Dákové
-
Dacii
-
Guerriers, Les
(Francie) -
Dákovia
Historický / Drama / Válečný
Rumunsko / Francie, 1966, 102 min
Režie:
Sergiu NicolaescuObsah
-
Rumunský barevný širokoúhlý film vypráví příběh z bojů mezi Dáky a Římany na konci prvního století n.l. Římský císař Domicián (Gyorgy Kovács) se vydává dobýt území Dáků. Dácký král Decebal (Amza Pellea) se snaží válce vyhnout a vykoupit mír zlatem, poté však obětuje svého syna Cotysa (Alexandru Herescu) bohům a pouští se do boje s přesilou. Římany vede generál Fuscus (Georges Marchal) a mladý generál Severus (Pierre Brice). Severus se dovídá, že jeho zavražděný otec byl původem Dák a snažil se válce zabránit. Poté, co Severus poznává Decebalovu dceru Medu (Marie-José Nat) a život Dáků, raději se obětuje, než aby bojoval proti své zemi. (jurak)
Rumunský barevný širokoúhlý film vypráví příběh z bojů mezi Dáky a Římany na konci prvního století n.l. Římský císař Domicián (Gyorgy Kovács) se vydává dobýt území Dáků. Dácký král Decebal (Amza Pellea) se snaží válce vyhnout a vykoupit mír zlatem, poté však obětuje svého syna Cotysa (Alexandru Herescu) bohům a pouští se do boje s přesilou. Římany vede generál Fuscus (Georges Marchal) a mladý generál Severus (Pierre Brice). Severus se dovídá, že jeho zavražděný otec byl původem Dák a snažil se válce zabránit. Poté, co Severus poznává Decebalovu dceru Medu (Marie-José Nat) a život Dáků, raději se obětuje, než aby bojoval proti své zemi. Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
golfista
V tehdejších našich kinech povinnost (myslím "Dákové"), protože historických filmů moc nebylo a Pierre Brice byl v té době velmi populární. Ale natočeno to bylo velmi dobře, hlavně bojové scény.(28.2.2003)
-
Karlos80
Nedovedu si vůbec představit, jak silně musel film zapůsobit na tehdejší československé publikum v šedesátých letech. To se dnes určitě nedá srovnávat.. Rumunský válečný velkofilm (upozorňuji, že rumunština je krásný jazyk), který není široké veřejnosti tak známý, ale ve společných vodách s těmi nejznámějšími se může klidně měřit...Děj filmu zachycuje úsek dějin nejspíš v letech 85-88 našeho lepopočtu, tedy období několika římských válek (výpadů, později uzavření potupného míru, různých intrik i přerozdělení moci) proti starověkému národu Dáků (Dácie, dnešní oblast Rumunska). Dá se říct, že historické postavy seděly naprosto přesně až na diskutabilní (nejspíše smyšlenou) postavu Severa (viz níže), jinak jsem nepřesnosti opravdu nezaznamenal. V Říme v této době vládl nenáviděníhodný (především u senátu) císař Domitianus, přezdívaný "Plešatý Nero", na druhé straně poslední velmi zdatný dácký král Decebalus (Amza Pellea), mezi nimi stateční vojevůdci - mladý generál Septimius Severus (Piere Brice) a Cornelius Fuscus (Georges Marchal). Cornelius Fuscus ale ve skutečnosti padl v bitvě právě proti Dákům, tady zabit Septimiem. Naopak Septimius Severus, nevím přesně jestli nějaký existoval už za vlády Domitiana, je spíš člověku alespoň trochu historie znalého znám jako samostatný císař dynastie Severovců, který vládl v letech 193–211. Jinak to tedy opravdu šlo..Na filmu bych ocenil především jeho pestrost a ostrost (krasné syté barvy), velkolepost a výpravu bojových scén (divák měl možnost vidět celkem tři a to opravdu famózní), hudbu a nakonec i krásnou čistou nedotčenou přírodu nejen ve skaliských horách, to všechno přidalo snímku na celkové kráse...(13.5.2006)
-
Divočák
První film Serigia Nicolaescua a jeden z prvních filmů reprezentujících specifický rumunsko-bulharský historický žánr zvaný „Národní epopej“. Děj se odehrává na konci prvního století před n. l.Římský císař Domiciánus vede výbojnou válku na území dáckého krále Decebala. Hlavním hrdinou filmu je mladý římský generál Severus, jehož Domiciánus vyšle k Dákům jako posla. Na jeho návštěvě mu ale Decebalos prozradí, že jeho otec byl tajným dáckým zvědem vyslaným do Říma a on sám tak nyní vlastně bojuje proti vlastnímu národu. Severa trápí mravní dilema a když v závěru filmu vede římská vojska do rozhodující bitvy proti Dákům, schválně podlehne v osobním souboji Decebalovi, aby zanechal své vojsko bez velitele a poskytnul tak svému národu strategickou výhodu. Spíše než složitým dramatem s hlubší myšlenkou jsou Dákové jednodušším filmovým spektáklem, který posloužil jako předehra pro Nicolaescuovo mistrovské dílo „Poslední křížová výprava.“(2.1.2008)
-
salahadin
Vcelku dobrý film s charismatickým Pierrem a slušnou atmosférou. Bohužel trpí dobovými filmovými nešvary, které ale postupem času ztrácí na své negativitě...naopak po shlédnutí dnešních "historických" filmů (např. Gladiátor) se mi Nicolaescův počin začíná líbit víc a víc. Historie sice taky není úplně přesná, nicméně chtít hraný dokument je naivní.(27.3.2009)
-
Flego
Pierre Brice na chvíľu vymenil prériu za historické kolbište a že mu to seklo, o tom niet pochýb. Azda najznámejší rumunský režisér si zdatne poradil s výpravným charakterom príbehu a predstavil nám čo-to z ich národnej minulosti a kultúry.(9.9.2011)
-
Mariin
Koncem 60. let to běželo v socialistické televizi, ale už tehdy, jako dítě, mne ten film nijak neoslnil. Je třeba uznat (na svou dobu) nákladnou výpravu, zejména při masových válečných scénách, ale v detailu to pokulhávalo a zejména chyběl spád a "rytmus" (když srovnávám např. s tvorba Haralda Reinla a třeba s jeho Niebelungy z téhož roku) . Hudba dle mého názoru úplně nemožná. Dnes, takřka po 40 letech, jsem se na Dáky ani nedokázal dodívat do konce, ale v 60. a 70. letech jsme byli vděčni i za toto. Rumunům se tehdy zvláště povedly adaptace románů J. F. Coopera a Marka Twaina.(13.1.2011)
-
J.Connor
Člověk by čekal oprýskanou Dacii s udýchaným motorem a přitom dostal pořádně nadupanej bourák. Výčitku střihu jako je zjednodušování historie, občasná naivita či vyfoukané účesy barbarů použít nehodlám, dají se uplatnit na prakticky všechny historické špektákly té doby, ať už jsou z jakéhokoliv koutu světa. Dákové tak unesou i ta nejpřísnější srovnání se svými žánrovými a dobovými kolegy. Příjemné překvapení.(20.3.2010)
-
Lokutus
Zoufalost nejtěžšího kalibru. Jen jakési demo toho, co Nicolaescu předvedl o nějaký ten rok později v Poslední křížové výpravě. Dákové postrádají výrazný sjednocující prvek a jsou jen čistě ukázkou toho, jaké davové scény si rumuni mohöu dovolit. Historicky s naprostou jistotou mimořádně povrchní a dějiny falšující dílo, které vzbuzuje dnes jen smíchy, výbuchy vzteku a ještě větší nudu.(3.12.2003)
-
curunir
,,...NEMÁM RÁD VOJNY. MOHOL BY SOM BYŤ BÁSNIKOM, NEMAŤ NA PAMäTI NERÓNOV OSUD." __ Tento dnes už nepríliš známy film, valcoval kedysi kiná v ČSSR naozaj vo veľkom, nakoľko Brice bol vtedy vďaka Winneutovi naozaj v kurze a tak sa aj Dáci zviezli na vlne jeho popularity. Dalo by sa povedať, že v spojení s filmom stačilo spomenúť len jeho meno a úspech bol zaručený. Mňa dnes Dáci zaujali predovšetkým z pohľadu konkurencie (či odpovede) na populárne veľkovýpravné hollywoodske spektákly 50. a počiatku 60. rokov, ktoré ak nepočítame niekoľko skôr značne béčkových talianskych snímok, ostali bez akejkoľvek odozvy v ostatných krajinách Európy (a vlastne aj vo svete). A Rumuni sa rozhodne nedali nijako zahanbiť. Aj napriek slabšej technickej kvalite a celkovej formálnej stránke, monumentálne davové scény udivujú dodnes a čo do grandióznosti by som ich v tej dobe prirovnal snáď len Bondarčukovej ,,Vojne a mieru". Oproti tomu slabších kvalít dosahuje predovšetkým spracovanie kostýmov, masiek a vlastne výpravy celkovo. To, či Dáci žili v takých veľkých kamenných mestách je myslím aspoň otázne. Za vyslovene šťastné nepovažujem tiež zainteresovanie Decebalového potomstva do deja a krátky, bezvýznamný románik Medy a Severa smeruje do prázdna. Film však radi uvidia ako pamätníci, ktorí si naň zaspomínajú, tak aj mladší diváci zaujímajúci sa o staršie historické filmy nielen americkej produkcie. 3.5* (154. hodnotenie, 19. komentár k filmu)(26.1.2011)
-
decouble
Je to takových 5/10. Dost trapně natočených momentů, které jsou vyváženy okázalou monumentalitou. To bych v 60. letech v Rumunsku nečekal.(3.10.2007)
-
gumli
Prvý dlhometrážny film od Nicolaesca,a hneď na veľmi vysokej úrovni.Tento film je presne taký,ktorému sa hovorí dobrý alebo výborný film.Na rozdiel od americkej alebo talianskej produkcie tej doby,Nicoalescove filmy sú oveľa hodnovernejšie a historický oveľa presnejšie.Žiadne moderné efekty,bojové scény nádherné,obrovské vojsko,všetko pôsobí nejak zvláštne a dôveryhodne.Hraje tu aj starý známy,filmový Winnetou-Pierre Brice,a hraje dobré.Dákovia si žijú po svojom vo svojom vlastnom svete,ktorý je plný tajomstiev a v svojej prastarej viere,keď ich nápadnú Rimania.Je pravda že Dákovia svoj boj prehrali,ale Rimania nikdy tejto časti nevládli.Pre milovníkov historických filmov nezabudnuteľný film.(27.2.2010)
-
d-fens
ocenenia : MFF Moskva 1967 - Nominácia na 1. cenu(24.8.2011)
-
Dragonlanc
Film Dákovia som videl po prvý krát ako chlapec na dovolenke pri mori v Rumunsku, keď sa inde veľmi chodiť nedalo. Napriek tomu, že bol v rumunčine tak bol jasný, zrozumiteľný a pochopiteľný aj pre nás, ktorí sme po rumunsky nevedeli ani slovo, čo sa nedá povedať o množstve iných filmov, ktoré sú nadabované. Keď mi ho nedávno jeden známy poslal na DVD z Nemecka, kde nedávno vyšiel, poskočilo moje srdce od radosti: Aj napriek tomu, že čas sa podpísal na kvalite filmu, bol to nový zážitok. Film hovorí o tragickom osude divokých dákov, ktorí stoja pred mohutnou, neporaziteľnou rímskou armádou o ktorej sám dácky kráľ hovorí: "Prehrali síce niekoľko bitiek, ale nikdy neprehrali žiadnu vojnu!" V centre deja je rímsky veliteľ Severus (Pierre Brice), syn rímskeho senátora, ktorý bol v skutočnosti Dák a pôsobil tajne v Ríme, ktorý vedie rímske légie proti vlastným ľudom. Česť mu káže bojovať po boku rímskeho vojska aj napriek tomu, že srdce a láska k dáckej princeznej Mede ho ťahá na druhú stranu, kam vlastne patrí. Vnútorný rozpor medzi povinnosťou, zradou a láskou rieši tým, že v súboji s dáckym kráľom Decebalom (Amza Pellea) obetuje pred rozhodujúcim bojom (ktorý dákovia nakoniec aj tak prehrali) svoj život so slovami: "To je jediné, čo som pre teba mohol urobiť!" Výsledok posledného rozhodujúceho boja vo filme nevidieť, o ňom sa človek dozvie až vo voľnom pokračovaní - v TV seriáli "Trajanov stĺp".(29.11.2008)
-
Morholt
O něco lepší než průměrné americké sandálovky, kterých hollywoodská produkce v tomto období chrlila mraky. Dívat se na to před 40ti lety, tak jsem nadšený. Teď je to tak za 50%.(1.1.2011)
-
fragre
V jistém roce mého dětství naprosto povinná podívaná, nechtěl-li být našinec out. Napodobování hry s bodáním nože mezi prsty roztažené ruky zpestřovalo nejednu přestávku ve škole, jen místo nože bylo používáno odpichovátko. Tehdy nám požitek z barevné, velkolepé, dobrodružné a širokoúhlé podívané kazil jen konec, který jsme nechápali. Stále jsme čekali, že bude druhý díl. Po letech je dojem matnější, ale Vinnetou tu měl dobrou roli.(11.1.2011)
-
Denny
Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších historických filmů - vycvičené římské legie proti divokým Dákům. Kontrast obou stran je výrazně charakterizován výbornou hudbou, výpravné scény, napětí a "Vinnetou" v roli jednoho z římských vojevůdců.(28.2.2003)
-
sigf07
Velkolepé a pro člověka, který se chce z historických filmů také něco nového dozvědět, zajímavé (ovšem bráno s rezervou – o existenci Dáků jsem skoro nic nevěděl, nyní již nějaké informace o římsko-dácké válce mám, na druhou stranu je zřejmé, že starověcí Rumuni nenosili středověkou zbroj a nestavěli hrady). Přesto bych jeho význam mimo rumunskou národní kinematografii nepřeceňoval – na střety tisícihlavých armád se hezky kouká, při obětování korunního prince tuhne krev, rozplétání fakt ohledně rodinné historie generála Severuse je o něco slabší a jednání dcery krále Decebala je už jen těžko pochopitelnou záhadou. Přesto jsem rád, že jsem viděl Pierra Brice v jiné roli než roli náčelníka Apačů.(6.2.2012)
-
Giacomo
Kdybych se na to díval v šedesátých letech, dal bych hvězdičky čtyři.(9.11.2008)
-
noriaki
Slušný, i když trochu naivní sandálový epos. Z celého filmu kape až přepjatá národní hrdost, což je docela paradoxní, když ho točili lidé kteří si i po těch mnoha staletích pořád říkají Romani, a jejich řeč se podobná latině nejvíc ze všech živých jazyků. Vzdor určité schizofrennosti je motiv jasný, Impérium je tady zobrazeno jako zkorumpovaná a zkažená síla snažící se podrobit a zničit idylicky žijící Dáky. Historickou přesnost zkoumat nebudu, ale potěšily mě reálie ze života místních obyvatel, zmínky o jejich monoteistickém bohu, i ukázka komunikace s ním. Celkově jde o lepší průměr, kterému chybí především emotivnější momenty a propracovanější choreografie bitev.(2.6.2012)
-
dzira
Příklad rumunského historického velkofilmu ze šedesátých let. Některé scény (hlavně ty hromadné bojové) jsou natočeny skvěle.... A když uvážíme, že vše co vidíme se muselo při natáčení prožít, že tvůrci neměli nejrůznější počítačové berličky.... Solidní práce!(21.7.2010)
