Maléry pana účetního 2

Bolo to vážne dosť slabé. Miestami sa síce niektoré vtipy aj podarili, hneď v ďalšej chvíli sa však udialo niečo, z čoho bolo trápne ešte aj mne - divákovi. Dej totálne rozhádzaný, interakcie medzi postavami slaboduché. Ak to nepozeráte na spoločnej obrazovke cestou v autobuse ako ja, tak to nepozerajte, lebo je to fakt strata času... (10.09.2013)

Pobavil jsem se párkrát, hlavně na začátku a na konci při olympiádě. Ta olympiáda zůstává nejlepší z celého filmu. Komedie s účetním jsem viděl jenom tři - mezi nimi byl i úplně poslední díl, a i ten mi přijde lepší než tento. Paolo Villagio zůstává největším tahounem a dost mě překvapil na začátku, kde létal jako splašený. To bylo také velmi povedené. Bohužel, už je to dost slabota a myslím, že ani paolo tu není nejlepší. Čistý průměr. (31.12.2011)

Čtvrtý díl této francouzské komediální série. No, film Maléry pana účetního se fakt povedl, ale toto pokračování ? Bohužel většina vtipů se stala vtipy trapnými. Jinač Fantozzi a většina herců - to vše funguje. Jako nechchci to moc kritizovat, člověk se zasměje, ale už je to dost přehnané - vtipny atd ... I příběh divný. Takže ve výsledku čistý průměr. 50% = *** (31.12.2012)

Asi opravdu horší snímek než "jednička", ale výborný komik Villaggio udržel film na dobré úrovni. Opět se ušlápnutý Fantozzi hodí všem v práci jako záskok, na společné dovolené je opět v pozadí a plný malérů. Na té dovolené mě nejvíc děsila ta zarostlá chlupatá hrouda, chudák Fantozzi. A že si dceru splete s opicí, v případě Mariangely se není co divit. (18.03.2011)

No, né že by tenhle film patřil k vrcholným dílům, ale určitě je lepší než nepříliš povedený a nevtipný americký remake. Zapříčinil to samozřejmě příběh samotný a dále výběr hlavních hrdinů, neboť i anténka na Villaggiově rádiovce má asi tak 15x víc charismatu než celý Cruise na deseticentimetrových podpatkách. Jediné, v čem se dají oba dva náborové filmy srovnávat, je v účinku na obecenstvo. Oba dva zažily neskonalý úspěch. V Itálii se začalo hlásit do účetní profese tolik lidí, že aby našli uplatnění, bylo nutno založit tisíce nových firem, takže se HDP rázem zdvojnásobil. No a příběh top gunu je známý, že ho ani snad nemusím opakovat. V USA se vyrojilo tolik uchazečů o letectví, že se nedostávalo stíhaček a nakonec musela být nově založena obávaná letka bombardovacích rogal. A já se těm divákům - novým účetním vůbec nedivím. On tenhle obor byl atraktivní už sám o sobě - společenské uznání, velký plat, práce s čísly, žádné velké akce. A teď najednou ještě lidi ve filmu vidí, že se dá pracovní úsilí jen předstírat, že člověk sedí v práci obklopen samými.. no minimálně jednou kočkou, a kolegy, kteří budou makat i za mě, stačí na ně jen jemně zatlačit.. No kdo by odolal? Já si při koukání na to předstírání se slzou v oku vzpomněl na své první zaměstnání, kde mi vedoucí řekl, tady kolega vás zaučí, a prásknul dveřma. No tak mě kolega zaučil: a) když se nudíme a nebaví nás pracovat (což je téměř vždy), v telefonu se představujeme cizím jménem a cizí firmou, málokdo si vydrží dlouho povídat s vrátným z krematoria b) pokud máme při práci chuť, nestydíme si z plna hrdla nahlas zazpívat c) když ráno přijdeme poněkud společensky unavení, bez ostychu si usteleme pod stolem a kolegu zaúkolujeme, ať do nás kopne, kdyby se něco dělo. (04.10.2015)