Reklama

Reklama

Osvobození II - Průlom

  • Sovětský svaz Osvobožděnije 2: Proryv (více)

Obsahy(1)

Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých okupantů. Generál Rybalkov se ukázal jako velký stratég a vojenský taktik. Rozhodl začít útok v noci s pomocí reflektorů a se spuštěnými sirénami, aby překvapil svého protivníka. Nepřítel se zdá zaskočen... (Jeve27)

(více)

Recenze (18)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jurij Ozerov natocil dalsi uchvatny, nadherny vojnovy velkofilm. A natocena bola tuna najvacsia bitka v dejinach kinematografie - rejza mal k dispozicii tisice komparzistov a tony replik a materialu - prekonal ho az isty Peter Jackson s trilogiou LOTR. Raz darmo, Rusi /viem, vtedy este ZSSR/ mali kopu velikanov, a Ozerov patri k nim bez debaty. 100 % ()

pakobylka

všechny recenze uživatele

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- I druhá část "Osvobození" si plně zaslouží hrdé označení velkofilm. Je o poznání osobnější - když se vám snaží přiblížit několik prostých osudů ... uprostřed zásadních dějinných událostí, z nichž každá měla své místo - a svůj čas. To abyste si mohli utvořit bližší vztah k jednotlivým postavám - to abyste nezapomínali, že všichni živí i mrtví měli své příběhy, které by vám mohli vyprávět ... příběhy, které naplnili - ať tak či tak ... příběhy, které nelze dohledat - na všech bojištích Velké vlastenecké války. Ideologie je i tady zastoupena v daleko menší míře, než bych očekávala - vzhledem k roku vzniku. Kromě toho: 1) je pochopitelná - to ONI otočili za cenu bezpočtu obětí průběh druhé světové války; 2) není neobvyklá - ve filmech ze zámoří je přítomná taktéž ... a to tak, že ji nejde přehlédnout. 4,5* ... a stejně jako u úvodního snímku zaokrouhluju nahoru - důvod zůstává stejný. P.S.: Nejsem si úplně jistá, jestli určité datum může mít (na obou stranách fronty) podobný psychologický dopad jako symbolická jména nedobytých sovětských měst - ale není na mně, abych to posuzovala. ()

Reklama

subic 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem to jako děcko, protože za komoušů to dávali hodněkrát. Teď na to koukám a dobrý, tohle muselo dát strašné úsilí natočit, tolik komparzu, techniky a pyrotechniků. Tankové bitvy se pomalu přesunuly z širých úrodných lánů do města, aby znázornily osvobození Kyjeva. Trochu to připomíná boje v mých oblíbených Zachraňte vojína Ryana (1998) a v Bratrstvu neohrožených (2001). Co mě stále trochu děsí, je hudba a taky ve filmu je mraky postav a v podstatě žádná hlavní, jejíž příběh by provedl diváka všemi díly. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Průlom patří k tomu lepšímu ze série Osvobození sovětského režiséra válečných filmů Jurije Ozerova. Dokáže sice velmi přesvědčivě navodit děs války s obrazy apokalypticky pochmurné nálady beznaděje vnitřních světů, ale v první řadě plní své ideologické zadání vítězné světové mocnosti. Neschází hrdinský patos, stranické komentování historických událostí a velkodušný sarkasmus, s nímž se nezdvořile hýká nad nacismem a kapitalismem. Naštěstí je samotný průběh akcí hutný a rozervaně stísněný při hledání pevného bodu v místech pekelného zmaru. Čtyřměsíční bitva o Dněpr byla jednou z těch nejbrutálnějších v druhé světové válce, naštěstí sovětská krajina vždy oplývala nadbytkem lidských zdrojů a tatíček Stalin (Buchuti Zakariadze) tak mohl pojmout dobytí města Kyjev jako stranický závazek k velkolepé oslavě výročí Velké říjnové revoluce. Největší porce znevažujícího sarkasmu útočí na Benita Mussoliniho (Ivo Garrani) a jeho rychlý pád v rodné Itálii. Na německé straně zde dostává největší prostor Adolf Hitler (Fritz Diez), vzteky poskakující čertík. Trochu menší poté Otto Skorzeny (Florin Piersic), úspěšný specialista na delikátní válečné úkoly. Na oficiální sovětské hrdinské straně patří mezi nejvýraznější postavy hlavní ukrajinský čistič prostoru Nikolaj Fjodorovič Vatutin (Sergej Charčenko), generál strategických raketových sil Kirill Semjonovič Moskalenko (Nikolaj Ruškovskij), a též generál tankové armády Pavel Semjonovič Rybalko (Dmitrij Vasiljevič Fraňko). Stále účinná je ve druhém díle i čistě osobní rovina obyčejných vojáků: říčním infernem putující kapitán dělostřelců Cvetajev (Nikolaj Oljalin), službě loajální podplukovník dělostřelců Lukin (Vsevolod Sanajev), nervózní plukovník dělostřelců Vladimír Nikolajevič Gromov (Vladimir Samojlov), v sebeobětování spolehlivý major dělostřelců Orlov (Boris Zajděnberg), do Cvetajeva zamilovaná zdravotní sestřička Zoja (Larisa Golubkina), či snaživý mladík Saška (Sergej Nikoněnko). Z dalších rolí: na teheránské konferenci intrikující britský válečný premiér Winston Churchill (Jurij Durov), na teheránské konferenci umírněnější americký prezident Franklin Delano Roosevel (Stanisław Jaśkiewicz), varšavská tajná odbojářka Helena (Barbara Brylska), či polský žokej a atentátník Henryk (Daniel Olbrychski). Průlom je monumentálním válečným filmem, nabízí krásné obrazy v sovětské tezi ideologické propagandy. Inu, vítěz je vítězem a nic na jeho směru pohledu nedokáže změnit ani zcela odlišný názor jeho okolí. byť si propaganda ve druhém díle Osvobození spíše udržuje podobu neškodně škodolibé jízlivosti. Sebevíce působivější záběry celkový dojem nezlepší. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Veľkofilm, kde je všetko na svojom mieste, ešte aj tá propaganda, samozrejme z pohľadu autorov. Masové scény, politika s intrigami, dobrý báťuška Stalin, a ešte aj na romantiku sa medzi strelami našiel čas. Nie však veľa, a aj napriek dĺžke celej série Oslobodenia sa niektoré veci zdajú skratkovité. Hitler s Mussolinim dostali dostatok priestoru na svoje nervózne scény, aby sa ukázalo, ako im to nejde, a bolo to v kontraste s pohodou v sovietskom velení, kde Žukov a Stalin vojnu zvládali s pokojom Angličana. ()

Zajímavosti (1)

  • Italové velmi pečlivě přistupovali k natáčení svých epizod pro tuto část série. Pro roli Mussoliniho byl úspěšně vybrán herec Ivo Garrani, kterému se podařilo reprodukovat mnoho charakteristických rysů Duceho. Vybrán byl i historicky spolehlivý vozový park. Například Mussolini ve filmu řídí FIAT 2800 Ministeriale, který používá elita Italského království. Také v koloně doprovodných vozů jsou skutečné vozy té doby – Lancia Astura a Fiat 1500 z roku 1935. Natáčení těchto epizod probíhalo přímo v Římě. (sator)

Reklama

Reklama