Dům pro Irene

To je film, který nemůžu a ani nechci hodnotit nějak objektivně. Celou dobu jsem měla před očima svého dědečka, který byl truhlářem srdcem a duší a ještě dnes si pamatuji tu vůni dřeva z jeho dílny, to jak jsem sbírala různé odřezky a stavěla si z nich pak domečky pro panenky. Chodila jsem fascinovaně kolem těch obrovských pil a hoblovacích strojů, pomáhala jsem dávat piliny do pytlů, když byl děda večer v hospodě a zařizoval si tam další zakázky. Druhý den jsem pak byla vyslaná babičkou hledat jeho zuby, protože je někde ztratil cestou. Dnes to už jsou jen krásné a úsměvné vzpomínky. Takže jak byl celý film trochu prodchnut sentimentalitou, tak jsem jí z velké části nasála do sebe i já. A díky za neuvěřitelné výkony obou hlavních protagonistů, kteří mně v určitých momentech vehnali slzy do očí. Maurice Chevalier napsal : "Muž s bílými vlasy je jako dům, na jehož střeše leží sníh. To ještě zdaleka nedokazuje, že v krbu není oheň. Já s tím souhlasím. (02.03.2015)

Přišlo mi to až moc na sílu. Stáří je samozřejmě sviň a nic hezkého, a je fajn, že tady se stařík rozhodne být stále aktivní a postavit nový dům pro sebe a svou milovanou ženu, která začíná trpět stařeckou demencí. Ale geronto sex jsem zrovna vidět nemusel, ten soud taky asi těžko mohl vyhrát, takže se nakonec dívám na pohádku, a tak zaujme jen krajina, kamera a satira na byrokracii a na nesmyslné zákony, kdy musíte obhajovat někomu cizímu, že si na svém vlastním pozemku něco stavíte, a ještě mu za to platit, aby měl bezpracný zisk. Absurdita moderní doby. (02.04.2024)

Krásně tu úřední šiml řehtá na plný pecky. Jak vidno nesmyslná byrokracie moudrých vševědů se nevyhýba ani júesej. Teď už ale k samotnému příběhu. Vezmu-li ovšem na zřetel vysoký věk, přeci jenom jsou lidé omezeni jistou fyziologickou realitou, ale to raději ponechám stranou. V podstatě přikrášlování skutečností v tomto případě mě vůbec nevadilo. Protože v konečném vyznění skládá film všem docela obyčejným lidem, a to doslova i obrazně, nádherný hold v jejich stáří. Asi není třeba dodávat, že film pohladil. (30.04.2014)

Dobrý film na víkendové odpoledne. Aktivních důchodců, co už sotva lezou, ale pořád něco kutí, staví a plánují do budoucna v již nesplnitelném časovém horizontu, znám docela dost. Graigovy děti si nakonec uvědomí, že kdyby Graig jenom ležel a čuměl na bednu, moc dlouhou už by si ho asi neužili. Tento film navíc proti sobě hezky staví logiku se zkušenostmi na straně jedné a úřednickou byrokracii na straně druhé. Parádně ztvárněn i vztah mezi ústředním párem. (18.10.2021)

Je dosti potěšující, když se v každotýdenní zoufalé nabídce (zvláště) sobotního programu podaří objevit nenápadný a dobře obsazený film. A ještě k tomu kanadský! Bylo milé sledovat útrapy staršího páru, který to spolu zvládl v dobrým i zlým až do konce. A vždy se vzájemnou úctou a respektem. Ne každému se tohle v životě poštěstí. Je dobré si to občas připomenout. (17.10.2021)