Režie:
Cédric KlapischScénář:
Cédric KlapischKamera:
Dominique ColinHrají:
Romain Duris, Judith Godrèche, Audrey Tautou, Cécile de France, Kelly Reilly, Cristina Brondo, Barnaby Metschurat, Kevin Bishop, Mira Wanting (více)Obsahy(1)
Xavier je posluchač ekonomické fakulty v Paříži a otcův známý mu slibuje po dokončení studií místo na ministerstvu financí. Podmínka, že musí ovládat španělštinu, není díky programu Erasmus nesplnitelná, a tak se Xavier rozloučí s maminkou i s přítelkyní a odletí do Barcelony. Najít tu bydlení není snadné, ale nakonec Xavier uspěje: nastěhuje se do bytu, kde žije už dalších sedm studentů, každý z jiného koutu Evropy. Nové známosti, nové zážitky, chaotické, a přece svým způsobem harmonické soužití mladých lidí různých národností, různých zvyků a zaměření jsou pro Xaviera školou, jež mu umožní přechod do dospělosti. Všechny jistoty jeho dosavadního života včetně lásky jsou zpochybněné, Xavier se už nevyzná ani sám v sobě. Když se vrátí domů, neví sice přesně, co chce, ale ví, co rozhodně nechce.
"Je to film, který připomíná někdejší romány o létech učednických či o procesu zasvěcení," říká tvůrce, jehož scénář je ispirován zkušenostmi ze života rodinných příslušníků a přátel. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
Ze všeho nejradši mám filmy od kterých nečekám naprosto nic a oni mě pak vlítnou do hlavy i do srdce takovým způsobem, že po skončení filmu jen žasnu, mrkám očíčkama a otevirám hubu naprázdno. Erasmus a spol je přesně ten případ a přitom jsem mu věnoval pozornost jenom proto, že slovo erasmus mě připomínalo jiné poněkud zajímavější slovíčko a byl jsem teda zvědavej, čím chce veřejnoprávní televize oblažit své koncesionáře. Nemohl jsem čekat, že velmi záhy po začátku Erasmu a spol se proměním v závistivou mrchu. Já chci taky bydlet v zahraničí, v bytě 1 +1 s chlastajícím rusákem, šarmantní francouzskou, temperamentním italem, prdelatou brazilkou a vůbec s celým světem a taky bych chtěl spát s lezbou v jedný posteli, kecal bych s teplou holkou o těch studenejch, vyžunknul bych s ní pár lahváčů, dal bych si s ní páku a šel do hajan. Fakt jsem jim strašně záviděl, a současně jsem se neskutečně bavil. Ta přirozená pohoda co s filmu vyzařuzuje je neskutečně nakažlivá . ()
Erasmus a spol. bych označila za komedii na "úrovni". Je příjemný, nenucený a Evropský. A ten, kdo si pod pojmem komedie představí něco na styl "Kluci to taky chtěj" či americké "Prcičky" a těší se pohledem na nechutnosti různého ražení, ať se na výměnný studijný program Erasmus raději nedívá. Nejspíš by nebyl plně uspokojen skvělým dějem, přirozenými výkony a lehkým humorem. ()
Dlouho jsem neviděl takový film, který by natolik porozuměl současné generaci vysokoškolských studentů, jakým je právě Erasmus a spol. Co však naplat, když takový film v konečném důsledku nemá toho moc, co nabídnout. Chybí tomu strhující nebo bránici trhající okamžik, který by mě vytrhl s poklidného klimbání nad životními osudy Cedrica Klapsiche. ()
Naprosto nudnej snímek, absolutně nechápu tady to hodnocení, film je naprosto nezábavný, hlavní protagonista, alespoň pro mne naprosto nesympatický, i když zbytek osazenstva ve mne nevyvolával nijka kladné pocity, většinou šlo o bandu urážlivých přechytralejch sucharů. Jediný co na filmu bylo ucházející byl Kevin Bishop a samotná Barcelona, to je ale na film zoufale málo. ()
Každý má pocit, že v životě spoustu věcí prošvihnul. A Erasmus je přesně ten můj případ. Když jsem takhle seděl v Tours na nábřeží Loiry, s přáteli popíjel v místním klubu při „pivních dnech“ (ano, poprvé jsem ochutnal škopek s malinovou šťávou) a pozoroval ty davy mladých lidí, vzpomněl jsem si na tento snímek. Uvědomil jsem si, že za takový rok, který prožil Xavier v Barceloně, bych dal nevím co – no uznejte: bydlet s angličankou, španělkou, belgičankou, němcem, dánem a italem … A k tomu: “Cesane?“ - “Ano?“ - “Pojď sem, pomůžeš mi, naučíme Xaviera něco důležitého. Teď se dívej, ukážu ti, co by měli umět všichni chlapi…“ No ólalá :) ()
Reklama