Ať žije svoboda

"My voters are right to be tired of me. Mee, too I often get tired of them. If politicians are mediocre is because their electors are mediocre. And if they are thieves, it is because their electors are thieves...or they would like to be. There is always something to uncover in the past of someone powerful. Someone powerful can always be crucified at the right moment. Fear is the music of democracy! Someone powerful tries to challange it. He has illusion to tame it and in the end he´s attracted by it. For this reason there is no western democracy that can do without Secret Services. And it is exactly for that very reason that politicians sooner or later try to fake their own biography. Lookalikes, copies, fakes. In parliament there isn´t a single jerk who knows to be one. " (20.07.2016)

Pohodové a velmi chytře napsané drama s humorným nádechem, které nahlíží do zákulisí velké politiky, ale zároveň lehce paroduje politiky jako takové. Nedá se říci, že by Roberto Andó natočil něco, co tu ještě nebylo, navíc se ve filmu nachází spousty hluchých míst a v druhé půli to začne ztrácet tempo, ale to vše se dá odpustit díky skvělému Toni Servillovi, který si svoji dvojroli vyloženě užívá a já se díky tomu celkem dobře bavil. Moje hodnocení 65%. (16.04.2016)

Další jakoby lehce poetický, ale zároveň odlehčený italský film, ve kterém jasně vévodí Servillo, kterého si nyní můžeme dopřát i ve dvojroli. Je však otázka, v čem si ho vlastně dopřáváme? V politickém dramatu na nože? V boji o psychické zdraví? A nebo jenom taková ta klasická italská seance zachycující momenty italského života? Kdo ví? Já to bohužel přímo nezjistil. Což je škoda. Film byl pro mě naladěný na velice správnou vlnu a stačilo málo, aby mě nějak dorazil do skvělých pozic, aby se mi definitivně líbil. Asi hrálo i roli, že i když se druhý bratr jevil jako čerstvý vánek novoty k lepšímu, tak by člověk čekal i nějakou větší upřímnost nebo i ironičnost. Ta nepřišla. A to byl takový ortel smrti. (01.03.2021)

Za tu dobu, co si tady vypisuju pocity, už jsem viděl celou řadu italských filmů. Komedie, dramata, mafiánské přestřelky, ale i klasické lidské příběhy z Apeninského poloostrova. Italové mají co nabídnout, ale mám pocit, že oni se tak nějak nechtějí otevřít Evropě a spíš si ty filmy natáčí pro sebe. Je to ale jenom můj pocit, Ať žije svoboda je totiž s dobrým námětem, ale s průběhem, který mi kolikrát přijde neuvěřitelně obyčejnej. Toni Servillo je třeba poctivej herec a jeho dvojrole tady nemá chybu. Pořád si ale říkám, že by se z ní dalo vymáčknout víc. Stejně tak z filmu a stejně tak i z celé řady jiných filmů, co jsem z Itálie viděl. (11.05.2014)

Servillovi se podařila herecká etuda, když věrohodně a s vtipem vykreslil dvě naprosto odlišné figurky v podobných situacích ve stejném prostředí. Mastandrea a Bonaiuto mu solidně sekundují a volná místa Andó zručně vymaloval výjevy z italského politického zákulisí, které je stejné snad ve všech zemích. Zde je na něj ovšem pohlíženo i komicky a nevšedně, což dodává vážnému námětu na tolik potřebné lehkosti. Výsledkem je dobře natočená a příjemná dvojníkovská oddechovka pyšnící se kvaltními výkony hlavních představitelů a zdravým humorem. 10/10 [KVIFF 2013] (01.07.2013)