráva scéna a hudby, ktorá v zásade spolu s dejom pomaly graduje a až v závere sa prejaví Colombierov hudobný sluch v plnej intenzite. Mňa však zaujalo ešte čosi, a to je skrytý queer podtext. Všetky vzťahy a detaily charakterov a scén z väznice by bolo možné považovať len za náznaky. Sériového vraha, ktorý si ako komplicov vyberá bez výnimky atraktívnych mladíkov z ulice a oslovuje ich Coco, už ale nie. Philippe Labro možno týmto spôsobom odkazuje na tehdajšiu francúzsku komunitu homosexuálov a otvorene prejavuje svoj názor na ňu ako úchylku, keď ju prisudzuje kriminálnym živlom z okraja spoločnosti a "verejným nepriateľom" (za ktorého je Cremerov zabijak "Jastrab" označený). Môžem sa však len domnievať, ako to bolo myslené keďže zrejme niet nikoho, kto by mi to mohol na sto percent potvrdiť. Rozhodne to však stojí za úvahu, a aj preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. 75% (07.07.2014)

Jean-Paul tu je za takového suveréna, že by to mohlo i nudit. To by to ovšem nesměl být Jean-Paul, který, v jinak drsném příběhu, půdu pod nohama zkrátka neztrací. Ani v navýsost povedené přestřelce, odehrávající se v zapadlém opuštěném stavení, jejíž spomalovačky mi daly vzpomenout na starého dobrého Sama. Velké plus pro Bruno Cremera, jehož oči mě opravdu přesvědčily o tom, že by mi hlavou tu kulku zkrátka prohnal. (07.04.2015)

Klasický francouzský kriminální film ze sedmdesátých let dvacátého století. Nijak se výrazně nevymiká z průměru své doby. Tak nějak jsem se v ději trochu neorientoval a ani jsem pořádně nevěděl kdo je kdo. Měl jsem chvílema pocit, že film byl natočen z důvodu, aby byl splněn nějaký plán. Film je okrášlený několika hvězdami francouizského filmu, což mu v celkovém hodnocení přidává bodík. (20.06.2006)

Jean-Paul Belmondo jako precizní, profesionální a chladný (!) lovec hlav. Je to nezvyk. Když jsem film viděla poprvé, pořád jsem čekala, kdy se usměje se, hodí hlášku a zavěsí se na vrtulník. A ono nic. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho protivníkem je ultramagor v podání Bruna Cremera, je asi namístě, aby šel humor a frajeřina stranou. A doporučení na závěr: vyhýbejte se obloukem náhodným známým, co vás z ničeho nic začnou oslovovat „Koko“. Nemyslí to s vámi dobře. (29.03.2011)

K největším přednostem tohoto krimi patří výborný scénář (Philippe Labro). Přestože Stopař (Jean-Paul Belmondo) je na "Případ Jestřáb" policií nasazen zhruba až od poloviny filmu, divák již ví co se odehrálo v Paříži a s kým bude mít Stopař tu čest. Zkrátka každý záběr má svůj smysl a všechno do sebe krásně zapadá. Za zmínku stojí ještě atmosférická hudba Michela Colombiera, herecký výkon Bruno Cremera v roli Jestřába a hodně "stylové" úvodní titulky. (06.01.2006)