The Revolution is only a Beginning: Let's Continue Fighting
Recenze (4)
Revoluční fantazma, spontánní výbuch politické i filmové energie, nedosažitelný sen; neuvěřitelné, že by vůbec mohl přijít, zpětně neuvěřitelný, že vůbec přišel. Film o květnu 68 natáčený v květnu a červnu 1968 mezi Francií a Itálií o všem nemožném, co v sobě Květen v historii západní Evropy měl. A tento film je dokonalým zpodobněním právě všeho nemožného a chimerického - a opět v tomto případě, ale i krásného. Stejně jako ve "Visa de censure no X" započatém téhož roku, i zde jde v prvé řadě o vlnu nespoutané fantazie, předeterminovaných obrazů, vír barev a stále znova se stírajících výjevů, představ a snů. Ale zde máme ještě pod vlivem turbulentních událostí těch měsíců něco navíc - politická hesla, revoluční výzvy a požadavky. A je příznačné, že splývají v podobě barevných titulků s celým pozadím, na němž se objevují - i ve skutečnosti tato hesla byla naneštěstí pouhými fantazmaty, ale ne na pozadí filmu, ale představ květnových studentských revolucionářů. Ale jaké to inspirující chiméry, jaký to krásný film! ()
Místy jsem měl pocit, že zde kdosi tváří v tvář revoluci glosuje Píseň písní.... ()
No, myslím, že ten film je velmi informativní. Něco takového, co se děje na ve filmu, museli mít ti studentší revolucionáři v hlavách, takový psychedelický mišmaš neurčitých lákavých obrazů, bigbítu a hesel - a nakonec tu revoluci jako pěkné děvče mávající rudým praporem. Také bych s takovým děvčetem rád sdílel revoluční ideály...... a lože. ()
Ako Godard v jeho maoistickom období skrížený s Brakhageom a zároveň predsedajúci miestnemu krúžku nadšencov LSD na počiatku hnutia hippies. Samozrejme redukujúce a nepresné, ale počas filmu ma to napadlo neraz. ()