Ruka

Rok 1965 byl na alegorie bohatý. Vedle filmové podoby Bílé paní Karla Michala přišel Trnka s Rukou. Jak byla první komická, druhá je téměř hororová. Vzpomněl jsem si při ní na Skleněnou harmoniku, s níž Ruku spojuje podobná atmosféra, jen je tragičtější a temnější. (10.11.2016)

Kvalitním uměním se dá říci víc než tisícem slov. Geniálně všeříkající a vystihující krátké podobenství a na danou dobu odvážný snímek. Některé zdejší komentáře stojí za přečtení. /// Moc je natolik lákavý artikl, že se v každé době bude chtít objevit nějaká taková vykutálená Ruka. Kde kdo u moci by chtěl tahat za nitky a dnes ideálně lidi ještě vodit za nos tak, aby si těch nitek ani nevšimli. :(  Skvělá Trnkova "Kybernetická babička" i dokonalá "Ruka" prvně shlédnuty na velkém plátně na jednom ze starších ročníků AniFestu. (09.06.2023)

Film jsem viděl již několikrát, ale až teď jsem si uvědomil, že jsem ho zapomněl ohodnotit... Co k tomu říci??? Myslím, že celý film se dá charakterizovat asi takto: Jedná se o nádhernou ukázku toho, jak se dá obrazem říci víc než pomocí tisíce slov. Film je temnou výpovědí o nelehkém životě umělce v totalitním státě. Vzhledem k tomu, o jaký typ filmu se jedná, nebudu se tu rozepisovat o příběhu. Ovšem musím říci, že při závěrečné scéně se mi vybavil krátký úryvek písně Karla Kryla Pochod Gustapa: "A když ho vodstřelí, po smrti dáš mu řády." V tomto případě našeho hrdinu sice nikdo neodstřelil (veškeré zlé věci si nakonec díky svému strachu z Ruky přivodil sám), nicméně je zde krásně vidět, jak dokáže totalitiní propaganda všeho využít. I po smrti může člověk dostat vyznamenání, která nechce, od lidí ke kterým se nikdy nehlásil... (07.03.2012)

Úžasný krátký film velkého výtvarného génia. Můj oblíbený již od dětství. Velmi zvláštní je, že tento film pro dospělé (Nehledě na to že je animovaný) baví, dojímá a fascinuje i děti. Jeho skutečnou myšlenku jsem však pochopila až v pokročilém věku, znázorňuje to krásně přesně to, čeho se nejvíc bojíme. Krásná parafráze s jasnou, výborně podanou myšlenkou. Děsivé a opravdové až zamrazí. (08.10.2011)

Svým způsobem mi to trochu připomínalo 1984. Ruka je zdařilým animovaným a loutkovým krátkometrážním filmem, kterému nelze upřít napjatá atmosféra a bezradnost hlavní postavy, která je rukou pronásledován a musí dělat to, co si ona přeje a odmítnutí není odpověď. Když z donucení ústřední hrdina vytvoří, co je po něm chtěno, dostává ocenění, ale zůstává zavřen ve zlaté kleci. Příjemným zpracováním nám Trnka ukazuje obraz kterékoliv totality. (25.03.2015)