L'Étrange couleur des larmes de ton corps
L'Étrange couleur des larmes de ton corps
Zvláštna farba sĺz tvojho tela
The Strange Colour of Your Body's Tears
The Strange Color of Your Body's Tears
Obsahy(1)
Kdyby spolu David Lynch a Dario Argento měli dítě, nejlépe zplozené za bezměsíčné noci v tajné chodbě starobylého domu s temnou minulostí, pravděpodobně by v dospělosti mohlo natočit film, jako je Podivná barva slz tvého těla. Autory snímku, bruselské filmaře Hélène Cattetovou a Bruna Forzaniho, ostatně lze v jistém smyslu považovat za Lynchovy a Argentovy potomky. Podivnou barvu stvořili jako filmový labyrint, ve kterém se lze ztrácet stejně snadno a opojně jako v Lynchových snímcích. Samotná podoba jejich kinematografického bludiště je přitom inspirovaná spíše Argentem a žánrem italských krvavých krimifilmů giallo. Zápletka o muži, který pátrá po své pohřešované manželce, se brzy rozprskne do matoucího sledu filmařsky intenzivních výjevů, které často odkazují na ikonické prvky giallo filmů jako jsou tajuplní vrahové oblékaní v černé kůži či estetika chladných zbraní přejíždějících po holé pokožce. Většina snímku se natáčela v secesní vile, z níž režisérská dvojice udělala prostor, který si co do tajuplnosti a hrozivosti nijak nezadá s domy Tří matek z Argentových klasik Suspiria a Inferno. Z italských hororů a žánrových filmů ostatně pochází i hudba, která je ve filmu použitá. Snad ještě více než pro uznávaný celovečerní debut Cattetové a Forzaniho Amer platí pro Podivnou barvu tvrzení, že jde o filmovou přehlídku obsesí a fetišů i nepředvídatelnou a dravou audiovizuální zkušenost, kterou se rozhodně vyplatí sledovat na velkém plátně. (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (86)
Už kdysi dávno předpověděli postmoderní filosofové konec románu, tohle by mohl být konec filmu. Op (a místy i pop) artová (secesní byt do toho zapadá poměrně dobře) halucinogenní přehlídka nočních můr mi připoměla písničku od Genesis "Grand Parade of Lifeless Packaging". Tenhle film mi prostě nesedl, neměl jsem se čeho chytit. Nejblíže jsem tomu měl při "narážce": Vous connaissez ma femme?, ale ani to nikam nevedlo. Ani porovnání s lynchovskou vizualitou nesedí - Lynch je filmař, zatímco Hélène Cattet a Bruno Forzani jsou výtvarníci - a já se chtěl dívat na film. ()
Art snímek založený na střídání barevných obrazů, jehož vévodící myšlenkou je ztráta ženy hlavního hrdiny, prolínají se tu jeho alkoholová delíria se SM záběry, vzpomínkami, obsesemi, úzkostmi, rituálními vraždami. Těžko přehledné a fantaskní, fajnšmekry upoutá. ()
Doteraz neviem, o com to bolo, ale viem, ze ma to neskutocne fascinovalo a napriek par nudnym pasazam som od filmu nemohol odtrhnut oci. Fascinacia talianskym giallom a lynchovskou tematikou je viac nez jasna. 86 % ()
Bravúrny jednohoviezdičkový počin, ktorý si zaslúži absolutórium v scénkach aké mám rád keď sú vo filme raz, alebo dva krát, alebo päť krát a nie dvadsaťpäť tisíckrát. Niektoré scény sa opakujú stále dokola a jediné čo naozaj dostávam je kvalitná "tuhá" hororová atmosféra. To budem za toho čo tento film nechápe? No hold niektoré scény ma naozaj zaujali boli samy o sebe veľmi nápadité a utkvejú mi v pamäti ešte dosť dlhú dobu. Príbeh sa dá pochopiť po svojom a vyvodiť vlastné konklúzie (závery) (to mi vôbec nevadí). Odporúčam tým čo chcú začať s drogami keď chcú ušetriť a nekaziť si svoje telo hlúposťou ako sú drogy. Tým odporúčam pustiť si tento film desaťkrát dokola. (Hodnotenie 1,5) ()
Amer byl pro mě už tak velkým soustem, ale pořád stravitelnější než právě The Strange Colour of Your Body's Tears, což je neuvěřitelně nepřehledná a zmatená art krimi z pohledu kontroverzní režisérské dvojky. Sledovalo se mi to šíleně obtížně, často jsem musela přetáčet, abych pobrala každý výjev a přesto jsem v závěru byla na pochybách, jestli příběh chápu dobře. I když zde není hlavním lákadlem děj, ale vizuál, který mi zanechal akorát tak bolavé oči. Některé "scény" byly ale vážně boží a to například ta s dírou ve stropě. Pro mě byl Amer ale lepší volba. ()
[Cinematik 2014] Absolútny zásah paralizérom, ktorý pripúta pevne do stoličky na dobu trvania 102 minút. Digitálny giallo záznam penetrovaný XYZ strihmi, kde každý z nich je strategicky iný. Bezohľadne oči a mozog zničujúce efekty v podobe uctievania mysteriózneho a zároveň architektonicky prekrásneho starého bytového domu a jeho chodieb, osobitné prevedenia split-screenov a ďalších Cattet/Forzani vizuálnych performácií. Už pri úvodných červených Impact titulkoch som mal možnosť pocítiť Amerovsky sálajúcu energiu, ktorá si bez okolkov hľadá cestičky do mysle náročného diváka. Je to niečo, čo by sa dalo nazývať ako nezvyčajná vstupenka na nočnú linku originálne rozhýbaných framov, teda nespočet postupov bezprostrednej LSD jazdy kombinovanej "normálnymi" zábermi, čierno-bielymi fotkami v rýchlej rade a red/green/blue iluminácií scény. Argento, Bava, Fulci a ďalší megalomani giallo filmu by skutočne mali na ČO pozerať. Fatálne bezchybná symbióza obrazu a zvuku v kooperácií s ťažko servírovaným dejom už len zostáva v pamäti mnohých cinefilov a núti čoskoro migrovať na ďalšie pozretie. 100% ()
Sen, ze kterého se chcete i nechcete probudit zároveň. Jen nevím, co z toho víc. Audiovizuální noční můra, strašná i nádherná, děsivá a opojná. Kouzelný kaleidoskop, který vám pomůže na chvíli zcela opustit realitu. Film pro snílky s trochu zvrácenou duší. Možná je dobře, že jsem jako dítě bydlela v poměrně obyčejném domě a měla poměrně obyčejné dětství. ()
Připomnělo mi to jinou francouzskou blbost, kterou jsem nedávno viděl: Pěna dní (myslim, že komu se libilo to, se bude libit i tohle). Taky vizuálně dokonaly, ale jinak se na to koukat nedalo. Dobry by to bylo jako videoklip. Dobry byly ty gore a zabíjení, ale když to nedává smysl, tak to ani nemá smysl. Možná to nějakej smysl mělo, ale mě teda unikl. Asi unikl dírou v hlavě. Dám jednu hvězdu za to, že mít to pořádnej děj, tak to má potenciál. Jo a ta hudba se dala. Ale už mě nikdy nenuťte na tohle čumět... A byl to Mucha nebo to nebyl Mucha? ()
Škoda, že jsem se přes otravný střih, kameru a zvuk nemohl soustředit na film, možná bych si pak z něj pamatoval víc, než jen ten opravdu nádherný barák. ()
Tak tohle je těžký trip. Není ani 10 minut filmu a já už si říkám co?? O půl hodiny později se mé "co?" prodlužuje. Celý filmy je pro mě jeden velký otazník, ale hezký, barevný, líbezný s příjemnou hudbou a super střihem! Tohle jen tak v klasickém hororu neuvidíte a pokud jste zmateni, tak jako já, bude to nejspíše správně. ()
Experimentální, barvami, nápaditým střihem a kamerou přeplněná giallo mozaika lidských nejtemnějších tužeb a vášní, při níž si nebudete nikdy jisti, kdo je oběť a kdo vrah. Polovinu filmu mi trvalo, než jsem přistoupil na pravidla hry. Takové Psycho polynchovsku. ()
Titus Žal si mozek vyjebal... Pár chvilek je sugestivních; celkově však jde o poněkud nezáživnou a lacinou hru. Neo-giallo mě příliš neoslovilo (stejně jako jeho starší sourozenec). ()
Vizuálně masakr, ale o ději nevím vlastně vůbec nic [LFŠ2019] ()
Nevěřil jsem, že po Amer se Forzani a Cattet mohou posunout ještě někam dál, ale Podivná barva slz tvého těla to je gejzír (diváckých) rozkoší a fetišů, které člověku nedají odpočinout. Neskutečně jsem se vyžíval v tom obsesivním citu pro detail (doslova) a surrealistických výletech kamsi do podvědomí. Dokonalé v každém ohledu. ()
Fetišistický bonbónek. Pohladí oko, než ho penetruje kudlou. Pro milovníky secese povinnost. ()
Tvorbu Bruna Horzaniho a Hellene Cattetové mám docela nakoukanou, takže po shlédnutí Amer(2009) sem na tento skvost nedočkavě čekal, jak malé koťe a výsledek? Jednoznačně pecka a podle mě jejich nejlepší film. Vynikající vizual, vynikající audio a když sem to dokoukal, tak ještě dobrou půl hodinu sem měl spadlou čelist ()
Giallo estetika dovedená k dokonalosti! I když jsem věděl, do čeho u téhle dvojky jdu, tentokrát mi (meta)příběh přišel nejslabší ze tří viděných. ()
Střih. ()
Nevhodné pro epileptiky! :-D ()
Jako celkem audiovizuální orgie, ale je to i film? ()
Související novinky
Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu
Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (více)