The Frame

Hovoriť o The Frame ako midculte je podľa mňa unáhlené a neoprávnené. Vo svojom najnovšom filme Jamin Winans celkom zámerne chybuje a dramaturgické trhliny v narácii a logike príbehu dokonca vystavuje divákom na obdiv. Jasne a zrozumiteľne vybudovaná metafikcia o mužovi a žene, ktorí sa snažia uniknúť zo svojich umelých svetov, riadených akousi vyššou mocou sa úmyselne podriaďuje melodramatickej vykonštruovanosti televíznych seriálov (ktoré reflektuje v prvom i druhom pláne). Výsledok, balansujúci na hrane neuveriteľnej romance a fantazijného thrilleru je preto dômyselným zrkadlovým postmoderného veku a tak trochu satirou súčasného diváctva, ktorej nemožno veriť ani nos na tvári. Zároveň sa tu Winans začína prejavovať už nielen ako umelec, ale i teoretik, ktorý opäť obracia pozornosť k základným stavebným kameňom filmového rozprávania - nosným naratívnym prvkom sa tu stáva predovšetkým kamera a záber, ktorý znovuzískava významovosť. 100% Soundtrack. Viac som sa rozpísal v The Frame - Každému jeho seriál. Videné 3x a absolútne nadšenie. (14.01.2015)

Ze začátku jsem čekal lepší thriller případně akci, postupně se ale začalo klubat něco úplně jiného. V momentě, kdy na vás z TV promluví postava seriálu, který pravidelně sledujete, zjistíte, že se děje cosi podivného. Nejprve jsem čekal Purpurovou růži z Káhiry, pak Smrtihlava, Matrix a....spousta dalších filmů s podobným námětem. Naštěstí nešlo o typ snímků jako je Enemy či Na hraně zítřka, kdy postava probíhá nekonečnými časovými smyčkami. Zde jsou sice oddělené časové roviny, ale důvod jejich existence je naprosto jiný. Skvělá hudba, pěkná kamera, sympatická ústřední dvojice a konec, co mne tentokrát opravdu potěšil (ale poměrně dlouho jsem v něj nedoufal). (11.02.2015)

Film ve kterém pojem "práce s kamerou" nabírá úplně nového významu. Po pomalejším rozjezdu jsem byl následně s každou minutou o procento více přikován k obrazu, až do výborného, skoro až Nolanovského vyvrcholení, kterým film však nekončí, neboť se následně vrhne do druhého vyvrcholení. A co naplat, že tam ve výsledku vlastně není moc jasné, "proč a jak?", koukalo se na to výtečně a já mám aspoň o čem přemýšlet, protože samotný námět je nehorázně a až snad drze originální a hravý. (09.01.2015)

V závěru k mé škodě zbytečně "uhlazené" a k romantickému happy endu inklinující. Romantiku bych ještě přežil protože ústřední hispánská dvojka je děsně sympatická, takže jim to člověk i přeje, ale ve vztahu k what a fuckin fuck rozjezdu zamrzí pokus o explanaci, který se v tomto podání jeví dost polovičatě a v tomto smyslu neuspokojivě. Preferoval bych buď jasnou pointu, nebo totální odstřel typu Nepřítele. I tak si ale jméno Winans značím do bonzbloku a milovníkům WTF snímků doporučuju. 80% (08.03.2015)

Celá teoretická fyzika se může jít bodnout, protože láááska nejenže přenáší hory, ale dokáže spojit i dva paralelní vesmíry... Trochu jsem se obával nějaké artově experimentální šílenosti pro menšinového diváka (respektive pro ještě menšinovějšího než jsem já) a dostal jsem prvotřídní surrealistickou scifárnu, jsem nadšen. První půle není nikterak složitá na chápání. Prolínání se dvou alternativních světů. Televizní seriály v prvním světě jsou realitou v tom druhém a naopak. Komunikace mezi oběma světy/realitami je možná jen skrze televizní obrazovku, symbolickou červí díru. Až potud skvělé. A v druhé půli ještě navíc k mé velké radosti děj trochu zlynchovatí, mazutovitá černá substance mi příjemně připomene tajemný černý olej z X-Files, některé záběry mi zase dají vzpomenout na Matrix nebo Inception, a to vše je okořeněno příjemnou hudbou, špetkou snesitelné romantiky, nebo nasraností na Pána Sudby... A ještě bonus navíc - v jedné ze dvou hlavních rolí účinkuje jedna moc sympatická a okatá chica... nebo snad Hebrejka?(Mualem) Každopádně výsledkem je bravurní pětihvězdový film a můj doposud nejpřekvapivější a nejsilnější filmový zážitek letošního roku! (03.03.2015)