poster

Občan K.

Dokumentární

Česko, 2012, 72 (52) min

Scénář:

Ztohoven

Kamera:

Martin Klimpar
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • paascha
    ***

    Ačkoli stoprocentně nesouhlasím s jejich akcí s trenkama na hradě, tohle se mi zdá celkem zdařilé. Jasně totiž ukázali, jak je státní machinery kostnatá a nepružná a jak si s ní každý vyjebává, jak se mu zlíbí. Vtipně pojatý závěr, kdy vejce v civilu šlapou na "umělce", protože nemá na občance platnou fotku, zatímco svatba s touto občankou je zcela legální, dokresluje absurditu demokratůry po česku(28.12.2015)

  • reqiuem
    ****

    Společně se s Svobodou pro Smetanu jeden z nejzábavnějších a jistým způsobem nejstrašidelnějších filmů letošního festivalu v Jihlavě, který vypovídá opravdu mnohé o současné české společnosti, ignoranci a pasivitě. V obou případech nejde tvůrcům o médium nebo reflexi samotné povahy dokumentárního filmu, ale čisté zdokumentování událostí nebo procesu. Jsou to spíše reportáže než dokumenty. O to více ale akcentují samotný obsah a naléhavost svých sdělení, která bohužel stále (alespoň podle některých reakcí v sále) unikají mnoha lidem. Občan K je pak ve svém námětu zpočátku méně explicitní, ale i přes závěrečná vysvětlení, která se v různých podobách neustále opakují, nedošel úplného pochopení. Projekty skupiny Ztohoven, které už nikdy víc nebudou anonymní, mají hlavně šokovat. Ať už vyvolat pobouření nebo smích (což se samozřejmě nevylučuje), svou formou útočí i na toho nejotupělejšího diváka, aby i ten začal přemýšlet o tom, v jakém světě to vlastně žije. Alespoň by se měl začít ptát. Mnoho lidí skupinu považuje, i navzdory současnému projektu s občankami, za pubertální a nedospělou. Ať už je to ale pravda či ne (což stejně nehraje roli) vždy se jim podaří mezi lidmi vyvolat diskuzi. Je úžasný, jak skupina skládající se z 12 členů s naprosto odlišnými názory dokáže nalézt společnou řeč a nakonec i dovést svůj nápad do konce. Pointa je totiž i navzdory zcela jedinečnýmu a konkrétnímu úmyslu vždy dost podobná. Přimět lidi kriticky přemýšlet. Nebýt pasivní i k naprosto všedním věcem každodenního života. Ptát se a nespokojovat se s jednoduchými odpověďmi. Mimo jiných věcí mají oba dokumenty společnou ještě jednu věc a tou je spolupráce s Českou televizí. V případě Občana K je koprodukce více než překvapivá, protože to byla práve skupina Ztohoven, která v roce 2007 vtrhla do ranního vysílání, aby v obrazu malebné krkonošské krajiny nechala vybuchnout jadernou bombu. U obou dokumentů je vydání se na hranu zákona úctyhodným činem a nezbývá než doufat, že televize bude mít i napříště dost odvahy podobné projekty podporovat. Je to totiž jeden z nejlepších způsobů, jak poukázat na absurditu a nemístnou aroganci přítomnou nejen na poli české politiky nebo různých institucí.(28.10.2012)

  • Slarque
    ***

    Samotná akce mi připadala občas trochu zmatená. Objevil se titulek slibující „vycestování za hranice EU“ a následovaly záběry z Londýna. Zeměpisně-politické zmatky vrcholí v Šanghaji, kam se prostě nikdo nemohl dostat na občanku, ať už platnou nebo falešnou. Ale jinak to kupodivu nebyl špatný dokument, ale pochybuji, že ta akce může mít jakékoliv reálné dopady na chod společnosti.(24.3.2015)

  • Sandiego
    ***

    Spíše zmapování uměleckého happeningu než plnohodnotný dokumentární film. Zajímavé je být svědkem mezníku (či procesu), kdy česká "guerrilová" skupina vystupuje z anonymity a stává se mediálně sledovanou frakcí, jež originálně problematizuje aktuální společenské otázky. Jejich nejnovější a nejrozsáhlejší projekt vychází ze zajímavého nápadu, který vede k řadě paradoxních situací a zábavnou formou poukazuje na díry v celosvětovém kontrolním systému, jenž omezuje svobodu jednotlivce, ale zároveň nikdy nemůže být plně funkční. Toto odhalení je cílem skupiny, ovšem celý snímek je vlastně jen přehlídkou momentů, kdy členové skupiny hladce prochází nedokonalými kontrolami totožnosti. S výjimkou zábavné sekvence zmatené svatby dochází pouze k malým posunům od výchozího konstatování a to je i v příliš natažené epizodě z výstavy a policejního zásahu už spíše rozmělňováno. Podle mě je zásadní problém filmu v tom, že natáčení skončilo moc brzy - důsledky aktivity skupiny ještě nebyly plně známy a tím pádem nemůže být divák plně uspokojen, od řady zajímavých rozvíjení tématu záměny identity bylo upuštěno a právě otázka zmatení identity, jež by byla zajímavým obohacením, byla vlastně ponechána stranou, aby se v ní neutopil varovný apel na obyvatelstvo. Jako umělecký projekt by však bylo určitě záhodnější, dotknout se i osobnějších a hlubších otázek než pouze povrchní agitaci proti současnému společenskému vývoji. Navíc se ne vždy podařilo udržet přehlednost ve zobrazení konání a vyjádření názorů jednotlivých členů Ztohoven, takže skutečný záměr tvůrců nakonec vyplynul spíše z diskuze než z filmu samotného, kde byl sice vysloven, ale záhy se kamsi ztratil v nepřehlednosti a nejednotnosti různých názorů jednotlivých členů skupiny.(28.10.2012)

  • Toj
    *

    Předem avizuji, že jsem odešel v půlce. Pokud to někoho pobuřuje, tak ať mé hodnocení ignoruje. Samotnýho by mě to u jiného filmu štvalo. Ale rád bych nastínil v čem byl můj problém. Není to performance, je to film. Akce skupiny měla určitý mediální dozvuk a způsobila asi to, co způsobit mohla. Nejsem odborník na současné umění, ale opomineme-li (ne)úspěšnost oné akce, můžeme se pídit po jejím smyslu, čím byla motivovaná a vlastně i o motivaci podobného druhu umění. A tady nás můžou napadat různé věci: zpochybnění tradičních struktur, symbolická facka někomu, podlamování něčeho, nastolení nějakých nových otázek.. Ok. To je podle mě super. Ale v tom případě nechci vidět dokument, kterej stojí na upevňování těch nejstupidnějších, nejfašoidnějších, nejkřečovitějších a nejsměšnějších klišé tý nejkomerčnější filmový produkce. A teď možná zbytečně urážím Hollywood. Protože forma, která je zde kolikrát zvolená, možná ještě spíš připomíná ty nejsymptomatičtější produkty obsahový vyprázdněnosti youtube kultury. Je to jako se koukat na ty amatérský konspirační dokumenty z přestylizovaným obrazem a modulovaným hlasem, náhodně generovaným šuměním obrazu a epickou hudbou, abychom měli pocit, že se děje něco skutečně velkýho... Přesně tímhle totiž Občan K. trpí. Už úvodní titulky jsou postiženy tímto neduhem. Výbuch atomového hřibu, mediální ohlasy, vážné tváře - střih - nápis "Ztohoven" a do toho extrémně epická hudba... A po celou dobu se v průběhu dokumentu zpovídá týpek, kterej má "cool" převlek (obličej bez tváře) a "děsivě tajemně" modulovanej hlas - člen skupiny. Něco, co alespoň částečně fungovalo u Banksyho je tady uplně k smíchu. Film mě nudil, nepřišlo mi, že by to k něčemu vedlo a spíš se mi zdálo, že celá část filmu, kterou jsem viděl byla ve stylu: "Pojďmě se dojímat nad tím, co právě děláme - koukejte, my to fakt děláme - my jsme hustý, že to děláme - jakej to bude mít dopad? -rozhodně nějakej jo - protože kurva, my to fakt děláme!!!" Vrcholem byla scéna svatby, kdy členové skupiny vyplýtvali snad všechny myslitelné možnosti, jak situaci, kdo si koho bere popsat, aniž by z toho cokoliv vzešlo a samotnej fór se v tom utopil. Ale není to nefunkční struktura, kterou hodnotím, protože jak jsem řekl, film jsem nedokoukal. Jde o práci s filmovým výrazem. Pánové se vnímají jako umělci. Chtějí být zřejmě nějak subverzivní, ale v samotném filmu chybí právě určitý cit. Film opakuje klišé, je patetický, nemá sebereflexi. Právě neschopnost sebereflexe zřejmě pak musela stát za vznikem filmu, jehož účel mi uniká. Domnívám se, že nakonec se publikum bude generovat z nadšených fandů skupiny, kteří se v kině budou dojímat nad vlastní nekonformitou... ...jo a po celou dobu filmu mi vrtala hlavou otázka, jestli ty formální klišé nebyly rafinovanou ironií. Domnívám se, že částečně mohly být, ale částečně musely být myšlený vážně. Pokud jsem to jenom nebyl schopný náležitě chápat, tak se omlouvám. :)(23.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace