Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (85)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Veľkosť a náročnosť niektorých scén je dychberúca. Počet techniky a komparzistov je dnes už asi neprekonateľný. V tomto je film najsilnejší a okrem toho mnohým málo znalým divákom dokáže zhruba podať reálny a ucelený pohľad na celý priebeh toho najdôležitejšieho v 2. svet. vojne. Pochváliť treba nestranný pohľad a priestor dostáva tak jedna ako aj druhá strana. Jedinou, ale pre mňa zásadnou vadou na kráse je fakt, že veľká väčšina bojových scén je snímaná z výšky. Chýbali mi vojaci na fronte a v boji z blízka, cez ktorých by bol myslím film divákovi bližší. Pár ich tu je, ale nedostávajú veľký priestor a ich osudy vždy preťali dôležité udalosti. Samotný záver sa nesie až v smiešne socialistickom duchu a výpočet mŕtvych akosi pozabudol na židov(ak som dával dobrý pozor), čo sa mi ani veriť nechce. 80%. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem vydržel pouze první díl. Tento způsob vyprávění je už dávno přežitý. Z vojenské operace vidíme jen útržky, zato drama je to obrovské. Rozervaní bloudící vojáci, oficíři i zdravotní sestry běhají po bojišti, není nikoho, kdo by Němce zastavil. Nakonec to přeci náckové projeli, jen nevím tedy kdo střílel. Ne prostě to nedávám. 40% ()

Reklama

Bauer 

všechny recenze uživatele

Divím se! Divím se hodně! A čemu, že se to vlastně divím? Nikdy by mně nenapadlo, že budu koukat na něco rusko-německého a ještě ke všemu, že mi to hned přibyde do mé sbírky DVDíček, ale tohle je opravdu velmi povedené. V roce 1969 se podařilo natočit něco extra. Osvobození! 5 dílný seriál s prvky dokumentu. Všechno je vymazleno do detailu. Když jde o historická fakta, tak super. Nejsem historik, ale o druhou světovou válku se celkem zajímám a tady bych řekl, že to v ničem nelže. Na bojišti je to také perfektní. Velmi dobře natočeno a především velice realisticky a hlavně to má dokonalou atmosféru. Jediné co mi vadilo, tak byli dialogy o taktice. Jako jo, musí to tam být to každopádně, ale pokud to tam bylo, tak to byla nudnější pasáž, ale dalo se to skousnout a hlavně to prostě k tomu patří, tudíž neudělám nic. První díl mně až tak nebral, to je fakt! Potom ale přišli další díly a přibývalo scén z bojiště. Zejména tedy 5.díl byl super. To zatopení metra mně vážně dostalo. Na to, že v tom hráli Rusové, tak to byli docela sympaťáci. Natočit remake Osvobození, tak kdo ví, ale možná by z toho bylo nové Bratrstvo neohrožených. Když si vzpomenu na základní školu a potom na střední školu, kdy jsme probírali druhou světovou válku z těch nudných nějakých učebnic, tak to bylo hrozné. Kdyby tohle místo těch učebnic pouštěli, tak by učitelé udělali líp!!! ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Arcoss v podstatě shrnul všechna hlavní pro a proti tohoto mamutího projektu, jaký skutečně nemá obdoby. Na filmu je znát poměrně pečlivá práce s historickými fakty, jak bitvami, tak plánováním v zázemí. Samozřejmě je jasné, že se dost probíralo, aby mohlo být ukázáno jen to v konečném důsledku pozitivní, nicméně i tak se dá Osvobození brát jako poměrně přehledný a věrný obraz historických událostí. Opravdu zajímavé je, že se tvůrci nezaměřili pouze na východní frontu, ale alespoň informativně se snaží postihnout i činnost západních spojenců, kteří nejsou líčeni nijak negativně (a budu znovu opakovat Arcosse, který západní film něco takového v takové míře má, snad seriál Vichry války). Dokonce nemám pocit, že by Němci byli vždy prvoplánově karikováni a zavrhováni, z rozhodování sovětských velitelů je znát respet z nepřítele a jeho bojového umění. Tam, kde by jinde byly triumfální věty o vítězství u Stalingradu, neváhá se Stavka probírat následným debaklem u Charkova. Vůbec scény ze zázemí jsou asi největší hodnotou filmu. Bitvy občas trochu postrádají atmosféru, ale jsou v pravdě monumentální. Pokud má být na plátně 100 tanků, je tam 100 tanků (techniku užitou ve válečných filmech rozebírám na konci). Choreografie se ovšem od dobového průměru nijak neliší, ani většina starších západních filmů není v tomto ohledu nijak skvělá, obdobnou a současnou Bitvu v Ardenách to dle mého soudu dosti výrazně překonává (nadprůměrnou výjimkou oproti dobovému stylu jsou např. Most u Remagenu nebo pozdější Příliš vzdálený most, ale to byly ve své době špičky). Samozřejmě je tu místo na patos a hrdinství ruských vojáků, ale není ho zas tolik, kolik jsem čekal, dokonce se objevují i jevy jako strach či zbabělství. Takže vzledem k době vzniku tu máme až překvapivě objektivně natočený polodokument poskytující pohled na dění od roku 1943 do konce války v Evropě a minimálně pro notorické militaristy povinost vidět. Doplnění o bojové technice užívané ve filmech: Pokusím se porovnat Osvobození s dobovou produkcí po stránce užití vojenské techniky (jako doplnění Arcossova komentáře). Používání jiné techniky místo německé (a ostatně i spojenecké) je chronickým nedostatkem válečných filmů od konce druhé světové. Křiklavým příkladem je Bitva v Ardenách, což je nejnepřesnější z klasických válečných velkofilmů své doby. Od základu mění reálie bitvy (tanková bitva v létě bez sněhu), a co se týče techniky: nejen že německé königstigery zastupují poválečné M47, ale dokonce místo shermanů hromadně vystupují M24, což sice jsou válečné tanky, ale v té době se nevyskytovaly v takovém měřítku (navíc jsou jako shermany označovány). Místo transportérů řady sdkfz 250-252 se hojně užívají americké M3. Choreografie bojových scén je rovněž velmi slabá, i starší filmy jsou udělány lépe. Dalšími příklady mohou být i takové filmy jako Patton, kde je dokonce rozebírán pohon amerických a německých tanků a shledáno, že Němci mají výhodu, protože jejich tanky jezdí na naftu a americké na benzín (ač to ve skutečnosti bylo naopak). I mnohem novější film Anzio si nedokázal zajistit odpovídající techniku dokonce ani na spojenecké straně. Oproti tomu Příliš vzdálený most je vypravený celkem pečlivě, takže vidíme dlouhou kolonu skutečných shermanů (resp. často alespoň přesvědčivých maket). Německá strana vychází o něco hůře, ale alespoň transportéry tu jsou opravdové sdkfz a nikoli americké M3, obrněná auta jsou pak poměrně dobře maskovaná jako sdkfz 222 ("tančík poručíka Grubera z Haló! Haló :))) ). Tigery jsou ovšem představovány poválečnými Leopardy I. Jinou perličkou je jinak kvalitní Most u Remagenu, kde jsou shermany zastoupeny opět lehkými tanky M24. Asi vrcholem v prznění techniky je Tucet špinavců, kde se snad na německá vozidla vzalo vše, co se našlo kde na smetišti. Bojové scény se i v západních filmech liší film od filmu, takže v některých jsou přesvědčivé (oba Mosty), zatímco v jiných působí skoro trapně (třeba v Pattonovi, i když tam jde vždy spíš o ilustraci). Celkově záleží na tom, jak poctivě tvůrci k filmu přistupovali a na co se chtěli zaměřit. Trend absolutní věrnosti i po stránce použité techniky je poměrně nový, ale koneckonců i v Ryanovi tigery představovaly přestavěné T34, sice mají poměrně dobře udělanou korbu, ale podvozek je prozrazuje. Nemohu si nerýpnout též do Pearl Harboru, ale odkazuji na komentář. Jen jako perličku zmíním některé italské filmy, kde třeba americké i německé tanky zastupují shermany, či třeba ve filmu Orlové nad Londýnem dokonce Angličané mají messerschmitty a němci spitfiry (tuhle výměnu jsem fakt nedával, ale ostatně celý film je sračka :) ). Z tohoto hlediska hodnotím v Osvobození použité přestavby tanků T-44 na tigery jako jedny z nejzdařilejších vůbec, i já je kdysi dokonce považoval za pravé tigery). () (méně) (více)

Danikaa 

všechny recenze uživatele

Nemám rada vojnové filmy, ale Oslobodenie je výnimka. Táto epopej je výnimočná. Odráža dobu, v ktorej vznikla. ZSSR bol vtedy silný a také je tu všetko. Réžia, kamera, hudba - tá je impozantná.  Dej sa drží historických faktov. S vlastenectvom to samozrejme prehnali, ale tak isto by to v takomto filme prehnali aj iní režiséri. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Scénář prošel v průběhu natáčení vážnými změnami, které žádala KSSS. Jednou ze změn v průběhu série bylo vyobrazení Stalina. Další podmínkou bylo zamlčení Vlasovova jména. (Spinosaurus)
  • Na počátku 4. dílu jsou scény, ve které Hitler pověřuje Himmlera, aby přes prostředníka SS-Obergruppenführera Karla Wolfa vyjednal se západními Spojenci příměří. Vše se mělo odehrát před konferencí na Jaltě, kde na to potom Stalin upozornil Roosevelta a Churchilla. Celé toto je výmysl sovětské propagandy. Wolf sice vyjednával s Američany, ale až na samém konci války několik měsíců po Jaltě a ne o příměří na Západní frontě, ale o kapitulaci německých vojsk v Itálii. Ta potom nastala 29. dubna 1945. Vše se odehrálo bez vědomí jak Himmlera, tak i Hitlera, který podobné pokusy zakazoval a trestal. (Dzin01)
  • Ve 4. části Osvobození IV - Bitva o Berlín se objevují v záběrech sovětské tanky IS-3, které se této operace nemohly zúčastnit, neboť ještě nebyly ve výzbroji Rudé armády. (alanwilder)

Reklama

Reklama