Itinéraire d'un enfant gâté
Der Löwe
Itinerary of a Spoiled Child
Cesta rozmaznaného dieťaťa
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude LelouchKamera:
Jean-Yves Le MenerHudba:
Francis LaiHrají:
Jean-Paul Belmondo, Richard Anconina, Lio, Béatrice Agenin, Marie-Sophie L., Gila von Weitershausen, Michel Beaune, Pierre Vernier, Daniel Gélin (více)Obsahy(1)
Sam Lion (Jean-Paul Belmondo) je bývalý cirkusový artista, nyní padesátník a úspěšný podnikatel. Najednou si ale uvědomí, že je svým dosavadním životem vyčerpán a rozhodne se předstírat svou smrt a všechno opustit. Po čase se dozví, že firma, kterou po Samově „smrti“ vedou jeho děti, má problémy a vymyslí způsob, jak své rodině tajně pomoct, aniž by kdokoliv tušil, že za vším stojí právě on. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Mé druhé setkání s tvorbou Clauda Lelouche nedopadlo dobře. Pro mne vcelku uzavřený snímek o stárnutí, bilancování, vzpomínkách a lásce k rodině. To poslední s hlavním hrdinou Samem Lionem pochopitelně sdílím, do toho zbytku mě pak buď nepustil nebo jsem do něj nedozrál. Těžko říct, je to v krátké době druhý Belmondův film o stárnutí (Muž a jeho pes), který po mně jen tak sklouzl. Tentokrát je tedy pochopitelně s Belmondem ještě vše v pořádku, ale jeho postava podnikatele v zametání mne za srdce opět nevzala. Jinými slovy koukat celou dobu na zřejmě zadumaného a životem vcelku unaveného postaršího chlapa, který bloumá od ničeho k ničemu a sem tam se mu vybaví nějaká ta vzpomínka asi ještě pár let pro mě žádný terno nebude a tak zatím nemůžu dát víc než dvě hvězdy. Uvidíme co za pár let... ()
Celkem zklamani. Ale mel jsem cekat, ze to Lelouch sprca. Prvni hodina filmu je jen smes ruznejch scenek a flashbacku, ktery na sebe nijak nenavazujou a kolikrat ani nedavaj moc smysl a jsou tu patrne jen kuli prokresleni charakteru hlavnich postav. Bohuzel je to takovy zbytecne umelecky. V druhy polovine uz se dej nastesti uklidni a zacne se odvijet docela zajimavej, i kdyz po case uz stereotypni pribeh, kterej bohuzel ani nezachrani Belmondo, kterej misty dost ustupuje do pozadi. Nicmene hraje paradne a i kdyz uz je viditelne docela starej, porad je charismatickej a ve forme. Prvni polovina za 2*, druha za slabsi 4*, celkove 3*. ()
Přepsáno v červnu 2019. Cesta zhýčkaného dítěte je vyčerpání úspěšného života kapitalistického ritu. Činorodost je lékem na bolest vnitřního světa a osamělost duše. Úspěch je výsledkem zarputilé snahy o vzdorování ranám osudu již od útlého dětství. Cesta zhýčkaného dítěte je krizí středního věku, nitro začalo postrádat vznešené hodnoty a srdce zatoužilo po klidu, harmonii a zaplnění vyčerpávajícího pocitu prázdnoty. Cesta zhýčkaného dítěte je o způsobech přijímání života a zdolávat nepřístupné výzvy je přirozeností lidské ctižádosti. Claude Lelouch se nebrání lehkému odlehčení, nepřestává věřit v romantickou poezii a melancholicky zpívá o naplnění láskou. Prostředník lyrického filozofování nad životní cestou je Sam Lion (velmi dobrý Jean-Paul Belmondo, v době nalezení Nicolas Mallet, v počátcích cirkusové dráhy Firmin Gruss, na jejím konci Stephan Gruss a ve chvílích největšího osobního štěstí Paul Belmondo), bývalý cirkusový artista a majitel velmi úspěšné úklidové firmy. Cirkus je celoživotní láskou, prosperita je příjemnou přidanou hodnotou kapitalistického řádu světa. Přesto jsou vlastní potomci poznamenaní silnou osobností a pocit vnitřního naplnění nedostačuje. Úspěch je vykoupením intimní osamělosti, pochybnosti mají povzdech nad možností osobní porážky. Extrémní cesta úniku se stává snahou o vykoupení a znovuzrození. Hlavní postavou romantického zpěvu je Albert Duvivier (sympatický Richard Anconina), mladík, hledající své životní místo. Náhodné setkání uprostřed africké divočiny je šancí ke změně života, byť se musí novou cestou učit vhodným způsobům. Láska je odměnou za projevenou odvahu. Hlavní ženskou postavou je Victoria Lion (příjemná Marie-Sophie L., jako malá Marie Paquim), Samova dcera, poznamená nenaplněnou touhou k otcově osobnosti. Každý je nutně srovnáván, spokojenost vnitřního světa je nejdůležitějším životním cílem. Výraznou postavou je Jean-Philippe Lion (zajímavý Jean-Philippe Chatrier), Samův starší potomek, také poznamenaný silnou osobností vlastního otce. Vzájemné pochopení naráží na neviditelné bariéry. K výraznějším postavám patří také Pierre Duvivier (příjemný Daniel Gélin), Albertův starostlivý otec a provozovatel příjemného rodinného hotelu Bel Air, kde stále tepe život v bezstarostně upřímném veselí. Štěstí vlastních potomků je na prvním místě. Z dalších rolí: největší Samova láska a matka Jean-Philippa Yvette (Lio), druhá Samova manželka a matka Victorie Corinne (Béatrice Agenin), Samův notář s pokleskem proti zodpovědnosti Vergne (Michel Beaune), Samův přítel a pastýř lidských duší (Pierre Vernier), Samův osobní lékař (Philippe Lorin), Samova sekretářka a dlouholetá známá ze světa cirkusu (Annie Philippe), Albertova bezstarostná sestra (Céline Caussimon), či její statný snoubenec (Charles-Henry Tissot). Cesta zhýčkaného dítěte je bilancování prožitého života. Filozofické přemítání se prolíná s rytířským zpěvem, láskou a hledáním niterné harmonie. Život nabízí krásu, mámení i nespokojenost a pátrání po naplnění a štěstí. Životní předsevzetí Lelouch nestřídá a dál pevně třímá zástavu romantických ideálů a nekonvenčních způsobů. Jedinečné lyrické vykreslení a zhodnocení vnitřních pochybností. () (méně) (více)
"Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, opustil jsem, co je dětinské..." Bude něco pravdy na tvrzení, že cesta zhýčkaného dítěte je poseta hračkami, které rozbilo a odhodilo, ale myslím, že je v tom i něco trochu jiného. Vidím dítě, které dospělo a poznalo, že své hračky přerostlo a musí se naučit žít bez nich. A vidím režiséra a hlavního představitele, kteří toho mají hodně za sebou a teď se ohlížejí zpět. Jejich pohledem možná prosakuje únava, ale nikoli trpkost a už vůbec ne prázdnota. ()
Jeden z nejméně očekávaných výkonů Belmonda - a rozhodně ne ve špatném slova smyslu, naopak - jedině v dobrém. Krásný film, i když z výchovně-morálního hlediska si občas říkám, jestli je tohle vedení (sice nenápadné) za ručičku i v dospělosti to pravé. Na druhou stranu v duchu humanismu a otcovské lásky ani nemůže jinak. Jak už jsem napsal, krásný film. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (4)
- Claude Lelouch je pravděpodobně jediný režisér, který natočil s Jean-Paul Belmondem dojemnou scénu s pláčem, kdy ke konci filmu hlavní hrdina Sam Lion brečí dojetím. (Arnost.Dadak)
- Když Sam Lion (Jean-Paul Belmondo) na konci filmu trefí lvici, aby jí uspal, tak ji zasáhne do pravé nohy. Při dalším záběru je ale zasažena do levé. Když ji pak Lion jde šipku vyndat, aby ji nasadil obojek, je opět na pravé straně. (cmenda)
- Jean-Paul Belmondo odmietol prevziať cenu César, pretože César Baldaccini, sochár, ktorý cenu navrhol a je po ňom aj pomenovaná, kedysi skritizoval prácu sochára Paula Belmonda, otca slávneho herca. (Raccoon.city)
Související novinky
Zemřel Jean-Paul Belmondo
Přichází smutné zprávy z Francie. Svět filmu dnes přišel o jednu z velkých hereckých ikon, ve věku 88 let totiž v Paříži zemřel oblíbený francouzský herec a producent, charismatický Jean-Paul… (více)
Reklama