Sound City

Pokud se jednoho krásného dne stane zázrak a já k sobě přiřadím tři tóny tak, že to bude mít smysl, tak se ihned vydám za Davem Grohlem a natočím to na jeho obstarožním mixáku Neve. Jinak to ani nemá smysl, protože u mne to analog digitálu natřel dávno před vznikem zástupů jedniček a nul. Nejsem sice nostalgickým fanouškem praskání gramofonových desek, ale rozhodně dávám přednost živým muzikantům před uměle vytvořenými hvězdami primárně toužícími po bohatství. A Dave Grohl u mne tímto dokumentem zase o stupínek stoupl, protože natočit velmi slušný film o mixážním pultu ze špinavého studia je malý zázrak. (02.10.2014)

Nie som nejaký hudobník a nadšenec, ktorý by ovládal históriu hudby, mal k veciam nejaký bližší vzťah a spomienky a preto by som nechcel brať eufóriu ľuďom z tohto dokumentu. Ja dokážem hodnotiť všetko možné, aj najstaršie diela, viem si k ním priradiť svoj subjektívny názor, či sa to posunulo alebo nie, či to bolo prínosné, nudné a podobne. U tohto diela mám problém, lebo to boli veci, aké som čakal, proste spomienky na jednu oblasť, jedny budovy, jeden pult a spomienky na prežité roky ľudí, ktorí sa s tým pultom hrali a vedeli vyrobiť hudbu podľa vtedajšej techniky a boli v tom experti. No prišlo niečo podobné, ako sa stalo ľuďom pri prechode z nemých, či čiernobielych filmov, na ozvučené, či farebné a proste technika zmenila svet aj životy ľudí. Pre mnohých to je zrejme nostalgické dielo, plné rozhovorov so známymi ľuďmi, ku koncu také oprášené retro ako by sa dalo obrazne povedať, no v prvom rade je to isté spomienkové dielo, možno aj inšpiratívne v niečom. Je to niečo, čo som čakal, pre mňa priemer, neprekavpilo ma to, nezaujalo veľmi, ide to pomimo mňa. (04.12.2013)

Fantastický dokument o hudbě od hudebníka pro hudební nadšence. Hlavní zaměření spadá na slavné hudební studio Sound City, kouzelné a atmosférou nasáklé místo, v jehož ne až tak vábných útrobách vznikla dnes již klasická alba, jež definovala muzicírování své doby nebo minimálně byla jeho podstatnou součástí. Nahrávali zde takové veličiny, jako Neil Young, Fleetwood Mac, REO Speedwagon, Tom Petty, Greatful Dead, Elton John, Nirvana, Tool, Slipknot, Nine Inch Nails, Johnny Cash a mnoho dalších známých i neznámých. Několik z jmenovaných se účastnili tohoto projektu, aby Davidovi povyprávěli o svém působení v tomto studiu a společně s místními techniky a producenty oslavili krásu a půvab analogického nahrávání s povzdechem nad digitalizací celého nahrávacího procesu, jenž se ve většině případech stal zjednodušujícím prostředkem než dalším nástrojem k tvorbě něčeho nového (jedinou výjimkou jmenovali Trenta Reznora). Tyto krásné vzpomínky a vzdávání holdu skončí někdy v půli a nastává část dokumentu, kdy hovořící popadnou svůj nástroj či rozvibrují hlasivky, zapnou unikátní mixážní pult Neve, vytáhnou ze skříně čisté tapy a jdou nahrávat songy k doprovodnému albu Reel to Reel. Díky tomu vznikne několik fantastických kolaborací, například songy From Can to Can't (Taylor, Grohl), Mantra (Reznor, Grohl, Homme) nebo Cut Me Some Slack (McCartney, Grohl, Novoselic, Smear), přičemž poslední jmenovaná vyhrála cenu Grammy. Pokud jste fanoušci aspoň jednoho zde popsaného interpreta či aspektu, jemuž je zde věnován prostor, tak zhlédnutím tohoto unikátu a poslechem alba Reel to Reel nemůžete nic zkazit. 9/10. (25.08.2019)

Aktuální rockový mistr, génius a legenda Dave Grohl se rozhodl ukázat, na čem mu opravdu záleží a proč vlastně tu hudbu dělá. A povedlo se mu to zatraceně dobře. Dokument samotný je natočený svižně, příjemně a nenudí. Co je ale teprve vrchol, to je soundtrack. Album, za které by se nemusela stydět rocková síň slávy. Slyšet vedle sebe trio Homme-Reznor-Grohl je hudební svátek. Když se na stejné desce ještě setkáte s Paulem McCartneym, Franckem Blackem či Corey Taylorem... no sakra! (18.03.2013)

O tom jak značku Sound City rozparádili Fleetwood Mac, resuscitovala Nirvana a jak si odtud nakonec srdcař Dave Grohl odtáhl slavný mixážní pult Neve, aby tu uhrančivou magii zachránil pro ostatní hudební zenové mistry, co hrají pro pocit z hraní nikoli pro placku na zdi.  Zítra mi bude potěšením, Dave a spol. (26.06.2017)